Oskar Kokoschka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oskar Kokoschka
Narození1. března 1886
Pöchlarn
Úmrtí22. února 1980 (ve věku 93 let)
Montreux
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníClarenský hřbitov
Alma materUniverzita užitého umění ve Vídni
Povolánímalíř, dramatik, básník, vysokoškolský učitel, designér, grafik, kreslíř, výtvarník, ilustrátor a spisovatel
Partner(ka)Olda Kokoschka
Významná dílaPrometheus
Nevěsta větru
Self-Portrait of a Degenerate Artist
OvlivněnýGeorge Minne
OceněníErasmus Prize (1960)
Cena Lovise Corintha (1976)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Lichtwark Award
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskar Kokoschka [kokoška] (1. března 1886, Pöchlarn, Dolní Rakousy22. února 1980, Montreux, Švýcarsko) byl rakouský malíř, ilustrátor a grafik, kromě toho ale i spisovatel a autor divadelních her (dramatik). Nejznámější jsou jeho intenzivní expresivní portréty, u kterých se snaží vystihnout psychiku a emoce modelu, a malby krajin, především množství městských a krajinných panoramat. Jeho tvorbu ovlivnila vídeňská secese, německý expresionismus a fauvismus. V malbě používá syté barevnosti, energické tahy štětce, deformaci figur.

Život

Jeho předkové z otcovy strany pocházeli z pražských zlatníků. Narodil se 1. března 1886 v Pöchlarnu, avšak hned následujícího roku se rodina přestěhovala do Vídně. V letech 19051909 studoval na Universitě užitého umění ve Vídni, kde byl jedním z jeho učitelů Gustav Klimt. Věnoval se především portrétům, ovlivněn Van Goghem a vládnoucí secesí. Velký vliv na něj měl i vídeňský malíř Rudolf Kalvach, kterého považoval za svého učitele.[1]

Měl vášnivý, často bouřlivý poměr s Almou Mahlerovou-Werfelovou, krátce po smrti její čtyřleté dcery Marie Mahlerové a ukončení jejího poměru s Walterem Gropiem. V roce 1912, po několika společných měsících s ním Alma otěhotněla, dítě si však nechala vzít a odmítla také sňatek. Roku 1914 se vztah rozpadl a Kokoschka nakonec nastoupil do rakouské armády a coby dobrovolník bojoval v první světové válce; v Haliči byl těžce zraněn. Přesto Kokoschka miloval Almu po celý život a jedna z jeho nejlepších prací, Bouře („Větrná nevěsta“), je k její poctě. Vztahem s Almou byla inspirována také jeho báseň Allos Markar.

Po 1. světové válce působil několik let v Drážďanech a následně cestoval po Evropě. Roku 1931 se vrátil do Vídně, avšak před sílícím nacismem roku 1934 odešel do Prahy. Zde maloval portrét prezidenta T. G. Masaryka a poznal i svou budoucí ženu, Češku Oldu Palkovskou. Zároveň inicioval vznik spolku Oskar-Kokoschka-Bund, jemuž předsedal Theo Balden a jenž usiloval o umění nezávislé na nacistické estetice, která jeho obrazy označovala za zvrhlé umění. V Praze namaloval řadu pohledu na Vltavu, Karlův most, Malou Stranu a Staré Město. Obdržel československé státní občanství a krátce po Mnichovské dohodě, 16. října 1938, prchl před nacismem do Anglie. Během 2. světové války zde zůstal, oženil se a aktivně se účastnil emigrantského kulturního života.

Britským občanem se stal roku 1946. Po krátkém pobytu v USA se pak usadil ve Švýcarsku, kde proběhly jeho první velké poválečné výstavy a kde žil až do konce života. Teprve roku 1975 přijal zpět rakouské státní občanství.

Dílo

Coby malíř bývá srovnáván se svým současníkem Maxem Beckmannem, který byl německým sochařem, malířem, spisovatelem a projektantem. Oba se snažili o nezávislost na německém expresionismu. Mezi známé Kokoschkovy obrazy patří zmíněná Větrná nevěsta, Červené vejce, Pohled na Karlův most či jeho autoportréty.

Kromě toho psal básně, eseje a zpočátku také dramata, která si od 90. let 20. století znovu získávají popularitu. Roku 1971 vyšla jeho autobiografie nazvaná Mein Leben, roku 1984 pak jeho korespondence.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Kokoschka na anglické Wikipedii.

  1. Marek Kerles. Rakouský odsun naruby. Lidové noviny. 2. 2014. 

Externí odkazy