Oreláníkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Oreláníkovité

Cochlospermum vitifolium
Cochlospermum vitifolium
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: slézotvaré (Malvales)
Čeleď: oreláníkovité (Bixaceae)
Kunth, 1822

Oreláníkovité (Bixaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Jsou to dřeviny s nápadnými květy, rostoucí v tropech. Oreláník barvířský je zdrojem červeného barviva hojně používaného jihoamerickými indiány.

Amazonští indiáni ozdobení barvou urucú z oreláníku barvířského

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Oreláníkovité jsou stromy, keře a polokeře, často ronící červenou nebo oranžovou šťávu. Odění je z jednoduchých nebo štítnatých chlupů. Listy jsou jednoduché, střídavé, s dlanitou žilnatinou. Čepel listů je celistvá nebo dlanitě laločnatá.

Květy jsou nápadné, pravidelné nebo lehce dvoustranně souměrné, pětičetné, v koncových květenstvích. Kališní i korunní lístky jsou volné, koruna je bílá, růžová nebo žlutá. Tyčinek je mnoho a jsou volné. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 5 plodolistů, s vrcholovou čnělkou a mnoha vajíčky v každém plodolistu. Plodem je mnohasemenná tobolka.[1]

Čeleď oreláníkovité zahrnuje 21 druhů ve 4 rodech. Největší rod je Cochlospermum (12 druhů).[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Oreláníkovité se vyskytují v tropech po celém světě, jejich areál je ale mezerovitý. Rod Cochlospermum je pantropický, zastoupený v Asii, Africe, Austrálii i tropické Americe. Oreláník (Bixa) roste v tropické Americe, rod Amoreuxia je rozšířen v Americe od jihozápadních USA po severozápad Jižní Ameriky, monotypický rod Diegodendron roste na Madagaskaru.[1]

Většina druhů roste v nížinných oblastech tropů se suchou periodou. Některé druhy jsou díky rychlému růstu a množství semen běžnou součástí sekundární vegetace.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V tradičních systémech byly stávající rody čeledi oreláníkovité řazeny až do 3 samostatných čeledí: Bixaceae, Cochlospermaceae a Diegodendraceae. Tyto čeledi byly nejčastěji kladeny do příbuzenstva čeledi cistovité (Cistaceae).[1]

Příbuzenské vztahy k ostatním čeledím řádu slézotvaré (Malvales) jsou dosud nejasné.[2]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Mnoho zástupců této čeledi rozkvétá během suchého období a často v bezlistém stavu. Jsou opylovány pravděpodobně včelami.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Oreláník barvířský (Bixa orellana) byl pěstován jihoamerickými indiány jako zdroj jasně červeného barviva dávno před příchodem Evropanů. V současnosti je barvivo z oreláníku používáno např. do rtěnek a k barvení potravin. Oreláník je využíván v domorodé medicíně při léčení epilepsie, horečky, průjmů, nádorů, ledvinových a pohlavních chorobách a proti střevním parazitům.[1]

Některé druhy Cochlospermum jsou v tropech pěstovány jako okrasné rostliny nápadné velkými žlutými květy.[1]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Amoreuxia, Bixa, Cochlospermum, Diegodendron[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  2. a b c STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.