Oreláníkovité
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Cochlospermum vitifolium
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
Oreláníkovité (Bixaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Jsou to dřeviny s nápadnými květy, rostoucí v tropech. Oreláník barvířský je zdrojem červeného barviva hojně používaného jihoamerickými indiány.
Obsah |
Charakteristika [editovat]
Oreláníkovité jsou stromy, keře a polokeře, často ronící červenou nebo oranžovou šťávu. Odění je z jednoduchých nebo štítnatých chlupů. Listy jsou jednoduché, střídavé, s dlanitou žilnatinou. Čepel listů je celistvá nebo dlanitě laločnatá.
Květy jsou nápadné, pravidelné nebo lehce dvoustranně souměrné, pětičetné, v koncových květenstvích. Kališní i korunní lístky jsou volné, koruna je bílá, růžová nebo žlutá. Tyčinek je mnoho a jsou volné. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 5 plodolistů, s vrcholovou čnělkou a mnoha vajíčky v každém plodolistu. Plodem je mnohasemenná tobolka.[1]
-
květ Cochlospermum religiosum
-
květ oreláníku barvířského (Bixa orellana)
-
semena oreláníku barvířského (Bixa orellana)
-
plody Amoreuxia gonzalezii
_seeds.jpg)
Čeleď oreláníkovité zahrnuje 21 druhů ve 4 rodech. Největší rod je Cochlospermum (12 druhů).[2]
Rozšíření [editovat]
Oreláníkovité se vyskytují v tropech po celém světě, jejich areál je ale mezerovitý. Rod Cochlospermum je pantropický, zastoupený v Asii, Africe, Austrálii i tropické Americe. Oreláník (Bixa) roste v tropické Americe, rod Amoreuxia je rozšířen v Americe od jihozápadních USA po severozápad Jižní Ameriky, monotypický rod Diegodendron roste na Madagaskaru.[1]
Většina druhů roste v nížinných oblastech tropů se suchou periodou. Některé druhy jsou díky rychlému růstu a množství semen běžnou součástí sekundární vegetace.[1]
Taxonomie [editovat]
V tradičních systémech byly stávající rody čeledi oreláníkovité řazeny až do 3 samostatných čeledí: Bixaceae, Cochlospermaceae a Diegodendraceae. Tyto čeledi byly nejčastěji kladeny do příbuzenstva čeledi cistovité (Cistaceae).[1]
Příbuzenské vztahy k ostatním čeledím řádu slézotvaré (Malvales) jsou dosud nejasné.[2]
Ekologické interakce [editovat]
Mnoho zástupců této čeledi rozkvétá během suchého období a často v bezlistém stavu a jsou opylovány pravděpodobně včelami.[1]
Využití [editovat]
Oreláník barvířský (Bixa orellana) byl pěstován jihoamerickými indiány jako zdroj jasně červeného barviva dávno před příchodem Evropanů. V současnosti je barvivo z oreláníku používáno např. do rtěnek a k barvení potravin. Oreláník je využíván v domorodé medicíně při léčení epilepsie, horečky, průjmů, nádorů, ledvinových a pohlavních chorobách a proti střevním parazitům.[1]
Některé druhy Cochlospermum jsou v tropech pěstovány jako okrasné rostliny nápadné velkými žlutými květy.[1]
Přehled rodů [editovat]
Amoreuxia, Bixa, Cochlospermum, Diegodendron[2]
