Ostryovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Ostryovka

Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné - (Rosopsida)
Řád: bukotvaré (Fagales)
Čeleď: břízovité (Betulaceae)
Rod: Ostryovka (Ostryopsis)
Decne.

Ostryovka (Ostryopsis) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi břízovité (Betulaceae). Jsou to opadavé keře pocházející z Číny, příbuzné lískám, habrům a habrovcům. U nás je vzácně pěstována ostryovka Davidova.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Ostryovky jsou opadavé keře dorůstající obvykle výšky 1,5 až 3 metry, se střídavými jednoduchými listy. Listy jsou řapíkaté, zespodu silně chlupaté až plstnaté, s vejčitou až široce nebo srdčitě vejčitou čepelí, která je na okraji nepravidelně hluboce 2x pilovitá až dřípená. Na každé straně čepele je 5 až 9 žilek. Řapíky jsou 2 až 12 mm dlouhé. Květenství jsou jednopohlavná, jehnědovitá, vrcholová nebo úžlabní. Samčí květenství jsou téměř přisedlá, válcovitá, s hojnými překrývajícími se listeny. Každý samčí květ obsahuje 4 až 8 tyčinek a je podepřen 1 listenem. Samičí květenství jsou hroznovitá, hlávkovitě stažená. Samičí květy jsou v párech, podepřené trubkovitými kožovitými listeny. Plodem je oválně kulovitý, 4 až 8 mm dlouhý oříšek, zcela obklopený vytrvalými listeny.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Oba druhy se vyskytují výhradně v Číně. Ostryovka Davidova (Ostriopsis davidiana) roste v řídkých lesích a na lesních okrajích na velké části území Číny v nadmořských výškách 800 až 2800 metrů. Ostryovka sličná (Ostryopsis nobilis) se vyskytuje v křovinatých porostech výslunných horských svahů v jihozápadní Číně (v provinciích Jün-nan a S'-čchuan) v nadmořské výšce 1500 až 3000 metrů.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod ostryovka je řazen do podčeledi Coryloideae čeledi břízovité (Betulaceae), zahrnující celkem 4 rody. Bazální větví této monofyletické skupiny je rod líska (Corylus), zatímco rody habr (Carpinus) a habrovec (Ostrya) tvoří dohromady sesterskou větev rodu ostryovka.[4]

Přehled druhů[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ostryovka Davidova (Ostriopsis davidiana) je v České republice plně mrazuvzdorná, pěstuje se však velmi zřídka. Ostryovka sličná (Ostryopsis nobilis) má klimatickou zónu (USDA) 7 a není u nás plně mrazuvzdorná.[2]

Ostryovka Davidova je v Číně hojně pěstována jako protierozní dřevina. Ze dřeva jsou vyráběny násady na zemědělské náčiní.[1]



Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Flora of China: Ostryopsis [online]. . Dostupné online.  
  2. a b Dendrologie online: Ostryovka [online]. . Dostupné online.  
  3. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.  
  4. CHEN, Zhi-Duan et al. Phylogeny and evolution of the Betulaceae as inferred from DNA sequences, morphology, and paleobotany. American Journal of Botany. Aug 1999, čís. 86.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]