Oxid vanaditý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oxid vanaditý | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid vanaditý |
| Anglický název | Vanadium(III) oxide |
| Německý název | Vanadium(III)-oxid |
| Sumární vzorec | V2O3 |
| Vzhled | tmavě modrá pevná látka |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | YW3050000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 149,881 g/mol |
| Teplota tání | ≈ 3 000 °C |
| Hustota | 4,87 g/cm3 (18 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
kyselina fluorovodíková kyselina dusičná |
| Měrná magnetická susceptibilita | 165,7·10-6 cm3g-1 (20 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | klencová |
| Hrana krystalové mřížky | a= 543 pm α= 53°33´ |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -1 219 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 670 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 98,3 JK-1mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -1 133 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,689 JK-1g-1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R22, R24, R36/37/38 |
| S-věty | S26, S28, S36/37/39, S45 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Oxid vanaditý (V2O3) je sloučenina trojmocného vanadu s kyslíkem. Přechodně vzniká z oxidu vanadičného při výrobě oxidu sírového katalyzovanou oxidací oxidu siřičitého.
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.