Pásový opar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pásový opar
lat. Herpes Zoster
Herpes zoster neck.png
Pásový opar na krku.
Základní údaje
Původce: virus varicella zoster
Přenos:
Klinický obraz: výsev puchýřků v distribuční oblasti senzitivního nervu, často také bolest
Léčba: Aciclovir, který zadržuje viry, prostředek se podává ve formě tablet nebo infuzí do žíly (v nemocnici).
Statistické údaje
Klasifikace a externí odkazy
MKN-10: B02
MedlinePlus: 000858

Pásový opar (Herpes zoster) je kožní onemocnění vyvolané herpetickým virem Varicella zoster, který způsobuje rovněž plané neštovice. Virus zůstává ukryt v těle po vyléčení planých neštovic, „spí“ v některém senzitivním gangliu a při oslabení organismu (například vlivem stresu) může dojít k jeho reaktivaci, „probuzení“. Projevuje se výsevem puchýřků v oblasti kůže, která je inervována daným senzitivním nervem. Vyrážku často provází bolest (neuralgie). Objevuje se nejčastěji v oblasti břicha, hrudníku, zad, ale může se objevit i na jiných místech.

Diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Jednostranný výsev puchýřků, bolest, svědění nebo jiné vjemy v postižené oblasti jsou většinou dostatečně průkazné pro diagnózu pásového oparu. Podobný obraz vezikul v dermatomu (části pocházející ze stejného dermatomu mají nervové zásobení z jednoho míšního kořene) však může způsobit i coxsackie virus. Diagnózu lze potvrdit virologickým a sérologickým vyšetřením. [1]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Nejčastější léčbou infekce varicella zoster virem je podávání virostatik. Virostatika se podávají buď v tabletkách nebo v infuzích (nitrožilně). Nejčastěji se používají virostatika s účinnou látkou aciclovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan), jinou možností je látka valaciclovir (Valtrex).

Pásový opar se nejčastěji vyskytuje po 50. roce věku. U dětí se vyskytuje častěji při prodělání planých neštovic do 1 roku věku. Opakované pásové opary svědčí pro pravděpodobné oslabení obranyschopnosti organismu, například HIV infekcí.[2]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Pro pásový opar je typické, že se nejdříve projeví palčivými bolestmi v oblasti krku, ramen a trupu. Po několika dnech se na části těla objeví puchýřky ve formě pásku, naplněné tekutinou. Napadená místa na pokožce červenají, bobtnají a stanou se citlivými na dotek. Po jednom až dvou týdnech puchýřky pomalu splasknou a vytvoří se na nich strupy. Puchýřky by se neměly rozškrabávat, protože potom by po nich zůstaly jizvy. Bolesti většinou zmizí spolu s vyrážkou na pokožce nebo krátce poté. Ve výjimečných případech a především u starších lidí mohou ale bolesti trvat další měsíce a roky a mohou být velice trýznivé.

Vývoj vyrážky pásového oparu
1. den 5. den 6. den
ShinglesDay1.JPG ShinglesDay5 ed.JPG ShinglesDay6 ed.JPG

Následky[editovat | editovat zdroj]

U nakažených pacientů probíhá zpravidla sice nepříjemně, ale neškodně. Někdy se však ale tvoří pásový opar na obličeji, což je označováno za tzv. „obličejovou růži“ a může vést k ochrnutí obličejových nervů. V případě, že jsou postižené také oči, vzniká riziko, že budou poškozeny spojivky a rohovky očí, a že dojde k úplnému oslepnutí.

Očkování[editovat | editovat zdroj]

Je k dispozici očkovací látka proti viru VZV chránící před infekcí planými neštovicemi a pravděpodobně také před pozdějším vznikem pásového oparu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Medixa - Pásový opar
  2. LISSAUER, Tom; CLAYDEN, Graham. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vyd. Spain : Elsevier, 2007. ISBN 978-07234-3398-9. S. 232.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]