Přímý prodej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jedná se o nejstarší a nejosobnější formu prodeje, která se praktikovala už v dávných dobách prostou směnou určitého zboží či služeb za jiné. Dnes ji provádějí uhlazení profesionálové vyzbrojeni počítači a multimediálními prezentacemi a připadá na ni značný objem obratu zboží.

Při přímém prodeji prodejce nakupuje zboží za velkoobchodní (či zvýhodněné) ceny a poté je nabízí přímo zákazníkovi-spotřebiteli.

Výhody a nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Nevýhodou je, že u většiny společností nabízejících přímý prodej závisí zisk výhradně na možnostech prodejce osobně si zboží přepravovat. Další nevýhoda spočívá v tom, že když se prodejce rozhodne odstěhovat se jinam, obvykle si musí začít budovat klientelu a cestu k zákazníkům znovu a s předchozími klienty obvykle ztrácí kontakt.

V České republice je v přímém prodeji aktivních nejméně 220 000 lidí. Zhruba 3/4 prodejců jsou ženy. Z oficiálních finančních výsledků Asociace osobního prodeje (AOP) za rok 2010 dále vyplývá, že tržby všech šesti členů Asociace dosáhly v roce 2010 necelých 4 mld. Kč.

Přímý prodej v USA představuje cca 13 mld. USD a přibližně v 700 společnostech zaměstnává zhruba 5 milionů lidí. Podle údajů americké Direct Selling Association (Asociace přímého prodeje) téměř polovina těchto firem prodává potřeby pro domácnost a kosmetické výrobky pro celou rodinu. Odhaduje se, že denně proběhne více než 50 000 návštěv.

Zákaz podomního prodeje a jeho dopad na firmy sdružené v AOP[editovat | editovat zdroj]

Někteří prodejci spolupracující s firmami sdruženými v Asociaci osobního prodeje zaznamenali podle její předsedkyně Ildiko Dikošové v roce 2013 nižší tržby v souvislosti se zákazem podomního prodeje, který přijaly stovky obcí.[1] Asociace osobního prodeje (AOP) se distancovala od praktik takzvaných "Šmejdů" a zároveň protestovala proti zákazu podomního prodeje, protože podle předsedkyně AOP zákaz ničí byznys i firmám, které stížnostem nečelí.[2] Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka rovněž nepovažuje plošný zákaz podomního prodeje za řešení situace a poukazuje na to, že poškození poctiví obchodníci zaměstnávají jen v Česku více než 200 tisíc lidí.[2] Ústavnost zákazu potvrdil Ústavní soud a zdůvodnil jej především v zabránění obtěžování občanů.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.asociace-sos.cz/podomni-prodej-seznam-obci-kde-ho-zakazali/
  2. a b http://www.socr.cz/clanek/clanek-6843/%27%27/ [online]. .  
  3. http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=2469

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]