Otto Brückwald
| Paul Otto Brückwald | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. května 1841 Lipsko, Saské království |
| Úmrtí | 15. února 1917 Lipsko, Saské království |
| Národnost | německá |
| Vzdělání | Královská akademie v Drážďanech |
| Povolání | architekt |
| Hnutí | historismus, neoklasicismus |
| Významná díla | Festivalové divadlo v Bayreuthu |
| Mecenáš | Ernst I. Sasko-Altenburský |
| Ovlivněný | C. F. Langhans, Gottfried Semper |
| Ocenění | Bavorský záslužný řád |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Paul Otto Brückwald (6. května 1841 Lipsko, Saské království – 15. února 1917 tamtéž) byl německý architekt, známý zejména jako tvůrce Festivalového divadla v Bayreuthu.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Paul Otto Brückwald se narodil jako čtvrté a poslední dítě Carla Friedricha Brückwalda, poštovního zřízence v Lipsku, a jeho manželky Emilie Pauline rozené Cagiorgi, pocházející z Drážďan. Po absolvování čtyřletého gymnázia (1852-56) se začal učit zedníkem a navštěvoval stavební školu; díky dobrému prospěchu získal stipendium ke studiu na Královské akademii v Drážďanech (1860-63). Vzdělání zakončil 30. května 1865 stavitelskou zkouškou.[1][2][3][4]
Již od roku 1864 získal na doporučení svého profesora Hermanna Nicolaie pověření, aby na základě nákresů významného berlínského stavitele Carla Ferdinanda Langhanse (1782-1869) provedl podrobné návrhy pro stavbu nového divadla v Lipsku (zničeno za II. světové války). Brückwald pobýval nejprve u Langhanse v Berlíně a od roku 1866, kdy byla dokončena hrubá stavba divadla, opět v Lipsku. V následujících dvou letech vykonával hlavní architektonický a stavební dohled nad dokončením stavby. Po smrti Carla Ferdinanda Langhanse se Brückwald ujal zpracování jeho architektonické pozůstalosti. Úspěšné dokončení divadelní budovy Brückwaldovi brzy přineslo podobné zakázky. V letech 1869-71 postavil nové dvorské divadlo v Altenburgu, a od té doby měl i titul dvorního stavitele sasko-altenburského vévody. V soutěži na nové divadlo ve Frankfurtu nad Mohanem (1871) však neuspěl.[1][2] [3]
Dne 24. dubna 1872 obdržel telegraficky od Richarda Wagnera nabídku na stavbu nového Festivalového divadla v Bayreuthu. Základní obrysy díla byly dány jednak představami samotného skladatele, jednak dřívějšími plány Gottfrieda Sempera z doby, kdy bylo uvažováno o stavbě divadla v Mnichově. Stavba byla, s několika zpožděními způsobenými nedostatkem peněz, dokončena roku 1876. Spojitost s Wagnerovým projektem jí od počátku přisuzovala kultovní význam, byla oceňována řada originálních a účelných prvků a vynikající výsledná akustika divadelního sálu. V letech 1881-82 k dosavadní budově připojena nevelká frontální přístavba, tzv. Královská stavba ("Königsbau"). Roku 1875 vyšel v časopise Deutsche Bauzeitung první podrobný článek o architektuře Brückwaldova bayreuthského divadla; následovala řada dalších publikací a architekt konal o této budově řadu přednášek. Roku 1877 získal Brückwald za stavbu Festivalového divadla Bavorský záslužný řád sv. Michala (rytířský kříž I. třídy).[1][4]
Stal se však nadšeným wagneriánem jeho první syn, narozený krátce po prvních bayreuthských hudebních slavnostech roku 1876, dostal jméno Siegfried a roku 1883 Brückwald v Lipsku spoluzakládal výbor pro zřízení Wagnerova pomníku. Ke stavbě divadelních budov se však již nikdy nevrátil. Místo toho pracoval v 70.-90. letech 19. století na řadě veřejných (zejména školy) i soukromých zakázek v Lipsku, vedle toho ale projektoval řadu zámeckých staveb a přestaveb, např. v Bergsulze pro sasko-altenburského premiéra Friedricha von Gerstenbergk-Zecham, v Anklamu, Schmuggerowě, Löwitz a Sophienhofu pro hraběte Maxmiliana von Schwerin a jeho rodinu, v Hummelsheinu pro sasko-altenburského vévodu Ernsta I., v Beichlingenu pro hrabata von Werthern-Beichlingen aj.[1][2]
Od roku 1868 byl členem lipské zednářské lóže Minerva zu den drei Palmen.[1][3]
Jednou z posledních Brückwaldových staveb byl jeho vlastní dům (1894-97). Roku 1898 utrpěl mozkovou mrtvici a musel se vzdát své činnosti. Brzy zchudl a upadl v zapomnění, o dům přišel v dražbě a od roku 1914 bydlel ve starobinci. V reprezentativním Allgemeine Lexikon der Bildenden Künstler, který vyšel roku 1914, jej považovali za zemřelého v roce 1911. Ve skutečnosti žil do roku 1917; ještě když jej v létě roku 1916 navštívili zástupci lipského spolku Richarda Wagnera, nalezli ho prý nad rýsovacím prknem s plánem Festivalového divadla v Bayreuthu.[1]
Otto Brückwald se dvakrát oženil, poprvé roku 1868 s Elisabeth Marií Kriegerovou, dcerou truhlářského mistra a obchodníka s nábytkem. Ta však již následujícího roku zemřela. Roku 1872 se oženil s její sestrou Margarethou Idou, se kterou měl čtyři děti. Margaretha zemřela roku 1886 a Brückwaldovu domácnost vedla až do jeho smrti jeho sestra Anna Marie.[1][4]
Brückwaldovy nejvýznamnější stavby[editovat | editovat zdroj]
-
Nové divadlo v Lipsku (cca 1900) -
Divadlo v Altenburgu -
Festivalové divadlo Richarda Wagnera v Bayreuthu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g STROBEL, Thomas. Otto Brückwald [online]. Historismus.Net [cit. 2011-02-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Otto Brückwald [online]. Leipzig-Lexikon [cit. 2011-02-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Otto Brückwald [online]. Loge Minerva zu den drei Palmen i.O. Leipzig [cit. 2011-02-11]. Dostupné online. (německy)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Paul Otto Brückwald der Erbauer von Schloss Schmuggerow [online]. Schloss Schmuggerow [cit. 2011-02-11]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STROBEL, Thomas. Otto Brückwald. Ein vergessener Künstler und Architekt. München: vlastní náklad, 2006. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Brückwald na Wikimedia Commons
