Ostrovy Snares

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ostrovy Snares
(anglicky) Snares Islands
SnaresInseln.jpg
Ostrovy Snares
Geografie

Poloha:
Plocha: 3,4 km²
Počet ostrovů: >13
Časové pásmo: UTC +12
Hlavní ostrov: North East Island
Země
Stát: Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 0
Stromy rodu Olearia z ostrova North East Island

Ostrovy Snares (anglicky Snares Islands) je skupina lidmi neobývaných ostrovů a ostrůvků nacházejících se v Tichém oceánu asi 200 km jižním směrem od Nového Zélandu.

Situace[editovat | editovat zdroj]

Souostroví je tvořeno dvěma skupinami ostrovů. Ta rozlohou větší se skládá z největšího ostrova North East Island (2,8 km²), menšího Broughton Island 0,48 km²) a řady drobných skalnatých ostrůvků Alert Stack, Daption Rock, Rocky Islet, Ho Ho Islet. Druhá skupina nazývána Western Chain je vzdálena asi 5 km západně. Je tvořena poledníkovým směrem ležící řadou drobných, nízkých ostrůvků z nichž ty větší se jmenují Tahi, Rua, Toru, Wha a Rima (což v maorštině znamená 1, 2, 3, 4 a 5) a menší Vancouver Rock, Seal Reef atd.

Ostrovy vznikly vyzdvižením mořského dna, jsou tvořeny převážně žulou a dosahují nejvyšší nadmořské výšky 152 m. Oba "větší" ostrovy North East Island a Broughton Island jsou stejně jako ostatní ohraničeny strmými útesy, pouze z východní strany spadají k hladině poměrně pozvolna a lze tudy na ně vystoupit. Vnitrozemí obou ostrovů je porostlo košatými, průměrně 5 m vysokými stromy Olearia lyalli. Jejich skalnatá okolí pokrývají trsnaté trávy nebo rašeliniště. Menší ostrůvky mají obvykle holý žulový povrch a místy sporé traviny.

Poměrně teplé a větrné počasí s roční průměrnou teplotou +11 °C je ovlivněno teplým mořským Leeuwinovým proudem od pobřeží Austrálie. Na ostrovech často prší, za rok asi 1200 mm.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Souostroví pro Evropany objevili v roce 1791 současně kapitáni dvou britských lodí William Broughton a George Vancouver. Maoři z Nového Zélandu tyto ostrovy již dávno znali, neexistují však doklady o jejich osídlení. V roce 1842 se staly součásti Nového Zélandu.

Ostrovy nebyly nikdy lidmi obývány, ani lovci tuleňů tam neměli své základny. Pro záchranu případných trosečníků bylo na ostrově postaveno skladiště s potravinami a nejnutnějším vybavením, byl také učiněn neúspěšný pokus s vysazení koz. Protože ostrovy jsou přímo na trase lodí plující od Austrálie k Hoornskému mysu nebo na východní pobřeží Nového Zélandu připravovala se tam i výstavba majáku; otevřením Panamského průplavu však tyto lodní trasy pozbyly na významu.

V současnosti využívají bývalé skladiště (Station Point) učenci z novozélandské University of Canterbury, sídlící v třetím největším městě Christchurch, kteří studují ojedinělý vývoj tamní bioty neovlivněné lidskou přítomností nebo nepůvodními zvířaty.

Flora[editovat | editovat zdroj]

Mimo již výše zmíněné stromové Olearia lyalli jsou na větších ostrovech, hlavně na chráněné východní straně, porosty Anisotome acutifolia, Brachyglottis stewartiae, tlustice Crassula moschata, hebe Hebe elliptica, řeřichy Lepidium oleraceum, Stilbocarpa robusta společně s trsy trávy Poa astonii. Na podmáčených místech a poblíž rašelinišť vyrůstají sleziník Asplenium obtusatum, žebrovice Blechnum durum, hvězdoš Callitriche antarctica a kapradiny Polystichum astonii, Polystichum tennantiana a Polystichum vestitum. Rostou tam i nepůvodní druhy lipnice roční (Poa annua) a ptačinec prostřední (Stellaria media).

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí zde nespočitatelné množství ptačích párů, bylo pozorováno 99 druhů. Obsazují kdejakou skalnatou plošinku nebo vhodné místo na zemi mezi travinami a kameny k vytvoření hnízda. Za nejpočetnější druh je považován buřňák temný který se tam vyskytuje v počtu asi 5 milionů, druhým nejpočetnějším je buřník obecný. Dále následují albatros Bullerův a albatros snarský. Velmi početní jsou také buřňáci, rybáci, chaluhy i racci. Asi ve stovce kolonií tam hnízdí i endemický tučňák snarský v počtu asi 25 000 párů. Rozsáhlé jsou také kolonie mořských savců lachtana Forsterova a lachtana novozélandského.

Přítomnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 bylo souostroví novozélandskou vládou prohlášeno za přírodní rezervaci a vstup na ostrovy byl zakázán. V současnosti tam smějí výhradně na speciální povolení badatelé zabývající se životem tamních ptáků. Pro ostatní zájemce jsou pořádány pouze okružní plavby lodí ze kterých lze pouze z povzdálí pozorovat život na kostrově.

Roku 1998 tuto oblast prohlásilo UNESCO za součást Celosvětového dědictví s názvem Novozélandské subantarktické ostrovy.

Příbuzné články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Snares Islands ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • New Zealand's subantarctic islands: Snares Islands [online]. Department of Conservation, Wellington, NZ, [cit. 2013-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • PHILLIPS, Jack. Te Ara - Encyklopedie Nového Zélandu: Subantarctic ostrovy [online]. Ministry for Culture end Heritage, Wellington, New Zealand, rev. 10. 09.2012, [cit. 2013-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • The Snares Islands Project [online]. The Snares penguin project, [cit. 2013-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Notornis 2001/48: Birds of the Snares Islands [online]. The Ornithological Society of New Zealand, rev. 2001, [cit. 2013-01-15]. Dostupné online. (anglicky)