Ostrucha křivočará

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox ostrucha křivočará

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: ryby (Osteichthyes)
Třída: paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád: máloostní (Cypriniformes)
Čeleď: kaprovití (Cyprinidae)
Rod: ostrucha (Pelecus)
Binomické jméno
Pelecus cultratus
Linné, 1758

Ostrucha křivočará (Pelecus cultratus; Linné, 1758) je sladkovodní ryba z čeledi kaprovití, která je typická svým neobvyklým vzhledem, včetně zakřivení postranní čáry, které dalo ostruchám český druhový název.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělo je ze stran silně zploštělé, hřbetní linie téměř rovná zatímco břišní část těla je výrazně vyklenutá s ostrým kýlem. Prsní ploutve jsou poměrně dlouhé, ostře ukončené, dosahující až k úrovni výrazně menších břišních ploutví, které jsou posunuty blíže k řitnímu otvoru. Hřbetní ploutev je krátká s 10-11 paprsky, posunutá výrazně do zadní části těla až za břišní ploutve. Naproti tomu řitní ploutev je poměrně dlouhá, obsahující 29-32 měkkých paprsků. Ocasní ploutev mohutná, výrazně vykrojená. Hlava je oproti zbytku těla poměrně malá s velkýma očima. Ústa jsou hluboce rozeklaná s výrazným horním postavením. Typická je postranní čára, která neprobíhá přímo podél středu boků, ale je zakřivená více k břichu a několikrát mění směr. Počet šupin v postranní čáře se pohybuje v rozmezí 90-115. Požerákové zuby jsou dvouřadé v postavení 2.5-5.2.

Hřbet je zbarven olivově až tmavě šedě. Na bocích přechází zbarvení ke stříbřitě lesklé, břicho je bílé. Hřbetní a řitní ploutev jsou šedé, ostatní mají červený nebo žlutý nádech. Oči jsou stříbřité.

Ostrucha dorůstá délky až 60 cm a hmotnosti 3,5 kg. Obvykle se však vyskytují kusy o délce 25-40 cm. Nejstarší doložený exemplář dosáhl věku 16 let.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Ostrucha obývá volné stojaté až mírně tekoucí dolní části řek a brakické vody. V období rozmnožování vystupuje výše proti proudu řek, kde se vytírá. Během dne přebývá obvykle u dna a k hladině vyplouvá až po setmění. Obývá severní část úmoří Černého moře včetně povodí Dunaje, povodí Volhy a částečně také úmoří Baltského moře, kde však její početnost výrazně poklesla.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Značnou část potravy tvoří vodní bezobratlí, tedy různí korýši a hmyz, dále pak také náletový hmyz, který sbírá z hladiny. Mimoto přijímá i rybí potěr a větší ostruchy také menší rybky.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Ostruchy pohlavně dospívají ve 3.-4. roce života. Tření probíhá od května do července, kdy ryby táhnou proti proudu řek, popřípadě se přesouvají z brakických vod k pobřeží do ústí velkých toků. Bílé, průzračné jikry se žlutavým nádechem o průměru okolo 1,5 mm jsou kladeny buď na vodní rostliny nebo přímo volně do vodního sloupce. Počet jiker se obvykle pohybuje okolo 50 000. K líhnutí dochází podle podmínek během dvou až čtyř dnů, přičemž jak jikry tak i plůdek je pasivně driftován po proudu do dolních toků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GERSTMEIER, Roland; ROMIG, Thomas. Sladkovodní ryby Evropy. 1. vyd. Praha : Víkend, 2003. ISBN 80-7222-307-0.  
  • TEROFAL, Fritz. Sladkovodní ryby. 1. vyd. Praha : Ikar, 1997. ISBN 80-7202-140-0.  
  • POSPÍŠIL, Otto; KUTHAN, Josef. Celoročně chráněné ryby (5). Rybářství. červen 2007, roč. 110, čís. 6, s. 14. ISSN 0373-675X.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]