Projekt 949
| Projekt 949 / třída Oscar | |
|---|---|
 K-150 Tomsk | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 19 rozestavěno 13 dokončeno |
| Osud | aktivní (2016) |
| Předchůdce | Projekt 661 / Papa |
| Nástupce | Projekt 885 / Graney |
| Technické údaje Projekt 949 / Oscar I | |
| Výtlak | 12 500 t (na hladině) 17 000 t (pod hladinou) |
| Délka | 143 m |
| Šířka | 18,2 m |
| Ponor | 9 m |
| Pohon | 2 reaktory, 2 turbíny |
| Rychlost | 17 uzlů (na hladině) 30 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 130 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 2× 650mm torpédomet 24× P-700 Granit |
| Technické údaje Projekt 949A / Oscar II | |
| Výtlak | 13 400 t (na hladině) 18 000 t (pod hladinou) |
| Délka | 154 m |
| Šířka | 18,2 m |
| Ponor | 9 m |
| Pohon | 2 reaktory, 2 turbíny |
| Rychlost | 18 uzlů (na hladině) 30 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 130 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 2× 650mm torpédomet 24× P-700 Granit |
Projekt 949 je třída jaderných ponorek Sovětského námořnictva. Jedná se o nosiče nadzvukových křižujících protilodních střel Granit vyvinuté primárně pro napadání svazů nepřátelských letadlových lodí. Ve dvou skupinách bylo postaveno celkem 13 ponorek této třídy. Z toho dva kusy patří k verzi Projekt 949 Granit (v kódu NATO Oscar I) a 11 k verzi Projekt 949A Antěj (v kódu NATO Oscar II). Šest dalších nebylo dokončeno. Další ponorky tohoto typu Rusko v současnosti nevyvíjí. Sedm ponorek je stále v aktivní službě.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Na vývoji třídy pracovala konstrukční kancelář Rubin. Dvě ponorky Projektu 949 byly postaveny v letech 1979–1983 loděnicí v Severodvinsku. K Severní sovětské flotile byly přiřazeny jako K-525 Archangelsk a K-206 Murmansk. Obě ponorky byly vyřazeny roku 2001.
Třináct ponorek verze Projekt 949A bylo po roce 1982 postaveno rovněž v Severodvinsku. Stavba ponorek K-135, K-160 a K-325 nebyla dokončena. Stejný osud postihl tři jednotky projektu 949U.
Jednotky této třídy:[2]
| Jméno | Verze | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| K-525 Archangelsk | Projekt 949 | 1980 | 30. prosince 1980 | vyřazena 1996 |
| K-206 Murmansk (ex Minskij Komsomolec) | Projekt 949 | 1982 | 30. listopadu 1983 | vyřazena 1998 |
| K-148 Krasnodar | Projekt 949A | 1985 | 30. září 1986 | aktivní |
| K-173 Krasnojarsk | Projekt 949A | 1986 | 31. prosince 1986 | vyřazena 2010 |
| K-132 Irkutsk | Projekt 949A | 1987 | 30. prosince 1988 | aktivní |
| K-119 Voroněž | Projekt 949A | 1988 | 29. prosince 1989 | aktivní |
| K-410 Smolensk | Projekt 949A | 1990 | 22. prosince 1990 | aktivní |
| K-442 Čeljabinsk | Projekt 949A | 1990 | 28. prosince 1990 | aktivní |
| K-456 Tver (ex Kasatka, Viljučinsk) | Projekt 949A | 1991 | 18. srpna 1992 | aktivní |
| K-266 Orjol | Projekt 949A | 1992 | 30. prosince 1992 | aktivní |
| K-186 Omsk | Projekt 949A | 1993 | 10. prosince 1993 | aktivní |
| K-141 Kursk | Projekt 949A | 1994 | 30. prosince 1994 | 12. srpna 2000 ztracena při nehodě |
| K-150 Tomsk | Projekt 949A | 1996 | 30. prosince 1996 | aktivní |
| K-135 Volgograd | Projekt 949A | – | – | kýl založen 1993, stavba zrušena |
| K-160 Barnaul | Projekt 949A | – | – | stavba zrušena |
| K-329 Belgorod | Projekt 09852 (dříve projekt 949A) | 1992 | 23. dubna 2019 | kýl založen 1992, dokončována jako speciální ponorka |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky mají dvoutrupou konstrukci rozdělenou do deseti vodotěsných oddělení. Torpédovou výzbroj tvoří čtyři 533mm torpédomety a dva 650mm torpédomety. Mimo torpéd mohou vypouštět například protilodní střely RPK-7 Veter (v kódu NATO SS-N-16 Stallion) s dosahem 50 km. Hlavní údernou výzbroj tvoří 24 nadzvukových protilodních střel P-700 Granit s doletem 550 km. Střely mohou být vypuštěny z ponořené ponorky. Pohonný systém tvoří dva reaktory a dvě turbíny. Nejvyšší rychlost je 18 uzlů na hladině a 30 uzlů pod hladinou.
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
Ruské námořnictvo plánuje rozsáhlou modernizaci svých ponorek na nový standard projekt 949AM. Původní střely Granit nahradí 72 protilodních a protizemních střel typů 3M55 Oniks (v kódu NATO: SS-N-26 Strobile) a 3M54 Kalibr (v kódu NATO: SS-N-27 Sizzler). Modernizovány mají být rovněž střelecké, navigační a komunikační systémy, sonary, radary i systémy elektronického boje. Instalován má být vylepšený bojový řídící systém Omnibus-M.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Nuclear-powered cruise missile submarines Project 949 Granit [online]. Russianships.info [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russian Navy Upgrading its Project 949A Oscar II SSGN Submarines into 949AM Variant [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha: Naše vojsko, 2008. ISBN 80-206-0766-8. S. 208.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 949 Granit na Wikimedia Commons - Nuclear-powered cruise missile submarines - Project 949 [online]. russianships.info [cit. 2015-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
