Přírodní národy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vymezení pojmu[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtý svět je označení pro přírodní národy – lovce a sběrače. Převážně se jedná o kmeny a přírodní lidi v zemích třetího světa (ale i jinde), kteří se vůbec, nebo téměř vůbec nesetkali s civilizací.[zdroj?]

Problémy ve čtvrtém světě[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtý svět je ohrožen nejvíce příchodem velkých společností na jejich území, které jim zabírají pro vlastní potřebu. Původním lidem žijícím lovem a sběrem, popřípadě tradičním zemědělstvím nezbývá, než se stěhovat hlouběji do pralesa a nebo jinak utíkat. Hrozí zde i setkání s tzv. nekontaktovanými kmeny, které se nikdy nesetkaly s ostatní civilizací. Těm totiž stačí jedno setkání s těžařskými dělníky na to, aby více než osmdesát procent kmene zemřelo na pro nás běžnou nemoc.[zdroj?]

Náboženství čtvrtého světa[editovat | editovat zdroj]

Přírodní národy věří, že zemi oživuje posvátná síla, vše na zemi je projevem této síly. Země je jejich matka. Člověk není centrem světa. Náboženství je způsob života. Lidé a zvířata mají duši. Vývoj probíhá v cyklech zima, léto… Opustím-li svoje rodné místo, opustím tím duchy svých předků a uvnitř zemřu.[zdroj?]

Technika, věda, vztah ke světu[editovat | editovat zdroj]

Znalosti i moudrost se přenáší příběhy a klade důraz na odpovědnost. Mají velmi přesné znalosti místní přírody, jinak by nepřežili. Např: KungovéKalahari vědí, kde sehnat vodu, a znají místní zvířata.[zdroj?]

Ekonomické uspořádání[editovat | editovat zdroj]

Převládá samozásobitelství a výměnný obchod. Hospodaří se na občinách a peníze nemají důležitou roli. Různé způsoby přerozdělování (Kungové, SZ Amerika). Vynalézané a promyšlené využívání místních zdrojů (Kajapó – lesní zahrady).

Historický vztah okolních civilizací a přírodních národů[editovat | editovat zdroj]

Genocida přírodních národů jak přímým vyvražďováním, tak zavlečením nových pro ně neznámých nemocí. Tzv. kulturní genocida - vnucování své „vyšší“ kultury přírodním národům (např. zákaz kanibalismu). Výchova dětí v internátech bez rodičů (indiáni v USA).[zdroj?]

Současná situace[editovat | editovat zdroj]

Většina přírodních národů nemá svůj stát. Nevedou žádná separatistická hnutí, nýbrž pouze chtějí pokračovat „normálně“ žít svůj život. Ani nemají problémy s integrací do moderní společnosti, která je považuje za primitivy, avšak právě tzv. „pokroková“ společnost má problémy s integrací odlišnosti do svého unifikujícího se rámce. Přírodní zdroje na jejich území lákají nadnárodní společnosti. To někdy vede až k genocidě původních obyvatel (např. těžba ropy v ekvádorské Amazonii)[zdroj?]. Příroda rovněž láká mnoho turistů do těchto oblastí.

Tuto situaci se snaží změnit sami příslušníci přírodních národů - snaží se proniknout do legislativy a do médií, což někdy přináší výsledky – demarkace indiánských území v Brazílii a dalších jihoamerických zemích[zdroj?]. Přírodním národům pomáhají i některé organizace – např. Survival ve Velké Británii.[zdroj?]

Stupně rozvoje[editovat | editovat zdroj]