Orelská oblast

Orelská oblast; Орло́вская о́бласть ; Orlovskaja oblasť
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Orel
Souřadnice	52°51′ s. š., 36°26′ v. d.
Rozloha	24 652 km²
Časové pásmo	UTC+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	724 686 (2021)
Hustota zalidnění	29,4 obyv./km²
Jazyk	ruština
Národnostní složení	Rusové
Náboženství	Pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Stát	Rusko
Nadřazený celek	Rusko
Druh celku	oblast
Podřízené celky	7 měst, 24 rajónů
Vznik	1937
gubernátor	Andrej Klyčkov
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	57
Oficiální web	orel-region.ru
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orelská oblast, (rusky Орло́вская о́бласть) je oblastí Ruské federace. Administrativním centrem je město Orel.

Nachází se na jihozápadě Centrálního federálního okruhu. Hraničí na severu s Kalužskou a Tulskou, na západě s Brjanskou, na jihu s Kurskou a na východě s Lipeckou oblastí. Je jedním z nejmenších administrativních subjektů Ruské federace.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Oblast leží ve středu Středoruské vysočiny, uvnitř stepí. 4 800 km² pokrývá černozem, což jsou tři čtvrtiny celkové rozlohy černozemě vůbec.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel národnostních menšin (v tis., stav 2002):

Velká města (stav 2008):

Orel 320 800
Livny 51 100
Mcensk 45 700
Bolchov 12 400

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Oryol Oblast na anglické Wikipedii a Орловская область na ruské Wikipedii.

↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Orelská oblast na Wikimedia Commons

[1] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[1]

Ruská federace

Subjekty Ruské federace

Republiky	Adygejsko (Majkop) Altaj (Gorno-Altajsk) Baškortostán (Ufa) Burjatsko (Ulan-Ude) Čečensko (Grozný) Čuvašsko (Čeboksary) Dagestán (Machačkala) Chakasie (Abakan) Ingušsko (Magas) Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) Kalmycko (Elista) Karačajsko-Čerkesko (Čerkesk) Karélie (Petrozavodsk) Komi (Syktyvkar) Krym (Simferopol)¹ Marijsko (Joškar-Ola) Mordvinsko (Saransk) Sacha (Jakutsk) Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) Tatarstán (Kazaň) Tuva (Kyzyl) Udmurtsko (Iževsk)

Kraje	Altajský (Barnaul) Chabarovský (Chabarovsk) Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) Krasnodarský (Krasnodar) Krasnojarský (Krasnojarsk) Permský (Perm) Přímořský (Vladivostok) Stavropolský (Stavropol) Zabajkalský (Čita)

Oblasti	Amurská (Blagověščensk) Archangelská (Archangelsk) Astrachaňská (Astrachaň) Bělgorodská (Bělgorod) Brjanská (Brjansk) Čeljabinská (Čeljabinsk) Irkutská (Irkutsk) Ivanovská (Ivanovo) Jaroslavská (Jaroslavl) Kaliningradská (Kaliningrad) Kalužská (Kaluga) Kemerovská (Kemerovo) Kirovská (Kirov) Kostromská (Kostroma) Kurganská (Kurgan) Kurská (Kursk) Leningradská (Petrohrad) Lipecká (Lipeck) Magadanská (Magadan) Moskevská (Moskva) Murmanská (Murmansk) Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) Novgorodská (Veliký Novgorod) Novosibirská (Novosibirsk) Omská (Omsk) Orelská (Orel) Orenburská (Orenburg) Penzenská (Penza) Pskovská (Pskov) Rjazaňská (Rjazaň) Rostovská (Rostov na Donu) Sachalinská (Južno-Sachalinsk) Samarská (Samara) Saratovská (Saratov) Smolenská (Smolensk) Sverdlovská (Jekatěrinburg) Tambovská (Tambov) Tomská (Tomsk) Tverská (Tver) Tulská (Tula) Ťumeňská (Ťumeň) Uljanovská (Uljanovsk) Vladimirská (Vladimir) Volgogradská (Volgograd) Vologdská (Vologda) Voroněžská (Voroněž)

Federální města	Moskva Petrohrad Sevastopol¹

Autonomní oblast	Židovská (Birobidžan)

Autonomní okruhy	Čukotský (Anadyr) Chantymansijský – Jugra (Chanty-Mansijsk)² Jamalo-něnecký (Salechard)² Něnecký (Narjan-Mar)³

¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti