Oškobrh (přírodní památka)

Oškobrh je přírodní památka na stejnojmenném vrchu poblíž obce Vlkov pod Oškobrhem v okrese Nymburk v Česku. Je vysoký 285 m n. m. a jedná se o jeden z nejvyšších kopců oblasti. Důvodem ochrany je populace ohroženého roháče obecného (Lucanus cervus) a jeho stanoviště. Předmětem ochrany jsou též společenstva plevelů, xerotermní stepní trávníky, obnažené výchozy opuk a druhy na toto místo vázané. Území je chráněno od 28. února 2012 jako přírodní památka. Je zařazen do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita. Celková rozloha tohoto území je 100,8 ha.

Lokalita

Oškobrh se nachází mezi obcemi Oškobrh a Vlkov pod Oškobrhem v okrese Nymburk. V rovinaté Polabské nížině tvoří tento 285 metrů vysoký kopec nepřehlédnutelnou dominantu. Velkou část chráněného území zabírá myslivecká obora, která je zaměřena převážně na chov muflonů. Oblast, ponechána přírodě, výrazně kontrastuje s okolní intenzivně využívanou zemědělkou krajinou. Celkový charakter je lesostepní, území je z velké části pokryto lesem.

Historie

Myslivecká obora na Oškobrhu

Území bylo dlouhodobě intenzivně využíváno, o čemž svědčí množství archeologických nálezů jako například zbytky středověkého kostela odkryté na severním vrcholu, či zbytky keltské osady nacházející se na jižním vrcholu. Na severovýchodě pod kopcem byl během archeologického průzkumu objeven hrob bojovníka s válečnou sekerou velkomoravského rázu. V 10. století se zde nacházelo hradiště a také docházelo k intenzivní těžbě opuky. Objevují se i dohady že zde bylo dříve i keltské sídliště.

Velmi důležitou roli v ochraně tohoto území zde má vznik obory. První zmínky o oboře na Oškobrhu pocházejí ze 16. století. Teprve po první světové válce vznikla myšlenka o oplocení této obory, k čemuž došlo v roce 1923. Zvěř je zde cíleně chována od roku 1964. Do roku 2007 zahrnovala obora i bezlesí, nyní je pouze na lesních pozemcích. Lovecká sezóna je od 16. srpna do 28. února.

Území je chráněno od 28. února 2012 jako přírodní památka. Je zařazen do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita.

Přírodní poměry

Geologie

Lokalita je tvořena převážně horninami svrchní křídy, turonskými opukami a křemitými jílovci. Vrchol je plochý, ale z určitého pohledu vypadá Oškobrh jako dvojhrbý kopec.Oškobrh vznikal v období druhohor postupnou erozí, kdy byl okolní měkčí materiál odnesen. Bylo zde nalezeno mnoho zkamenělin křídového moře převážně amonity, houby a plži.

Oba vrcholy byly intenzivně poznamenány těžbou opuky. Opuka zde byla těžena v 10. století a byla využita převážně na stavbu slavníkovské Libice. Na jižním svahu jsou zachovalé výchozy opuk tzv. bílé stráně, jedná se o několik století starý opukový lom, kde se postupně sesouvaly bývalé lomové stěny.

Flora

Oškobrh je z velké části zalesněn, převažují zde doubravy a dubohabřiny, které převažují zejména v jižní části kopce. Místy se vyskytují monokultury smrku či borovice černé (Pinus nigra), jsou tu k vidění i výsadby nepůvodního dubu červeného[ (Quercus rubra) a dubu ceru (Quercus cerris). Ve zdejších teplomilných bazifilních doubravách se můžeme setkat s řadou vzácných druhů.Bylinné patro je v současné době zcela spaseno, má to však klidný dopad a je zde prostor pro vzácné druhy například ze skupiny vstavačovitých. Chráněny jsou též společenstva plevelů na opuštěném poli, které navazuje na xerotermní trávníky. Jsou tu velmi vzácné polní plevely. Na jihozápadním svahu se vyskytují xerotermní trávníky s mnoha ohroženými druhy.

Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos)

Společenstva bazifilních doubrav

• medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum)
• kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum)
• oman vrbolistý (Inula salicina)
• vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)
• tořič hmyzonosný (Ophys insectifera)
• orsej jarní (Ficaria verna)

Xerotermní trávníky

• plamének přímý (Clematis recta)
• černohlávek dřípený (Prunella laciniata).
• hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella)
• Slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)

Nejčastější druhy travin jsou:

• Bromus vzpřímený (Bromus erectus),

• válečka praporčitá (Brachypodium pinnatum)
• třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), která začíná výrazně pronikat do těchto porostů.

Společenstva plevelů

• hlaváček letní (Adonis aestivalis)
• úporek pochybný (Kicxia spuria)
• voskovka menší (Cerinthe minor)
• pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule)
• pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum)
• mák polní (Papaver argemone).

Houby

Ve zdejších lesích je mnoho druhů hub, do obory je zakázaný vstup a houby tu nejsou tedy masově sbírány houbaři, jako v okolních lesích. Můžeme zde nalézt houby rourkaté i lupenité. Pod zdejšími dubohabřinami se vyskytuje například hřib přívěskatý (Boletus appendiculatus), hřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron), muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), hnojník strakatý (Coprinus piaceus), holubinka slanečková (Russula graveolens) a vzácná šedopórka zakouřená ( Bjerkandera fumosa). Na padlých dubových kmenech roste hlíva siná (Hohenbuehelia antrocoerulea), špička Bulliardova (Marasmitus Bulliardii), choroš plástvový (Polyporus arcularius) a ostnateček okrový (Steccherinum ochraceum).

Fauna

Do soustavy Natura 2000 bylo toto území zařazeno především kvůli ochraně roháče obecného (Lucanus cervus). Byla zde objevena středně velká populace tohoto brouka. Jsou vázáni na světlé doubravy. Samičky roháče kladou vajíčka do trouchnivějících kmenů a pařezů, larva se poté živí 3-8 let trouchnivějícím dřevem. Přítomnost starých kmenů a trouchnivějících pařezů je tedy klíčová pro přežití tohoto druhu. Počty populací tohoto brouka v Evropě klesají a je to způsobeno především nesprávným lesním hospodářstvím. Na zalesněných plochách Oškobrhu je zakázáno odstraňovat starém pařezy a musí zde být ponechány i trouchnivějící větve a kmeny stromů. Jehličnaté monokultury znemožňují vývoj tohoto druhu.

Na xerotermních stráních jsou k vidění někteří zástupci ze skupiny pavouků( Araneae), mezi nimi je sklípkánek černý (Atypus piceus Sulzer) a snovačka žlutoskvrná (Euryopis flavomaculata). Vyskytuje se zde kolem 200 druhů motýlů (Lepidoptera). Za zmínku stojí například soumračník slézový (Carchadorus alceae), modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), modrásek podobný (Plebejus argyrognomom), okáč ovsový (Minois dryas), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia) a vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes).

Staré pařezy jsou velmi důležité pro vývoj larev Roháče obecného (Lucanus cervus)

Z ptáků se zde vyskytují například strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), ťuhýk obecný (Lanius collurio), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), žluva hajní (Oriolus oriolus) či včelojed lesní (Pernis apivorus).

Péče o území

PP Oškobrh

Při plánování péče o toto území je velmi důležité uvědomit si, že toto území bylo vždy intenzivně ovlivněno člověkem. Pokud chceme zachovat současný stav lokality, je potřeba toto území nadále intenzivně využívat. Klíčovým faktorem pro přežití některých stepních druhů je existence obory.

Na xerotermních stráních byla zavedena pastva. Na velkých plochách se hojně vyskytuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), je to velmi invazivní druh a je potřeba jej potlačovat sečí.

Po kácení kmenů je nutno ponechat pařezy, které představují jeden z nejdůležitějších biotopů pro larvy roháče. Ohrožení pro roháče obecného může představovat těžba dřeva a nevhodné lesní hospodaření.

Turismus

Žlutá turistická značka na trase Vlkov pod Oškobrhem – Opolany je vedena po úpatí kopce, na vrchol bohužel nevede. Převážnou část kopce zabírá obora, do které není umožněn vstup veřejnosti, ale je možno vystoupat na jižní a západní svah. Zejména z jižního svahu, který není zalesněn je skvělý výhled do okolí. Sport a turistika mají kladný vliv na předmět ochrany, neboť pomáhají vhodně disturbovat přístupnou část svahu. Na vrchol Oškobrhu jsou pravidelně pořádány novoroční pochody.

V poslední době využívají také jižní svah jezdci na motorových čtyřkolkách, tato činnost by však měla být eliminována, neboť má negativní vliv na výchozy opuk a dochází tak k jejich narušování.

Odkazy

Související články

• Oškobrh

Literatura

• Plán péče o zvláště chráněné území- Evropsky významnou lokalitu Oškobrh na období 2011–2020