Pěvuška modrá
Pěvuška modrá (dospělý pták)
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Prunella modularis (Linné, 1758) |
Pěvuška modrá (Prunella modularis) je malý druh pěvce z čeledi pěvuškovitých.
Obsah |
Taxonomie [editovat]
Rozlišuje se 7 poddruhů. Většinu Evropy obývá pěvuška modrá evropská (P. m. modularis), jižní Francii, Španělsko, Itálii a Řecko pěvuška modrá jihoevropská (P. m. mabbotti) a severní Balkán pěvuška modrá balkánská (P. m. meinertzhageni). Další 2 poddruhy obývají Velkou Británii, 1 Krym a 1 Kavkaz.[1]
Popis [editovat]
Dorůstá velikosti vrabce domácího (délka těla 13-14,5 cm), kterému se do jisté míry podobá i vzhledem. Svrchu je hnědá, tmavě čárkovaná, hlavu a hruď má modrošedou, nohy červenohnědé. Na špičkách velkých křídelních krovek má bílé tečky. Obě pohlaví jsou si zbarvením velice podobná. Mladí ptáci jsou hnědší, s výraznějším čárkováním a světlou bradou. Létá trhavě, na zemi poskakuje v přikrčeném postoji. Žije velmi skrytě, nápadní bývají pouze zpívající samci, kteří často sedávají na vyvýšených místech.[2]
Hlas [editovat]
Ozývá se ostrým cit cit nebo cít. Zpěv je rychlý sled stejně vysokých, ostrých a flétnovitých zvuků (
poslech).[1][2]
Rozšíření [editovat]
Pěvuška modrá má evropský typ rozšíření, zahrnující téměř celou Evropu od Skandinávie jižně až po Středomoří, a dále Kavkaz. V letech 1867 až 1882 byla člověkem zavlečena také na Nový Zéland. Částečně tažný druh, zimující ve střední a jižní Evropě a severozápadní Africe.[1] Evropská populace je odhadována na 12-26 milionů párů[3] a je považována za stabilní.[4]
Výskyt v ČR [editovat]
V České republice hnízdí pravidelně a početně na celém území od nížin až po horní hranici lesa. Rozšířena je zvláště ve středních a horských polohách, ale od poloviny 20. století vzrostly i její stavy v nížinách a městských prostředích. Celková početnost byla v letech 2001-03 odhadnuta na 250-500 tisíc párů.[1]
Naše populace jsou převážně tažné, značný počet ptáků však na našem území pravidelně zimuje, a to hlavně v nižších a středních polohách. Jarní přílet probíhá na konci března a v dubnu, odlet od září do října.[1]
Prostředí [editovat]
Hnízdí hlavně ve světlých jehličnatých nebo smíšených, méně i listnatých lesích, parcích a zahradách s vyvinutým keřovým patrem a na vřesovištích.[1][2]
Hnízdění [editovat]
Hnízdí jednotlivě a teritoriálně, obě pohlaví obhajují potravní teritoria i v zimě. Má velmi variabilní sociální systém; většina párů je monogamních nebo polyandrických (1 samice hnízdí se 2 samci), vzácněji se objevuje i polygynie (1 samec hnízdí se 2-3 samicemi) a polygynandrie (2-3 samci hnízdí se 2-4 samicemi). U polyandrických párů ustanovuje teritorium samice. Hnízdní okrsek přitom zahrnuje teritoria obou samců, která se postupně slučují. Mezi samci tak dochází k určení dominantního (alfa) a beta jedince, doprovázeném intenzivním zpěvem, předváděním agresivních postojů a často i boji. Samice se kromě dominantního samce snaží kopulovat i s beta samcem (a někdy i se samci z okolních teritorií), čímž zajišťuje kvalitnější rodičovskou péči o mláďata; dominantní samec se naopak snaží zajistit maximální míru paternity, čehož dosahuje pečlivým střežením samice v průběhu fertilní periody a v případě, že již kopulovala s jiným samcem, intenzivnějším vypuzením spermatu při kopulaci. Kopulace jsou přitom velmi časté a na 1 snůšku jich může připadat až tisíc.[1]
Hnízdo z mechu, tenkých větviček a suchých trav, vystlané jemnými travinami a srstí, staví samotná samice obvykle dobře ukryté v hustých keřích nebo na jehličnatých stromech. Hnízdí pravidelně 2x do roka. Samice snáší 3-5 modrozelených vajec o rozměrech 19,5 x 14,3 mm, na kterých sedí sama po dobu 12-14 dnů. U monogamních párů jsou mláďata krmena oběma rodiči, u polyandrických párů buď dominantním samcem, nebo oběma samci. U polygynandrických párů samci krmí intenzivněji mláďata té samice, u které mají větší jistotu paternity. Mláďata hnízdo opouštějí ve věku 12 dnů a dalších 14-17 dnů jsou krmena mimo něj. Pohlavně dospívají v následujícím roce.[1] Druh se stává často obětí hnízdního parazitismu ze strany kukačky obecné.
Potrava [editovat]
V hnízdním období se živí hlavně hmyzem a pavouky, na podzim a v zimě přechází na rostlinnou potravu, tvořenou drobnými bobulemi a semeny. Potravu hledá převážně na zemi.[1]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f g h i HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b c SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ BirdLife International (2012): Hedge Accentor Prunella modularis.
- ↑ BirdLife International (2004): Prunella modularis. In: Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status.
- BioLib
- Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 174. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2