Oxid fosforečný
| Oxid fosforečný | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid fosforečný |
| Anglický název | Phosphorus pentoxide |
| Německý název | Phosphorpentoxid |
| Sumární vzorec | P2O5 (monomer) P4O10 (dimer) |
| Vzhled | Bezbarvá hygroskopická pevná látka |
| Identifikace | |
| SMILES | O=P13OP2(=O)OP(=O)(O1)OP(=O)(O2)O3 |
| InChI | 1S/O10P4/c1-11-5-12(2)8-13 (3,6-11)10-14(4,7-11)9-12 |
| Číslo RTECS | TH3945000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 283,889 g/mol |
| Teplota tání | 422 °C (mod. M, zvýšený tlak) 558 °C (mod. R) 583 °C (mod. S) |
| Teplota sublimace | 359 °C (mod. M) 300 °C (amorfní mod.) |
| Hustota | 2,28 g/cm³ (mod. M) 2,72 g/cm3 (mod. R) 2,89 g/cm3 (mod. S) 2,38-2,39 g/cm3 (amorfní mod.) |
| Index lomu | modifikace M nDř= 1,469 nDm= 1,471 modifikace R nDa= 1,545 nDb= 1,578 nDc= 1,589 modifikace S nDa= 1,589 nDb= 1,599 nDc= 1,624 |
| Rozpustnost ve vodě | Prudká hydrolýza (vznik kyseliny fosforečné, všechny mod.) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
Rozpustné v kyselině sírové (všechny mod.) |
| Měrná magnetická susceptibilita | -2,26·10-6 cm3 g-1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Klencová (mod. M) Kosočtverečná plošně centrovaná (mod. R) Kosočtverečná (mod. S) |
| Hrana krystalové mřížky | modifikace M a= 744 pm α= 87° modifikace R a= 1 630 pm b= 814 pm c= 526 pm modifikace S a= 923 pm b= 718 pm c= 494 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -2 985 kJ/mol (mod. M) -2 978 kJ/mol (mod. S) -3 043 kJ/mol (amorfní mod.) |
| Entalpie tání ΔHt | 252 J/g (mod. R) 260 J/g (mod. S) |
| Entalpie sublimace ΔHsub | 130 J/g (mod. M) |
| Standardní molární entropie S° | 229 JK-1mol-1 (mod. M) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -2 699 kJ/mol (mod. M) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,746 JK-1g-1 (mod. M) |
| Bezpečnost | |
 Žíravý (C) |
|
| R-věty | R35 |
| S-věty | S1/2, S22, S26, S45 |
| NFPA 704 |
 1
3
3
|
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Oxid fosforečný (P4O10) je anorganický oxid. Je to nejběžnější a nejdůležitější oxid fosforu. Vzniká hořením fosforu na vzduchu a vzhledem připomíná bílý prášek. Je dobře rozpustný v mnoha organických rozpouštědlech a je silně hygroskopický.
Obsah |
Struktura [editovat]
Molekula má adamantanoidní tvar, je tvořena čtyřmi šestičlennými cykly P3O3 s židličkovou konformací. Symetrie molekuly je tetraedrická.
Oxid fosforečný tvoří nejméně čtyři polymorfní krystalové modifikace.
Příprava [editovat]
Oxid fosforečný se připravuje řízenou oxidací bílého fosforu na vzduchu, při tlaku 12 kPa. Vznikající produkt je kontinuálně oddestilováván z reakční směsi.
- P4 + 5 O2 → P4O10
Použití [editovat]
Někdy se používá jako dehydratační činidlo, ale jeho využitelnost je snížena tvorbou viskózního fosforečnanového gelu na povrchu oxidu, který brání další hydrolýze.
- P4O10 (am) + 6H2O (lq) → 4H3PO4 (c) (+177 kJ)
Při reakci s karboxylovou kyselinou vzniká odpovídající anhydrid:
- P4O10 + RCO2H → P4O9(OH)2 + [RC(O)]2O
Příbuzné oxidy fosforu [editovat]
Mezi P4O6 a P4O10 existují tři oxidy, které se liší počtem exocyklicky vázaných kyslíků.
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
