Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Seznam členů rodiny obsahuje označení jednotlivých rodinných příslušníků v češtině, a to včetně výrazů, které už se dnes běžně neužívají. Seznam není uspořádán abecedně, příbuzní jsou rozděleni do tematických skupin. Abecední přehled najdete v článku Abecední seznam členů rodiny.
Označení vzdálenějších příbuzných nikdy nebylo zcela ustálené, lišilo se dobově i teritoriálně, v seznamu jsou zachycena i některá alternativní označení, nicméně upřednostněna jsou označení, užívaná dnes. Seznam obsahuje i některé další výrazy, související s příbuzenstvím.
- probant, střen – osoba, od níž se zahajuje genealogický výzkum (ve schématech označena jako "JÁ"),
- rodiče – otec a matka,
- otec – mužský rodič, též táta (domácké), ot (zastaralé),
- matka – ženský rodič, též máma (domácké), máť (zastaralé),
- prarodiče – rodiče rodičů,
- děda – otcův otec, též děd (knižní), dědek (expresivní),
- babička – otcova matka, též babka,
- stařeček – matčin otec, dnes běžně děda,
- stařenka – matčina matka, též starucha, dnes běžně babička,
- pra- předpona pro vyjádření předcházející nebo následné generace: pravnuk – syn vnuka nebo vnučky, praprastrýc – pradědův bratr. V minulosti se běžně užívala i pro vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenec apod. Ve staré češtině se navíc místo zmnožování předpony pra- užívaly i jiné předpony, rozlišené pro předcházející a následné generace, např.: praděd, prapraděd, předděd, nadděd; pravnuk, prapravnuk, zavnuk, podvnuk [1].
- sourozenec – bratr nebo sestra,
- bratr – mužský sourozenec, též brácha (domácké), brat (zastaralé),
- sestra – ženský sourozenec, též ségra (domácké).
- dítě – syn nebo dcera, potomek v první generaci,
- syn – mužský potomek,
- prvenec – první syn, následník,
- dcera – ženský potomek,
- vnouče – synovo nebo dceřino dítě,
- vnuk – synův nebo dceřin syn,
- vnučka – synova nebo dceřina dcera.
Strýcové, tety [editovat]
- strýc – otcův bratr,
- stryna – žena otcova bratra, dnes teta,
- ujec – matčin bratr, dnes strýc,
- ujčina – žena matčina bratra, dnes teta,
- teta – otcova sestra, matčina sestra,
- tetec – muž otcovy sestry, dnes strýc,
- posel – muž matčiny sestry, dnes strýc.
Bratranci, sestřenice [editovat]
- strýčenec – syn otcova bratra, též bratran, bratřec, bratřenec, dnes bratranec,
- strýčena – dcera otcova bratra, též strýčenice, bratrana, dnes sestřenice,
- ujčen – syn matčina bratra, též ujčenec, dnes bratranec,
- ujčena – dcera matčina bratra, též ujčenice, dnes sestřenice,
- tetěnec – syn otcovy nebo matčiny sestry, též tetčic, tetěnec, sestrovec, dnes bratranec,
- tetěnice – dcera otcovy nebo matčiny sestry, též tetěna, dnes sestřenice,
- vlastník – syn otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, dnes stříně
- vlastnice – dcera otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, dnes stříně
- pro vzdálenější bratrance stejné generace je možno užít opisná označení, např. druhý bratranec, bratranec druhého stupně, bratranec z druhého kolene – tj. prastrýcův vnuk.
Synovci, neteře [editovat]
- synovec – bratrův syn, též bratrovec,
- synovkyně – bratrova dcera, též bratranice, dnes neteř,
- sestřenec – sestřin syn, též potet,
- neteř – sestřina dcera, též neť,
- pro vzdálenější bratrance starší nebo mladší generace se též užívá opisné označení, např. druhý (třetí) bratranec, bratranec druhého (třetího) stupně, bratranec z druhého (třetího) kolene – tj. např. strýcův bratranec (starší gen.) nebo strýcův vnuk (mladší gen.). Podobně u vzdálenější sestřenice.
Příbuzní, vzniklí sňatkem [editovat]
- choť – muž nebo žena vstupující do svazku manželského
- manžel – mužský člen manželství, též muž
- manželka – ženský člen manželství, též žena
- švagr – sestřin muž, též švakr, svokr, domácky švára
- švagrová – bratrova žena, též bratřina,
- deveř – ženin bratr, dnes švagr,
- zelva – ženina sestra, též zelvice, dnes švagrová,
- tchán – ženin otec, též test, švekr,
- pratchán – ženin nebo mužův děd
- tchyně – ženina matka, též testa, švekruše,
- pratchyně – ženina nebo mužova babička,
- zeť – dceřin muž,
- prazeť – vnuččin muž,
- snacha – synova žena,
- prasnacha – vnukova žena,
- svat – zeťův nebo snašin otec, též starosvat; později se výraz přenesl na oddávajícího nebo jen svatebního hosta[2],
- svatka – zeťova nebo snašina matka, též starosvatka,
- svak – obecně přiženěný muž, tj. např. zeť, švagr, tetec,
- nevěsta – obecně přivdaná žena, tj. např. snacha, švagrová, stryna, dnes manželka na svatbě.
Příbuzní křtem [editovat]
- kmotr – muž, který se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzný, též kmoch,
- kmotra – žena, který se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzná,
- kmotřenec – chlapec vůči kmotrovi nebo kmotře,
- kmotřenka – dívka vůči kmotrovi nebo kmotře.
Nevlastní příbuzní [editovat]
- otčím – nevlastní otec,
- macecha – nevlastní matka,
- pastorek – nevlastní syn,
- pastorkyně – nevlastní dcera,
- zmáčený otec – otec neznámý,
- levoboček – syn mimo manželství, též (pejorativně) parchant nebo bastard,
- polobratr – bratr, s nímž má probant společného jen jednoho rodiče:
- jednobřišní polobratr – matka je společná,
- jednokrevní polobratr – otec je společný.
Chybějící příbuzní [editovat]
- sirotek – syn, který přišel o otce a matku,
- sirota – dcera, která přišla o otce a matku,
- polosirotek – chlapec, který přišel o jednoho z rodičů,
- polosirota – dívka, která přišla o jednoho z rodičů,
- pohrobek – dítě, které se narodilo až po smrti otce,
- vdovec – muž, který přišel o ženu,
- vdova – žena, která přišla o muže,
- slaměný vdovec – výraz používaný pro muže, jehož žena je nepřítomná (trvale žijí odděleně nebo (přeneseně) je na kratší dobu mimo společnou domácnost)
- zelená vdova – výraz používaný pro ženu, která žije s mužem, jež jí sice dobře finančně zabezpečuje, ale tráví spolu málo času nebo spolu vůbec nežijí
- ↑ Podle spisu Jana Jafeta z r. 1602, který je překreslen např. v LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha : [s.n.], 1999. s. 148-149.
- ↑ Viz např. báseň Vodník (Kytice) Karla Jaromíra Erbena ze sbírky Kytice: „Vdala jsem se, vdala již, ale byly chyby: starosvati - černí raci a družičky - ryby!“
- LUTONSKÝ, Boleslav. Lexikon genealoga. Praha : [s.n.], 2003. ISBN 80-238-9557-5.
- PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha : Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0. s. 364-367.
- LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha : [s.n.], 1999. s. 148-149.
Související články [editovat]
