Otakar Theer
Otakar Theer | |
---|---|
Otakar Theer v roce 1909 | |
Narození | 16. února 1880 Černovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. prosince 1917 (ve věku 37 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Nymburk |
Povolání | básník, prozaik, dramatik, překladatel |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otakar Theer (16. února 1880 Černovice, Bukovina, dnes Ukrajina – 20. prosince 1917 Praha)[1] byl český básník, prozaik, dramatik a překladatel.
Život
Tvořit začal už v době svých gymnazijních studií. Po gymnáziu v Žitné studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ale v průběhu studia přestoupil na Filozofickou fakultu téže univerzity. Jako student nesouhlasil s názory T. G. Masaryka v otázce hilsneriády. [2] [pozn. 1] V roce 1902–1903 studoval v Paříži na Sorbonně. Pak pracoval v univerzitní knihovně v Praze.
Spolupracoval s časopisem Lumír a Literárními listy. Jeho dílo je ovlivněno symbolismem a má často erotické motivy. Patřil také k okruhu spisovatelů kolem S. K. Neumanna a jeho olšanské vily. Po řadu let pravidelně navštěvoval literární salon Anny Lauermannové-Mikschové, která tvořila pod pseudonymem Felix Téver. Krom vlastní tvorby se věnoval též překládání z francouzštiny a angličtiny.
Dílo
- Háje, kde se tančí, 1897
- Výpravy k Já, 1900
- Pod stromem lásky, 1903
- Úzkosti a naděje, 1911
- Faëthón, 1916
- Všemu navzdory, 1916
Překlady
- WILDE, Oskar. Salome : drama o jednom dějství. Překlad Otakar Theer. Praha: Jan Otto, 1905. Dostupné online.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Jedná se o studentskou demonstraci, která se odehrála dne 16. 11. 1899 v posluchárně Klementina. Student tehdy napsal na tabuli: Máme proti Masarykovi to, že v dobách tak pohnutých, kdy je třeba, aby národ stál co jeden muž proti nepřátelské vládě, chce on pro žida rozštěpit celý národ a tím jej zeslabit. Pracuje rozpínajícímu se Němectvu do rukou! Máme proti němu dále to, že tvrdí: Já musím mít pravdu, byť i to, co tvrdím, pravda nebyla. Na něm české krve by se ani Hilsner nedořezal. Dle Čapkových Hovorů s T. G. Masarykem byl tímto studentem Otakar Theer, jiné prameny uvádějí, že to napsal student Fiala, což se někdy slaďuje tak, že jde o jednu osobu (student Fiala, pozdější básník O. Theer). To je ale nemožné, protože básník se jmenoval Theer již od narození, Fiala se nikdy nejmenoval.[3]
Reference
- ↑ Soupis pražských obyvatel, Otakar Theer, 1880
- ↑ Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem
- ↑ ČERNÝ, Bohumil. Justiční omyl: hilsneriáda. Praha: Magnet-Press, 1990. 125 s. ISBN 80-85110-46-6. S. 60.
Literatura
- HOMOLOVÁ, Květa, ed. a kol. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století: slovníková příručka. 3. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1982. 371 s. cnb000002497. S. 296–298. Dostupné online
- MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 1. (S–T). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 899–903.
- SAK, Robert. Salon dvou století : Anna Lauermannová-Mikschová a její hosté. Praha- Litomyšl: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-525-1.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-247-3. S. 350.
- PÍŠA, Antonín Matěj. Otakar Theer. Svazek I. Praha: Čin, 1928. 287 s.
- PÍŠA, Antonín Matěj. Otakar Theer. Svazek II. Praha: Čin, 1933. 223 s.
- heslo Theer, Otakar PhDr.. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7203-007-8. Svazek XXV. S. 330.
- PRAŽÁKOVÁ, Klára. Od včerejška k zítřku : úvahy o dramatě. Praha: Jiránek, 1940. Dostupné online. - kapitola Theerův Faethon, s. 71-75.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Theer na Wikimedia Commons
- Autor Otakar Theer ve Wikizdrojích
- Otakar Theer – životopis a fotografie
- Michael Doubek: VÝPRAVY K JÁ OTAKARA THEERA
- Otakar Theer v databázi Archivu Národního divadla