Oxid vanaditý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oxid vanaditý
horní vialka obsahuje oxid vanaditý
Obecné
Systematický název Oxid vanaditý
Anglický název Vanadium(III) oxide
Německý název Vanadium(III)-oxid
Sumární vzorec V2O3
Vzhled tmavě modrá pevná látka
Identifikace
Číslo RTECS YW3050000
Vlastnosti
Molární hmotnost 149,881 g/mol
Teplota tání ≈ 3 000 °C
Hustota 4,87 g/cm3 (18 °C)
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyselina fluorovodíková
kyselina dusičná
Měrná magnetická susceptibilita 165,7·10-6 cm3g-1 (20 °C)
Struktura
Krystalová struktura klencová
Hrana krystalové mřížky a= 543 pm
α= 53°33´
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -1 219 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 670 J/g
Standardní molární entropie S° 98,3 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -1 133 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,689 JK-1g-1
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
R-věty R22, R24, R36/37/38
S-věty S26, S28, S36/37/39, S45
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid vanaditý (V2O3) je sloučenina trojmocného vanadu s kyslíkem. Přechodně vzniká z oxidu vanadičného při výrobě oxidu sírového katalyzovanou oxidací oxidu siřičitého.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.