Orličan VSO-10 Gradient
| Orličan VSO-10 Gradient | |
|---|---|
 Orličan VSO-10 Gradient | |
| Určení | kluzák |
| Výrobce |  Orličan Choceň |
| Šéfkonstruktér | Jan Mašek a vývojová skupina n.p. Orličan |
| První let | 16. září 1976 |
| Charakter | samonosný hornoplošný |
| Uživatel | ČSSR/ČR |
| Výroba | 1978–1990 |
| Vyrobeno kusů | 225 |
| Varianty | VSO-10B, VSO-10C |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orličan VSO-10 Gradient (zvaný též Vosa) je československý jednomístný samonosný hornoplošný kluzák smíšené konstrukce.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Projekční práce byly zahájeny v Orličanu Choceň - pobočka Sopotnice již v roce 1972 a prototyp poprvé vzlétnul 16. září 1976. Sériová výroba probíhala v Orličanu Choceň v letech 1978-1990 a celkem bylo vyrobeno 225 kusů. Kluzák nahrazoval v aeroklubech starší větroně VT-116 Orlík II. Oproti Orlíkům nabízel větší pevnost konstrukce a lepší výkony, především při vyšších rychlostech. Díky svým vlastnostem se stal oblíbeným větroněm v aeroklubech.
Současný držitel typového oprávnění je Schempp-Hirth výroba letadel spol. s r.o. (do této firmy se transformovala většina aktivit Orličanu Choceň spojená s výrobou letadel)
Dohled nad bezpečnostní provozu je prováděn podle pravidel EASA – VSO-10B a VSO-10C jsou takzvaně "transferovaná" letadla (jejich certifikace a údržba funguje stejně v rámci celé EU pod dohledem European Aviation Safety Agency - EASA).
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Přední část trupu je vyrobena z laminátu, centroplán je příhradové konstrukce s laminátovým potahem. Za křídlem přechází v duralovou část, ze které je vyrobena také celá nepohyblivá část ocasních ploch (kýlovka a stabilizátor), pohyblivé části (směrovka, výškovka) jsou duralové konstrukce a potažené plátnem. Kostra křídla včetně křidélek je vyrobena ze dřeva a potažena překližkou s výplní z polyuretanové pěny. Mechanizaci křídla tvoří aerodynamické brzdy typu Schempp-Hirth vysouvané z horní i dolní strany křídla. Kabina je pak pokryta dvěma díly organického skla (plexiskla), z nichž zadní díl je možno odklopit do boku. Podvozek tvoří hlavní kolo odpružené pryžovými bloky, které je zatahovací, a zadní ostruhové kolečko.
Varianty[editovat | editovat zdroj]
Letoun byl vyráběn ve dvou variantách:
- VSO-10B Gradient – se zatahovacím podvozkem
- VSO-10C Gradient – s pevným podvozkem
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Zdroj ke specifikacím:[1]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 1 osoba
- Délka: 7 m
- Výška: 1,38 m
- Rozpětí: 15 m
- Plocha křídla: 12 m²
- Prázdná hmotnost: 250 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 380 kg
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 250 km/h
- Maximální rychlost v poryvu: 160 km/h
- Pádová rychlost: 68 km/h
- Minimální opadání: 0,64 m/s při rychlosti 73 km/h
- Klouzavost: 36:1 při rychlosti 90 km/h
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Letová příručka kluzáku VSO 10 [online]. plachteni_hronov.websnadno.cz [cit. 2013-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orličan VSO-10 Gradient na Wikimedia Commons - Fotogalerie VSO-10 Gradient na Airliners.net
