Pěčín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Rychnovsku. Další významy jsou uvedeny v článku Pěčín (rozcestník).
Pěčín
Pěčín - střed obce

Pěčín - střed obce

znak obce Pěčínvlajka obce Pěčínznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0524 576620
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Rychnov nad Kněžnou (CZ0524)
obec s rozšířenou působností: Rychnov nad Kněžnou
pověřená obec: Rokytnice v Orlických horách
historická země: Čechy
katastrální výměra: 14,75 km²
počet obyvatel: 496 (2. 10. 2006)
nadmořská výška: 507 m
PSČ: 517 57
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Pěčín 207
517 57 Pěčín u Rychnova n. Kněž.
starosta / starostka: Miroslav Petr
Oficiální web: http://www.pecin.cz
E-mail: obec@pecin.cz

Pěčín
Red pog.png
Pěčín
Pěčín, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Pěčín je obec v Orlických horách v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraji Královéhradeckém. Leží ve výšce od 500 do 550 m nad mořem přibližně 10 km východně od okresního města Rychnova nad Kněžnou a asi 10 km severozápadně od města Žamberka. Je na křižovatce silnic vedoucích k Rychnovu nad Kněžnou, k Rokytnici v Orlických horách, Žamberka a Vamberka. Sousedí s městem Rokytnicí v Orlických horách a šesti dalšími obcemi, tj. Kunvaldem, Kameničnou, Slatinou nad Zdobnicí, Přímem, Bělou a s Nebeskou Rybnou v Hamernici a v Popelově. Na rozloze 14 km² se v současné době nachází téměř 250 stavení.

Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 496 obyvatel.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí v podhůří Orlických hor a také v Pěčíně je horské, poměrně drsné. Typický je zde severní vítr zvaný Polák.[zdroj?] V zimním období bývají mrazy dosahující až -20 °C.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Pěčín je typickou podhorskou obcí rozkládající se kolem údolí obklopeného kopci a pláněmi. Nejvyšším kopcem je Homole (575 m n.m.) na severovýchod od kostela a školy. Proti ní k jihu se rozkládá pláň Rajčůra s trigonometrickým bodem (544 m.), která se příkře svažuje směrem ke vsi a naopak pozvolně spadá směrem ke Slatině. Mezi dolním Pěčínem a Hamernicí leží Vrchy (566 m n. m.) a mezí horním Pěčínem a Rokytnicí Varta (563 m). Nad údolím pěčínské rokliny vynikají ještě také hrad v Suché 543 m, kostel v Pěčíně 508 m. Výšiny jsou vesměs hospodářsky využívané, nezalesněné.

Lesy jsou husté a stinné, na svazích podél potoků a u řeky Zdobnice a Ríčky. Největším lesem je Suchá rozprostřená na katastrech obce Pěčína, Dolní Rokytnice, Kunvaldu, Kameničné a Slatiny.

Půda je kamenitá, málo úrodná. Nejlepší jsou bývalé panské pozemky na Hradčanech. Z nerostů převládá opuka, dále amfibolové břidlice, žula a syenit. V údolí podél Zdobnice se vyskytuje hrubozrnný žlutavý pískovec.

Povodí[editovat | editovat zdroj]

Obec je rozprostřena po obou stranách údolí probíhajícího od východu k západu a dělícího obec na severní a jižní část. Údolím, středem obce, protéká Červený potok, který se v dolní části obce spojuje s potokem Stříbrným přitékajícím od Rokytnice. Jejich soutok s řekou Zdobnicí pod Panskou strání je nejnižším místem v Pěčíně (asi 410 m n.m.). Řeka Zdobnice pramení ve výšce 1065 m n.m. na jižním úbočí Velké Deštné. Má bystřinný charakter o velkém sklonu. Celé údolí Zdobnice se vyznačuje divokou romantickou přírodní kulisou. Nejtypičtějším, často turisty navštěvovaným místem, je Plačtivá skála přes 30 m vysoká, kde se řeka Zdobnice stéká s Říčkou (Klauzou). Plocha povodí je cca 125 km², průtok pod Pěčínem je cca 1,6 m³/s. Za starších dob byla na katastru pěčínském řada mlýnu a hamrů a hojnost rybníků. Menší rybníčky dnes slouží účelům hospodářským a hasičským. Krásná údolí vábí turisty i malíře, kteří přicházejí obdivovat skalní srázy i nádhernou zeleň horských lesů.

V roce 1713 a později v letech 1902 a 1903 postihly obec průtrže mračen s krupobitím a povodně. Odplaven byl i mlýn na Zdobnici. Velké povodně škodily v blízkosti Zdobnice i v letech 1997 a 1998. Hluboké a úzké zdobnické údolí lákalo k vybudování údolní přehrady, která by podle nejnovějších plánů pojala na 7 milionů vody. Jezero by mělo být asi 40 m hluboké a sahalo by až do Hamernice.

Rostlinstvo a živočichové[editovat | editovat zdroj]

Převážná část přírodních lokalit obce Pěčín patří do Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, v které je možno ještě i dnes najít řadu chráněných i ohrožených druhů živočichů a rostlin.

Vyšší místa, návrší, reprezentovaná například Homolí na severní straně a Rajčůrou na straně jižní jsou obvykle nezalesněná, s poli, loukami a pastvinami. Naopak nižší svahy kolem potoků a řek jsou pokryty lesy. Jediným bohatě zalesněným návrším je Suchá, včetně rozsáhlé oblasti mezi severovýchodní části Pěčína, zvané Polsko, Rokytnicí v Orl. horách, Kunvaldem a Kameničnou. Nejrozšířenějším stromem je smrk. Méně častěji ještě také jedle nebo modřín. Listnaté stromy rostou především v okolí obydlí, kolem silnic, potoků a rybníků a jako dominanty významných bodů.

Pěčínské potoky jsou bystřinami vytékajícími z bažinatých luk, tekoucími nejdříve pozvolna romantickými meandry a pak stále prudčeji padajícími úžlabinami zaplněnými štěrkem a kameny směrem do údolí pod Panskou strání k řece Zdobnici. Břehy potoků jsou obrostlé vrbami a olšinami, v dolní části pak nejčastěji smrkovým porostem. Roste u nich nejen bledule, ale i kuklík, svízel, čertkus a dokonce prvosenka vyšší a upolín evropský. Mokřiny pod Rokytnicí jsou výjimečné výskytem vrby rozmarýnolisté, ostřice blešní a Davallovou, vachty trojlisté a prstnatce májového. V dřívějších dobách byla v těchto místech řada rybníku (pod Rokytnicí, u Hamernice i v Polsku). Později byly většinou ale vypuštěny.

V pěčínské části CHKO můžeme najít také řadu vzácných a chráněných druhů savců (rejsek vodní a černý, Netopýr velký a ušatý, Plch velký), plazů, obojživelníků a ryb (zmije a užovka, čolek a mlok, Ještěrka živorodá, střevle potoční, vranka) a ptáků (čáp černý, skorec vodní, žluna zelená, jestřáb lesní a krahujec obecný).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení, název a znak obce[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o založení osady Pěčín je z roku 1237 a následně z roku 1318 i v souvislosti s výstavbou a zničením hradu Pěčín.

Územím obce Pěčín kdysi procházela kupecká stezka (pěšina). Je pravděpodobné, že z této skutečnosti lze odvodit vznik původního názvu obce Pěšín. Ten pak v průběhu času mohl být zkomolen do názvu Pěčín. Jako další možnost je uváděno osobní jméno Pěka (Pieka), které měl patrně některý z potomků Heřmana z Rychnova, který na zdejším hradě sídlil.

První zmínka o znaku obce je datována do konce 14. století do doby vlády pánů z Rychnova a také Rokytnice v Orl. Horách, Slatiny nad Zdobnicí a Pěčína. Motivem znaku bylo lekno - klíčící rostlinka. Jediným dokladem podoby znaku je pravděpodobně kresba obecního kronikáře pana učitele Jana Krčmáře. Od motivu lekna je odvozena např. levá část obecního znaku obce Slatiny nad Zdobnicí a také obce Sázava u Lanškrouna. Měla by být asi také základem budoucího obecního znaku obce Pěčína, sídla ochranného hradu pánů z Rychnova, kteří ve svém erbu měli symbol klíčící rostlinky - lekna.

Vývoj obce[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem obce se stal praotec rodu pánů z Rychnova Heřman z Drnholce, který dostal od Přemysla Otakara II. území u říčky Kněžny. Vystavěl hrad, jemuž se říkalo Richenave (lesní újezd) a povýšil Rychnov na město. Kolem roku 1260 založil osady Pěčín, Rokytnici a Slatinu. K jejich ochraně si Rychnovští později vystavěli i další hrad v Pěčíně

Před r. 1318 byl pánem horských dědin (Pěčín, Rokytnice, Slatina) Hroznata, kanovník Pražský, člen rodu Kouniců a příbuzný pánů z Rychnova. Hrad byl v době jeho nepřítomnosti přepaden a vypálen z důvodu sporu mezi Hroznatou a ostatními příslušníky rodu z Drnholce. Z hradu zůstaly jen zbytky zdí a zčásti zasypaný příkop.

O sto roků později byl pánem Pěčína Hynek, třetí syn Jetřicha z Rychnova. V období 14191433 pak vládl v Rychnově v Rychnově Hynek II., syn Jetřicha II.

V době husitských válek roku 1421 vpadla do žamberské oblasti vojska slezských knížat na podporu císaře Zikmunda. Vypálila zde množství vesnic, vydrancovala a sežehla neopevněné dvory a zničila hrad Hynka z Pěčína. Po Hynkově smrti prohlásil císař Zikmund jeho statky za královské odúmrtí a panství přidělil Půtovi z Častolovic. V roce 1454, bylo za vlády Ladislava Pohrobka, odúmrtí zrušeno a panství vráceno Janu mladšímu z Rychnova.

Roku 1497 byl Pěčín se Slatinou prodán Vilému z Pernšteina. Ústřední správu měli Perštejnové v Potštejně. Horské vsi Pěčín a Slatinu připojili k Liticím.

16. října 1556 bylo panství prodáno knížeti Arnoštovi, falckrabímu z mocného rodu Witelsbachů.

12. července 1558 koupil lítické panství pan Václav Okrouhlický starší z Kněnic na Borovnici. Po jeho smrti v roce 1561 bylo panství prodáno panu Mikuláši z Bubna. Bubnové pak panství drželi celých 246 let.

V roce 1809 koupil panství Veriand hrabě Windischgratz a po něm roku 1815 koupil panství Angličan John Parish. Parishové pak byli posledním šlechtickým rodem, který v Pěčíně vládl.

Roku 1848 byla poražena revoluce. Přinesla však lidem značné ulehčení tím, že bylo zrušeno poddanství a robota. Feudální vrchnost vystřídala státní správa. Nově vznikající zemědělské usedlosti byly z velké části zatíženy hypotékami. Přesto se ale postupně začaly uplatňovat pokrokovější metody zemědělské výroby. Větší péče byla také věnována chovu dobytka. Byly zdokonalovány pluhy, srpy byly nahrazovány kosami, dřevěné brány železnými. Ale stále se selo ještě ručně a mlátilo cepy. První secí stroje se objevily teprve koncem 19. století. Začaly se také objevovat šrotovníky, fukary a mlátičky. Byla založena družstevní mlékárna a založen sbor dobrovolných hasičů. Malorolníci a bezzemci se ale stále více stávali závislými na velkých sedlácích, kteří měli potřebné potahy, nářadí i stroje.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Pěčín v této době byl čistě zemědělskou obcí a obyvatelstvo bylo téměř výhradně české. Postupně se zvyšovalo školní vzdělání, většina dětí již pravidelně navštěvovala obecnou školu.

V roce 1914 vypukla 1. světová válka. Zboží byl nedostatek a bylo nekvalitní. Všechno bylo na přídělové lístky. Za oběť války padla řada pěčínských občanů. Na jejich počest byl později postaven památník padlých s pamětními deskami s jmény padlých a bustou presidenta Tomáše Garrigue Masaryka na vrcholu pomníku.

Po roce 1918 se vznikem republiky narůstaly naděje lidí na zlepšení situace. Rolníků se nejvíce dotýkala pozemková reforma. Vznikaly postupně nové obchody, hostince, pekařství a řemeslnické provozovny - kovárna, kolářství apod. Významnou roli sehrál rozvod elektrické energie. Začaly se objevovat první radiové přijímače a motocykly. V životě obce sehrál významnou roli i rozvoj spolků, především tělocvičné jednoty Sokol, dobrovolných hasičů a divadelního spolku. Zvyšovala se postupně i úroveň výuky a vzdělávání. Stále více dětí bylo po páté třídě obecné školy posíláno do školy měšťanské.

Vědomí válečného ohrožení vedlo k zabezpečování přípravy občanů na obranu proti válce. Byla organizována vojenská cvičení a zahájena výstavba pohraničních opevnění s využitím pomocných pracovních oddílů vytvořených převážně z občanů příhraničních obcí.

Po roce 1938 nastoupila těžká léta německé okupace. Všechny české organizace a spolky byly zrušeny, ponechán byl jen hasičský sbor. Ve škole byla zavedena výuka němčiny. Občanům byly rozepsány povinné dodávky všech zemědělských produktů. V obci pracovala početná odbojová skupina. Koncem války byli v Pěčíně ukrýváni aktivní účastníci odboje a uprchlíci z táborů nuceného nasazení.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Územní plán a regionální rozvoj[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2007 bylo odsouhlaseno a zahájeno zpracování územního plánu na území s ochranou přírody a krajiny v obci Pěčín, vyplývající ze zákonů č. 114/1992 Sb. a č. 254/2001 Sb. o ochraně přírody a krajiny a o vodách a chráněných oblastech přirozené akumulace vod. Dohodou o veřejných zakázkách bylo zadáno zpracování návrhu komplexní pozemkové úpravy pro obnovu katastru nemovitostí (1377 hektarů). Předpokládaná cena 7650000 CZK s dokončením 31.10. 2010

Vodovod a kanalizace[editovat | editovat zdroj]

Pěčín patřil k obcím, v nichž měly být postaveny velké přehrady k akumulaci pitné vody. V prosinci roku 2006 došlo však k naplnění přání iniciativy „Stop přehradě“. Na základě dohody ministerstva zemědělství s ministerstvem životního prostředí bylo rozhodnuto o zrušení plánů na stavby dvou set přehrad v ČR. Iniciátoři akce „Stop přehradě“ to komentovali slovy: „Přehrady nebudou, zvítězil rozum“. V obci Pěčín prozatím problémy s pitou vodou nejsou. Naprostá většina obytných domů, chalup i chat je připojena k veřejnému vodovodu. Existuje také ještě řada soukromých studní s dobrou pitnou vodou. Byla provedena částečná regulace obecního potoka. Zůstává však ještě náročný úkol vybudovat veřejnou kanalizační sít s čističkou odpadních vod. Prozatím je situace řešena odčerpáváním a s odvozem obsahů žump a budováním septiků s vsakováním.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Doprava obyvatel je zajištěna prostřednictvím železnice (trať Doudleby nad Orlicí - Rokytnice v Orlických horách) a autobusy.

V létech 2006 a 2007 došlo v obci k úplné rekonstrukci obou hlavních silničních tahů II/310 a II/319 procházejících obcí na silnicích z Kameničné do Pěčína a z Rokytnice v Orlických horách do Javornice. Rekonstruovány byly i všechny stavby na těchto silnicích (mosty, svodidla, chodníky, příkopy apod.). Následně došlo i k pokrytí nejužívanějších obecních cest živičným povrchem.

Elektřina, rozhlas, komunikační spoje[editovat | editovat zdroj]

Obec je pokryta rozvodem elektrické energie a stále v ní ještě funguje místní rozhlas. V budově obecního úřadu (bývalé mlékárně) je pošta, před budovou je funkční telefonní automat na mince. Celé území obce je dobře pokryto signálem T-Mobile a Vodafone a částečně O2. Zvyšuje se i počet příjemců internetu.

Vzdělávání, sociálně-zdravotní zabezpečení, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

V obci je mateřská i základní škola, na II. stupeň žáci dojíždějí do Slatiny nad Zdobnicí. Lékař v obci není. Pacienti dojíždějí do Rokytnice v Orl. horách nebo do Slatiny. Společenské organizace (Ženy, Sokol, hasiči) pořádají v hostinci „U Rykrů“ různé zábavy, dětské karnevaly a další kulturní akce. K tradičním oblíbeným sportovním akcím patří pochod rodičů s dětmi s názvem „Ťap, ťap“ a různé kolektivní sportovní akce pořádané Sokolem. Dne 20. 10. 2007 bylo naproti budově obecního úřadu dokončeno a slavnostně otevřeno nově rekonstruované víceúčelové hřiště.

Obchody, pohostinství, podnikatelé a služby[editovat | editovat zdroj]

Prodejna potravin a smíšeného zboží je na hlavní křižovatce. Naproti ní je tradiční hostinec „U Urbanů“. V budově obecního úřadu bylo nově zřízeno pohostinství „U rychtáře“. V poslední době vznikla řada drobných soukromých podniků nabízejících různé služby. Ubytování zajišťují majitelé chalup a chat. Obec zajišťuje pravidelný svoz plastů, papíru, textilu a sběr nebezpečného a objemného odpadu.

Památkové objekty, ochrana přírody a památek[editovat | editovat zdroj]

V roce 1969 byly Orlické hory, včetně Pěčína, vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Obec pečuje o celou řadu památkových objektů. Nově zřídila parčík s pamětní deskou malíře Jana Trampoty. V posledních letech zajistila opravu a rekonstrukci kostela a hřbitova a zabezpečila „Řád veřejného pohřebiště“.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Leoš Kubíček, akademický sochař
  • Jan Trampota, malíř
  • Ing. Frant. Traitner, ministerský rada ministerstva zemědělství
  • Dr. Josef Žabka, komisař státních výzkumných ústavů
  • Ing. Jan Kopecký, profesor vyšší hospodářské školy.
  • František Václav Dytrt, arcibiskupský notář

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Hrad Pěčín
  • Kostel, fara s křížem, socha panny Marie a škola

Dominantou Pěčína je barokní (původně gotický) kostel zasvěcený Narození sv. Jana Křtitele, vystavěný v letech 17271729 na místě původního dřevěného kostelíka. V sousedství kostela stojí barokní márnice, fara a škola z roku 1886, která prodělala několik rekonstrukcí, její stavební styl však zůstal zachován.

Dům a pamětní deska sochaře Leoše Kubíčka [1]

Při silnici k Rokytnici si postavil svůj dům a žil zde a tvořil zasloužilý umělec, akademický sochař Leoš Kubíček (* 22. 11. 1887 a + 3. 11. 1974). Na fasádě průčelí domku se nachází pamětní deska umělce. Ve svých dílech zachytil sochař a řezbář těžkou práci lidí zdejšího drsného kraje. Vytvořil i řadu portrétů známých osobností našeho národa. Z jeho tvorby pochází i busta prezidenta Tomáše Garrique Masaryka, umístěná na pěčínském pomníku padlých.

Pamětní deska malíře Jana Trampoty [2]

V blízkosti nové výstavby, téměř u hlavní místní křižovatky u hospody „U Urbanů“ je malý parčík, do kterého byl umístěn pomníček s pamětní deskou malíře Jana Trampoty (* 21. 5. 1889 a + 19. 10. 1942), významného krajináře, malíře Orlických hor, který část svého života prožil v Pěčíně a namaloval v něm řadu svých kouzelných obrazů.

Pomník padlých s bustou TGM [3]

Byl postaven na paměť padlých z 1. světové války. Je opatřen dvěma pamětními deskami s jmény pěčínských občanů, kteří zbytečně padli za oběť válečnému šílenství. Na vrcholu památníku je Kubíčkova busta prezidenta republiky Tomáše Garyque Masaryka.

Hradiště v Suché n. m.@sa=s@st=s@ssq=P%C4%9B%C4%8D%C3%ADn%20u%20Rychnova%20nad%20Kn%C4%9B%C5%BEnou@sss=1@ssp=126342053_126994305_144757669_144197505

V lese Suchá, kam přijdeme severovýchodním směrem od obce kolem kaštanů se svatým obrázkem, stávalo na chlumu 566 m vysokém hradiště oválného půdorysu, jehož boky byly poměrně srázné. S chlumu je pěkný pohled na podorlickou kotlinu s pozadím králického Sněžníku a Suchého vrchu. Z opevnění je možno najít jen zbytek příkopu, který obloukovitě obepíná patu návrší v těch místech, kde přístup ke hradu byl nejpohodlnější.

Homole n. m.@sa=s@st=s@ssq=P%C4%9B%C4%8D%C3%ADn%20u%20Rychnova%20nad%20Kn%C4%9B%C5%BEnou@sss=1@ssp=126342053_126994305_144757669_144197505

Kolem pěčínského kostela vystoupáme po cestě k osamělému jeřábu se svatým obrázkem, který stojí pod nejvyšším kopcem Pěčína - Na homoli (576 m n. m.). Odtud je krásný výhled téměř na celou obec. Vydáme-li se dále polní cestou, zavede nás až ke skupince stromů a křovin uprostřed louky „u čarodějnic“, kde budeme odměněni nádherným pohledem na panorama Orlických hor, včele s vrchy Zakletý, Komáří a Anenský.

Drážní buk [4]

Sejdeme-li z Homole loukou dolu k železniční trati (Doudleby - Rokytnice) a vydáme-li se podél ní doprava směrem k Rokytnici, dojdeme k velkému asi 300 let starému buku, zvanému „Drážní buk“. Strom dostal své jméno proto, jelikož při stavbě této železniční tratě, postavené v roce 1906, musel být kvůli němu odkloněn její směr. Buk je označen informační tabulí oznamující, že patří mezi státem chráněné stromy.

Železniční tunel [5]

Tunel se stal jednou z nejobtížnějších součástí výstavby železniční tratě z Doudleb do Rokytnice v Orlických horách vybudované v letech 19051906, která se stala významnou akcí pro rozvoj obce.

Kamenný most [6]

Na silnici z Pěčína do sousedních obcí Přím a Javornice a dále směrem na Rychnov nad Kněžnou byl v roce 1905 v protisměrné zatáčce nad řekou Zdobnicí v blízkosti Serbouskova mlýna vybudován silniční kamenný most. Jeho první rekonstrukce byla provedena v roce 1991. Podruhé byl most znovu rekonstruován v roce 2007 současně s rozsáhlou rekonstrukcí dvou hlavních silničních úseků probíhajících obcí Pěčín (z Kameničné do Rokytnice v Orlických horách a z Pěčína do Javornice).

Plačtivá skála [7]

Vydáme-li se od mostu proti proudu řeky Zdobnice a projdeme-li jejím údolím, prohlášeným významným krajinným prvkem, dojdeme k soutoku Říčky (Klauzy) se Zdobnicí. Na levé straně toku řeky stoupá prudce vzhůru mohutná skála zvaná „Plačtivá“. Svůj název získala proto, že z jejich trhlin neustále vytéká voda (skála pláče).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Vesnice obdobného jména jsou i v Jihočeském kraji v okrese České Budějovice. Shodou okolnosti se v její blízkosti nacházejí i obce podobných jmen, jaká známe z blízkosti našeho Pěčína u Rychnova nad Kněžnou. Nalezneme tam nejen Rychnov a Žumberk, ale i Kamennou a také Olešnici.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Krčmář, řídící učitel a obecní kronikář v Pěčíně: Obec Pěčín v Orlických horách

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Oficiální stránky obce Pěčín u Rychnova nad Kněžnou, [8]
  • Neoficiální stránky obce Pěčín u Rychnova nad Kněžnou autora ing. Jedličky, [9]