Opevněný kostel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sedlčany, kostel sv. Martina v roce 1602

Zejména ve středověku docházelo k opevňování kostelů a posvátných okrsků a objektů. Kostely, kláštery či hřbitovy byly opevňovány zejména s cílem poskytnout ochranu vojensky ohroženému civilnímu obyvatelstvu na území chráněném církevním azylem. Proto také byly dlouho zakazovány jakékoliv stavební prvky či obranné stavby využitelné k aktivní obraně. Výrazněji se pevnostní prvky staveb (hradby kolem hřbitovů se střílnami, ochozy s cimbuřími, střílny apod.) uplatňují od 14. století. Převážně se kostely vyskytovaly v územně vymezených regionech, zasažených či ohrožených taženími vojsk apod. (na území nynější České republiky zejména pod vlivem tureckého nebezpečí a selských válek v Německu). Na druhé straně byly kostely opevňovány v cílených akcích domobrany, nebo jako strategické opěrné body (ač to bylo stíháno církevními zákazy). Současně ovšem docházelo k užívání pevnostních prvků jako dekorativních doplňků staveb, a to zejména v renesanci (střílny na atice jižní předsíně městského kostela ve Veselí nad Lužnicí).

Historické zprávy o opevnění a vojenském využití kostelů[editovat | editovat zdroj]

  • Potvorov

Typy[editovat | editovat zdroj]

Kostely ve městech a městečkách (farní, klášterní, špitální apod.)[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Martina ve zdi
  • Rakovník
  • Sedlčany
  • Praha, kostel sv. Martina ve zdi. Příklad kostela, který se následně stal součástí městského opevnění. Původně samostatný románský kostel s rozsáhlým hřbitovem. Při výstavbě opevnění pražského Starého Města před polovinou 13. století byla jižní stěna pojata do hradby (později od sloučení Starého a Nového Města opět postupně zanikající). Patrně s určitým postupem byla jako součást opevnění postavena i nynější kostelní věž. Pozdně gotická jižní loď vznikla v místě bývalého parkánu.
  • Velká Bíteš

Vesnické kostely[editovat | editovat zdroj]

  • Kočí (okres Chrudim)
  • Kurdějov u Hustopečí – opevněný kostel sv. Jana Křtitele. Kostelní věž stojí samostatně osm metrů od kostela. Zachovala se i část hradeb.

Kláštery[editovat | editovat zdroj]

Stavební prvky[editovat | editovat zdroj]

Stavební prvky opevněných kostelů lze v zásadě rozdělit na prvky pro obranu pasivní, nebo aktivní.

Pasivní obranné prvky
  • Situování kostela a areálu na vyvýšeném místě.
  • Příkop, val.
  • Ohradní zeď.
  • Pevnost zdiva stavby.
  • Pevné zajištění vstupu (závory).
Aktivní obranné prvky
  • Střílny.
  • Střelecké ochozy.
  • Bašty.
Načeradec, zvonice u kostela. Na pravé, severní straně vstup do patra, původně zřejmě přístupný z ochozu vysoké ohradní zdi hřbitova.

Příkopy[editovat | editovat zdroj]

Příkopy byly vyhloubeny kolem řady kostelů (např. vodní příkop kolem kostela v Hulíně, dosud zčásti patrný), ale většinou byly od doby barokní postupně zasypány.

Vodní příkopy[editovat | editovat zdroj]

Kočí, kostel sv. Bartoloměje, 1869 Chalupa. Kostel s barokním krytým mostem vedoucím přes částečně dochovaný vodní příkop kolem bývalého hřbitova.
  • Holešice. Kostel se hřbitovem zanikl v souvislosti s důlní činností.

Ohradní zdi[editovat | editovat zdroj]

Např. úsek hradební zdi s klíčovými střílnami u kostela v Jesenici (okres Rakovník).

Brány[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Martina v Sedlčanech (okres Příbram). Zachována je gotická věžová brána s hrotitě zaklenutým vjezdem, později zazděným, umístěným ve vpadlině pro padací most přes zrušený příkop.
  • Holešice. Brána zanikla spolu se zrušeným kostelem. Přes vodní příkop vedl před zánikem památky pozdější zděný most, kterým byl nahrazen původní padací.

Věže, bašty[editovat | editovat zdroj]

Obranná patra[editovat | editovat zdroj]

Vyvýšené části staveb samozřejmě byly hůře přístupné, a proto se při opevňování kostelů setkáváme s projevy snahy o lepší zajištění těchto částí staveb např. komplikovaným přístupem nebo prvky aktivní obrany (střílny, střílnová okénka).

Bedněná nebo roubená patra[editovat | editovat zdroj]

  • Lidéřovice, kostel sv. Linharta.

Zděná patra[editovat | editovat zdroj]

  • Strakonice. Hradní kostel sv. Prokopa.
Presbyterium kostela sv. Prokopa ve Strakonicích s pozdně gotickým obranným patrem
  • Trhové Sviny. Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Patro s klíčovými střílnami je situováno v horní části věže, dodatečně přistavěné k západnímu průčelí kostelní lodi.
  • Kralovice.
  • Jílové u Prahy.

Opevněné kostely v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Francie[editovat | editovat zdroj]

Jižní Francie[editovat | editovat zdroj]

Rumunsko[editovat | editovat zdroj]

Transylvánie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan SOMMER: Gotické kostely s obrannými zařízeními na českém venkově, in: Sborník Kruhu přátel Muzea hlavního města Prahy, 1, 1988, s. 195-200. (academia.edu)
  • Jan SOMMER: Nástin problematiky studia středověkých opevněných kostelů, in: Zprávy Kruhu přátel Muzea hlavního města Prahy, 2, 1989, s. 2-3.
  • Jan SOMMER: Poznámky k typologii, konstrukci a provozu gotických venkovských kostelů v Čechách I, in: Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 107, 1999, č. 1; II, tamtéž, č. 2, s. 65-77.
  • Martin ČECHURA: Opevněné kostely v Čechách, in: Hláska, roč. 11, 2000, č. 2, s. 17-21. (academia.edu)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]