Přívozy na Berounce

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přívoz Nadryby, 2016
Přívoz Darová, 2006
Přívoz Luh
Kazínský přívoz v roce 2007
Kazínský přívoz, 2016

Obsahuje zjištěné říční přívozy na řece Berounce. Podle náměstka hejtmana Plzeňského kraje Pavla Čížka fungovalo dříve na Berounce mezi Plzní a Prahou 60 přívozů.[1]

Fungující přívozy[editovat | editovat zdroj]

Seznam je řazen po směru toku řeky.

  • Přívoz Nadryby: (u Chrástu) Kovová loď, pohon pomocí bidla, jištěno řetězem na vodicím laně, převoz osob i osobních automobilů. Provoz jen od června do září, denně kromě pondělí. Provozovatel: Ing. Miroslav Schubert MS-Soft (rejdař). První zmínky o přívozu jsou z 12. století.[2]
  • Přívoz Darová: Asi 7 km za přívozem Nadryby. Zřízen 1973. Přepravuje i nákladní automobily (nosnost prámu 8 tun), v provozu denně, celoročně od 6 do 18 hodin. Vlastní obec Břasy, jako provozovatel je na informační tabuli uvedena STAS - STANĚK s. r. o., převozníkem je pan K. Prokýšek z Plané. [1]
  • Přívoz Branov-Luh - Nezabudice, k pamětní síni Oty Pavla v Luhu, 7 km před Křivoklátem. Bezmotorová duralová pramice poháněná bidlem, v provozu od 17. století, nyní jen v letní sezoně.[3]
  • Přívoz Kazín - Dolní Mokropsy byl historicky doložen poprvé v roce 1899 a naposledy 1950, v letech 1992–2007 zde Věra Kadlecová z Prahy 5 provozovala v letní sezóně pramici upoutanou ke spodnímu vodiči a poháněnou elektromotorem nebo ruční klikou, přívoz přepravoval osoby, kočárky a jízdní kola.[4] Od roku 2008 přívoz nebyl v provozu, údajně kvůli nemožnosti dohody o nájemní smlouvě k pozemku. V roce 2010 rada hlavního města Prahy plánovala jej obnovit jako příměstský přívoz PID P7 Lipence – Mokropsy a společnost Pražské Benátky měla v roce 2013 připravenu převozní loď i mola, ale město Praha a ROPID zahájení provozu z finančních důvodů odložily. V roce 2015 společnost Pražské Benátky přívoz obnovila bez zapojení do PID, převozní plavby jsou zakomponovány do okružních vyhlídkových plaveb po délce řeky.

V únoru 2019 se Plzeňský kraj rozhodl podpořit přívozy v Darové a Nadrybech. Na provoz přívozu v Darové přispívá od roku 2014, na přívoz v Nadrybech přispívá kraj poprvé, protože obec požádala o příspěvek na rekonstrukci služebny a lodě. Se Státní plavební správou rovněž jednal o zřízení dalších přívozů ve směru na Prahu, pro která měl vytipovaná tři místa. O novém jednom či dvou přívozech uvažuje v souvislosti s plánem nové mezinárodní cyklostezky podél řeky a s dokončováním krajské koncepce cyklodopravy.[1]

Zaniklé přívozy[editovat | editovat zdroj]

  • Přívoz pod Valentovským mlýnem
  • Přívoz Kostelec
  • Přívoz U Kolečků
  • Přívoz Planá
  • Přívoz Kaceřov
  • Přívoz Srbsko již zanikl, ale stále se podle něj jmenuje ulice K Přívozu a k přívozu také úředně vede silnice III/11614. Srbecká lávka, která přívoz nahradila, není zařazena do silniční sítě, ale je obecní. V roce 1931 bylo na přívozu vyměněno lano, od roku 1935 měl přívoz v nájmu pan Veverka, 6. května 1936 přívoz převezl prezidenta Masaryka s doprovodem. Roku 1968 zemřel starý převozník Veverka, po roce 1968 byl převozníkem pan Tůma. Přívoz byl v provozu do roku 1986.[5]
  • Přívoz Dolní Mokropsy – Horní Mokropsy vznikl ve 14. století, kdy nahradil dosavadní brod., a byl provozován mokropeským dvorem. Zbraslavský klášter roku 1730 prodal panskou chalupu Václavu Kocourkovi s podmínku, že bude zajišťovat převoznickou službu. V roce 1913 byl přívoz upraven na lanový, v roce 1914 se majitelé vzdali koncese. Od roku 1862 však již obě vsi spojoval železniční most.[6]
  • Přívoz Horní Černošice – Dolní Černošice: koncesi k provozování přívozu nad mlýnským jezem udělilo místodržitelství obci Dolní Černošice 16. září 1895,[6] provoz poprvé doložen 1899, naposledy 1950.[4] (Nahrazen lávkou.) Původním vlastníkem a provozovatelem černošického přívozu byl velkostatek zbraslavský; prvním nájemcem (v letech 1896–1924) a převozníkem byl František Cvrk z Horních Černošic. Po něm následovali převoznící Václav Ejem z Radotína a František Jiskra z Dolních Černošic. V roce 1933 zápis v obecní kronice konstatuje, že výnosy z přívozu se snížily, protože lázně a koupaliště se přesunuly ke Kazínu.[6]
  • Přívoz Radotín – Zbraslav: poprvé doložen 1159 (výnosy z provozu přívozu podle privilegia Vladislava II. připadly řádu johanitů), zrušen kolem roku 1950.[4] (Nahrazen lávkou.)
  • Přívoz Lahovice – Zbraslav přes bývalé rameno Berounky (dnešní Krňov či Krňák) sloužil do roku 1680, odkdy byl mimo období tání ledů nahrazen loďkovým mostem, později stálým dřevěným mostem a od roku 1913 železobetonovým mostem přes Krňov.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Plzeňský kraj podpoří oba přívozy v regionu, v Darové a Nadrybech, Naše voda, 27. 2. 2019
  2. ↑ Turistické zajímavosti Archivováno 30. 6. 2009 na Wayback Machine., obec Nadryby
  3. ↑ Tomáš Johánek: Převoznictví stále frčí (Profit, 28. 8. 2006)
  4. ↑ a b c Mgr. Pavel Fojtík: Přívozy, nejstarší prostředek hromadné dopravy v Praze, DP Kontakt 2/2007 Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine., Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 2. 2. 2007, str. 18–19
  5. ↑ Vladimír Bláha: Srbsko, vlastní náklad autora, 2013, https://speleo.kuk.cz/index.php?id=cl_view&clid=156
  6. ↑ a b c Řeka Berounka a její břehy, Zpravodaj 1995, zkušební web Historie Černošic, webmaster Ondřej Petráček, berownka@tiscali.cz, zpracoval mb podle První pamětní knihy obce Horní Černošice a podle publikace L. Novotného Dolní Mokropsy
  7. ↑ Krňák - Krňov Archivováno 8. 9. 2005 na Wayback Machine., soukromý informační web Zbraslav.info, Jaroslav Pavlíček

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Přívozy_na_Berounce&oldid=22999707“