Operace Bernhard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Operace Bernhard (někdy nazývaná též Akce Bernhard) je v dějinách dosud největší známý případ padělání bankovek a dokumentů. Došlo k němu během 2. světové války ze strany nacistického Německa.

Průběh operace[editovat | editovat zdroj]

Walter Schellenberg

Tehdejší šéf Sicherheitsdienstu Walter Schellenberg pojmenoval operaci podle velitele operace, Sturmbannführera Bernharda Krügera. Speciální papír pro padělání pocházel z továrny na papír v obci Spechthausen v zemském okrese Oberbarnim v kraji Braniborsko. Tato továrna vyráběla od roku 1874 do roku 1945 papír téměř pro všechny říšské bankovky, cenné papíry, akreditivy, akcie, šeky atd. Tisk falešných bankovek a dalších dokumentů se prováděl severně od Berlína v koncentračním táboře Sachsenhausen, v barácích číslo 18 a 19. S cílem destabilizovat národní hospodářství spojeneckých zemí zde 144 židovských vězňů různých národností falšovalo bankovky. Vrchol produkce byl dosažen v roce 1943 s měsíčním počtem přibližně 650 000 bankovek.

Vyráběly se britské libry, dále od roku 1944 tehdejší jugoslávská měna a americké dolary. Bankovkami se realizoval nákup deviz a finančně podporovaly různé akce SS. Například špión Cicero (Elyesa Bazna) byl placen právě těmito bankovkami. Padělky byly tak dokonalé, že se přímo nedaly rozeznat od originálů. Při výslechu britskými spojenci však jeden z bývalých vězňů uměl padělky hned rozpoznat. Jako vysvětlení uvedl, že čerstvě vytištěné bankovky byly dále zpracovávány, aby získali podobu použitých bankovek. Přitom byla použita metoda spojování bankovek sponkami, které v nich zanechávaly dírečky.

Padělky byly rozděleny do tříd A, B, C a D. Třídu A tvořily bankovky, které akceptovaly i banky. S bankovkami třídy B se vypláceli špioni v zahraničí. Bankovky třídy C byly určeny pro válečné tažení v Africe a třída D pro shazování nad anglickým územím. Bank of England stáhla po skončení války z oběhu všechny bankovky s hodnotou 50 liber a nahradila je novou sérií. Ke konci války bylo padělatelské nářadí, přístroje a zbylé falešné bankovky potopeny v Toplitzsee, odkud je v roce 1959 potápěči z části vylovili. Bernharda Krügera se podařilo zatknout. Dne 5. května 1945 byli vězni, kteří se účastnili padělání bankovek, předáni do rukou Červeného kříže.

Adolf Burger[editovat | editovat zdroj]

Adolf Burger

Adolf Burger, bývalý vězeň koncentračního tábora číslo 64401, původem z Veľké Lomnice z bývalého Československa byl jedním z židovských vězňů, kteří se na této akci podíleli.

Adolf Burger napsal knihu popisující jeho cestu koncentračními tábory v letech 19421945 a život v padělatelském komandu. Kniha také obsahuje seznam všech vězňů pracujících v padělatelském komandu a nacistických pohlavárů podílejících se na padělání dokumentů a bankovek. Podle knihy byl v roce 2007 natočen celovečerní film Ďáblova dílna (Die Fälscher). Od roku 1945 Burger žije v Praze.

Cíl operace[editovat | editovat zdroj]

Původním cílem operace bylo zaplavit britskou ekonomiku falešnými bankovkami, a to z následujících důvodů:

  • při zahlcení britské ekonomiky falešnými penězi by došlo k enormní inflaci,
  • měna by ztratila důvěryhodnost, pokud by se veřejnost dozvěděla o oběhu padělaných bankovek.

Jelikož se falešná měna prodávala na mezinárodních finančních trzích, vznikaly nacistickému režimu značné zisky z tzv. ražebného.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akcia Bernhard na slovenské Wikipedii.