Páni z Švamberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Páni ze Švamberka byl starý český rod s erbem bílé labutě v červeném poli, popř. labuť se zlatýma nohama a zlatým zobákem na zeleném trojvrší, pocházející ze západních Čech. Prvním genealogicky doloženým předkem tohoto panského rodu je Ratmír ze Skviřína o němž je nejstarší zmínka z r. 1223, kdy je uveden ve svědečné řadě v listině biskupa Peregrina. Predikát používal podle obce nedaleko Boru a podle hradu Boru a ze Švamberka se začali psát až jeho potomci. Od 13. století patřili Švamberkové k významným západočeským rodům a od druhé poloviny 14. století patřili mezi přední představitele českého panstva.

[editovat] Majetek po Rožmbercích

Listinou z roku 1484, která byla dohodou o vzájemném nástupnictví v případě vymření jednoho z dvou dohodu uzavírajících rodů, získali Švamberkové po smrti Petra Voka rožmberský majetek. Na chvíli se tak stali jedním z nejbohatších rodů v českém království. Jan Jiří ze Švamberka začal v důsledku tohoto velkolepého dědictví užívat nový erb – polcený složený ze švamberské stříbrné labutě v červeném poli a rožmberské stříbrné růže ve stříbrném poli. Švamberkové se zúčastnili stavovského povstání a díky tomu došlo ke konfiskaci jejich majetků, byli donuceni k emigraci a roce 1664 v osobě Adama ze Švamberka následovali Rožmberky ve vymření rodu. V roce 1665 se díky sňatkové politice s dědičkami stal švamberský erb součástí erbu Paarů.

[editovat] Významní Švamberkové

• Ratmír ze Skviřína – pravděpodobně založil v roce 1238 minoritský klášter ve Stříbře a hrad Krasíkov, v r. 1257 poprvé použil pečeť s erbem labutě na listině týkající se ochrany kláštera Pons Bohemicus. Zúčastnil se tažení Přemysla Otakara II. proti Bélovi IV. v roce 1260.
• Bohuslav I. z Boru – zastával za Václava II. úřad plzeňského podkomořího, byl svědkem mnoha významných listin a v roce 1310 byl členem dvanáctičlenného poselstva k římskému králi Jindřichovi VII. ve věci případného sňatku králova syna Jana a poslední dospělé volné Přemyslovny Elišky.