Ostřice ježatá

Ostřice ježatá
	Ostřice ježatá (Carex echinata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné - (Liliopsida);
Řád	lipnicotvaré (Poales);
Čeleď	šáchorovité (Cyperaceae);
Rod	ostřice (Carex);
Binomické jméno
	Carex echinata; Murray, 1770
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostřice ježatá (Carex echinata, syn.: Carex stellulata, Vignea echinata) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Někdy je udávána také pod jménem tuřice ježatá.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 10–30, mimo ČR vzácněji až 90 cm. Je vytrvalá a trsnatá s krátkými oddenky. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je trojhranná, hladká nebo nahoře trochu drsná, většinou delší než listy. Čepele jsou asi 0,7–3,3 mm široké. Ostřice ježatá patří mezi stejnoklasé ostřice, všechny klásky vypadají víceméně stejně, nicméně u tohoto druhu jsou dosti pohlavně odlišeny. Pouze v dolní části nejvyššího klásku jsou samčí květy, v horní části jsou samičí, zbylé klásky bývají samičí zcela nebo obsahují při bázi jen málo samčích květů. Klásky jsou uspořádány, cca 1–3 cm dlouhého lichoklasu (klasu klásků), který obsahuje nejčastěji 3–5, vzácněji až 8 víceméně kulovitých klásků, které od sebe nejsou příliš oddáleny. Mošničky jsou za zralosti ježovitě rozestálé, odtud název. Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Čnělky jsou většinou 2. Plodem je mošnička, která je kopinatá až vejčitá, cca 2,9–4,7 mm dlouhá, zelenohnědá až tmavohnědá, vně vyklenutá, na vrcholu zúžená do drsného dvouklaného zobánku. Každá mošnička je podepřená plevou, která červenohnědá nebo bledší, se zelným kýlem, na okraji široce blanitě lemovaná. Kvete nejčastěji v květnu až v červenci. Počet chromozómů: 2n=56 nebo 58.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ostřice ježatá roste skoro v celé Evropě, na úplném jihu však skoro chybí, výjimečně přesahuje až do severní Afriky. Dále roste v některých částech Asie a Severní Ameriky, méně i v Mexiku a ve Střední Americe a snad i v Austrálii a na Novém Zélandu. Mapka rozšíření viz zde: [1]. Druh je značně variabilní, jsou popsány alespoň 3 subspecie.

Rozšíření v Česku[editovat | editovat zdroj]

V ČR se vyskytuje roztroušeně od pahorkatin po hory. Ve vlhčích a chladnějších krajích je běžnější, naopak skoro chybí v teplých a suchých oblastech bez vhodných biotopů. Je to druh rašelinišť a zrašelinělých luk a pramenišť, někdy ji najdeme i na různých mokřinách při lesních cestách aj.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Grulich V. et Řepka V (2002): Carex L. In: Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice ježatá na Wikimedia Commons
[2] – flóra Severní Ameriky
[3] – mapky rozšíření
Carex interactive identification key

[9ab913c243179ffa6ddc8e3717ea60705f063da2-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

[1]