Pátečníci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pátečníci je označení skupiny kulturních a politických osobností první Československé republiky z okruhu spisovatele Karla Čapka, kteří se u něj v pátek odpoledne scházívali.

Páteční setkávání se stalo zavedenou "institucí" někdy kolem roku 1925, kdy si Karel Čapek pořídil vilu na Vinohradech v Úzké ulici, dnes ulici Bratří Čapků, a název pátečníci se všeobecně vžil roku 1927.[1]

Mezi pátečníky patřili Karel a Josef Čapkové, T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Josef Kopta, Ferdinand Peroutka, Josef Šusta (historik), František Langer, Eduard Bass, Karel Poláček, Vladislav Vančura, Václav Rabas, Jan Masaryk, Jan Blahoslav Kozák, Arne Laurin, Karl Kraus, spisovatel a divadelní kritik Josef Kodíček, národohospodář Josef Macek, spisovatel František Kubka, lékař, politik a hudební skladatel Ladislav Prokop Procházka a Vilém Mathesius.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Bílek: Pátečníci u TGM v Lánech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]