Open de Nice Côte d’Azur

Open de Nice Côte d’Azur
Open de Nice Côte d’Azur
	centrální dvorec areálu
Založeno	1971
Ukončeno	1995; 2016
Obnoveno	2010
Místo	Nice, Francie
Dějiště	Nice Lawn Tennis Club
Souřadnice	43°42′14″ s. š., 7°15′7″ v. d.
Povrch	antuka / venku
Soutěže	28 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	520 070 EUR (2016)
Období	květen
ATP World Tour
1971–1989	Grand Prix World Series
1990–1995	ATP World Series
2010–2016	ATP World Tour 250
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Open de Nice Côte d’Azur, známý také pod názvem Nice Open, byl profesionální tenisový turnaj mužů hraný ve francouzském Nice, ležícím na francouzské Riviéře. Na okruhu ATP World Tour patřil v sezónách 2010–2016 do kategorie ATP World Tour 250. Probíhal v areálu Nice Lawn Tennis Club na otevřených antukových dvorcích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Open de Nice Côte d’Azur byl založen v roce 1971 a konal se v květnovém termínu. Odehrával se do roku 1995, kdy byl poprvé zrušen. K obnovení došlo v sezóně 2010, když v mužském kalendáři nahradil událost Interwetten Austrian Open Kitzbühel v rakouském alpském letovisku Kitzbühel. K druhému ukončení došlo po odehrání ročníku 2016. V kalendáří ATP World Tour 2017 jej pak v témže termínu nahradil lyonský Open Parc Auvergne-Rhône-Alpes Lyon.^[1]

V letech 1990–1995 nesl turnaj název Phillips Open a v období 1970–1989 byl součástí okruhu Grand Prix. Do soutěže dvouhry nastupovalo dvacet osm hráčů a čtyřhry se účastnilo šestnáct párů. Celková dotace v sezóně 2016 činila 520 070 eur. Po dvou singlových titulech si připsali bývalé světové jedničky Rumun Ilie Năstase, Švéd Björn Borg a také Francouz Henri Leconte a španělský antukář Nicolás Almagro. Český tenista Jan Kodeš se třikrát probojoval do finále, ze kterého odešel vždy poražen.

V roce 1988 proběhl jediný ročník ženského turnaje hraný v kategorii WTA Tier V, a to na tvrdém halovém povrchu. Ve dvouhře si titul přpsala Italka Sandra Cecchiniová po finálové výhře nad francouzskou hráčkou Nathalií Tauziatovou.

Přehled názvů turnaje[editovat | editovat zdroj]

1971–1971: Nice International Championships
1973: Craven International Championships
1975–1977: Nice International Championships
1978: Montano-Snauwaert International Championships
1979–1980: Nice International Championships
1981: Donnay International Open
1982–1987: Nice International Championships
1988–1989: Swatch Open
1990–1995: Philips Open
2010–2016: Open de Nice Côte d'Azur

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok	vítěz	finalista	výsledek
2016	Dominic Thiem	Alexander Zverev	6–3, 3–6, 6–0
2015	Dominic Thiem	Leonardo Mayer	6–7^(8–10), 7–5, 7–6^(7–2)
2014	Ernests Gulbis	Federico Delbonis	6–1, 7–6^(7–5)
2013	Albert Montañés	Gaël Monfils	6–0, 7–6^(7–3)
2012	Nicolás Almagro	Brian Baker	6–3, 6–2
2011	Nicolás Almagro	Victor Hănescu	6–7^(5–7), 6–3, 6–3
2010	Richard Gasquet	Fernando Verdasco	6–3, 5–7, 7–6^(7–5)
2009	turnaj se nekonal
1996	turnaj se nekonal
1995	Marc Rosset	Jevgenij Kafelnikov	6–4, 6–0
1994	Alberto Berasategui	Jim Courier	6–4, 6–2
1993	Marc-Kevin Goellner	Ivan Lendl	1–6, 6–4, 6–2
1992	Gabriel Markus	Javier Sánchez	6–4, 6–4
1991	Martín Jaite	Goran Prpić	3–6, 7–6, 6–3
1990	Juan Aguilera	Guy Forget	2–6, 6–3, 6–4
1989	Andrej Česnokov	Jérôme Potier	6–4, 6–4
1988	Henri Leconte	Jérôme Potier	6–2, 6–2
1987	Kent Carlsson	Emilio Sánchez	7–6, 6–3
1986	Emilio Sánchez	Paul McNamee	6–1, 6–3
1985	Henri Leconte	Víctor Pecci	6–4, 6–4
1984	Andrés Gómez	Henrik Sundström	6–1, 6–4
1983	Henrik Sundström	Manuel Orantes	7–5, 4–6, 6–3
1982	Balázs Taróczy	Yannick Noah	6–2, 3–6, 13–11
1981	Yannick Noah	Mario Martinez	6–4, 6–2
1980	Björn Borg	Manuel Orantes	6–2, 6–0, 6–1
1979	Víctor Pecci	John Alexander	6–3, 6–2, 7–5
1978	José Higueras	Yannick Noah	6–3, 6–4, 6–4
1977	Björn Borg	Guillermo Vilas	6–4, 1–6, 6–2, 6–0
1976	Corrado Barazzutti	Jan Kodeš	6–2, 2–6, 5–7, 7–6, 8–6
1975	Dick Crealy	Iván Molina	7–6, 6–4, 6–3
1973	Manuel Orantes	Adriano Panatta	7–6, 5–7, 4–6, 7–6, 12–10
1972	Ilie Năstase	Jan Kodeš	6–0, 6–4, 6–3
1971	Ilie Năstase	Jan Kodeš	10–8, 11–9, 6–1

Mužská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
2016	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	Mate Pavić Michael Venus	4–6, 6–4, [10–8]
2015	Mate Pavić Michael Venus	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	7–6^(7–4), 2–6, [10–8]
2014	Martin Kližan Philipp Oswald	Rohan Bopanna Ajsám Kúreší	6–2, 6–0
2013	Johan Brunström Raven Klaasen	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	6–3, 6–2
2012	Bob Bryan Mike Bryan	Oliver Marach Filip Polášek	7–6^(7–5), 6–3
2011	Eric Butorac Jean-Julien Rojer	Santiago González David Marrero	6–3, 6–4
2010	Marcelo Melo Bruno Soares	Rohan Bopanna Ajsám Kúreší	1–6, 6–3, [10–5]
2009	turnaj se nekonal
1996	turnaj se nekonal
1995	Cyril Suk Daniel Vacek	Luke Jensen David Wheaton	3–6, 7–6, 7–6
1994	Javier Sánchez Mark Woodforde	Hendrik Jan Davids Piet Norval	7–5, 6–3
1993	David Macpherson Laurie Warder	Shelby Cannon Scott Melville	3–4^skreč
1992	Patrick Galbraith Scott Melville	Pieter Aldrich Danie Visser	6–1, 3–6, 6–4
1991	Rikard Bergh Jan Gunnarsson	Vojtěch Flégl Nicklas Utgren	6–4, 4–6, 6–3
1990	Alberto Mancini Yannick Noah	Marcelo Filippini Horst Skoff	6–4, 7–6
1989	Ricki Osterthun Udo Riglewski	Heinz Günthardt Balázs Taróczy	7–6, 6–7, 6–1
1988	Henri Leconte Guy Forget	Heinz Günthardt Diego Nargiso	4–6, 6–3, 6–4
1987	Emilio Sánchez Sergio Casal	Claudio Mezzadri Gianni Ocleppo	6–4, 6–3
1986	Jakob Hlasek Pavel Složil	Gary Donnelly Colin Dowdeswell	6–3, 4–6, 11–9
1985	Claudio Panatta Pavel Složil	Loïc Courteau Guy Forget	3–6, 6–3, 8–6
1984	Jan Gunnarsson Michael Mortensen	Hans Gildemeister Andrés Gómez	6–1, 7–5
1983	Bernard Boileau Libor Pimek	Bernard Fritz Jean-Louis Haillet	6–3, 6–4
1982	Henri Leconte Yannick Noah	Paul McNamee Balázs Taróczy	5–7, 6–4, 6–3
1981	Yannick Noah Pascal Portes	Chris Lewis Pavel Složil	4–6, 6–3, 6–4
1980	Chris Delaney Kim Warwick	Stanislav Birner Jiří Hřebec	6–4, 6–0
1979	Paul McNamee Peter McNamara	Pavel Složil Tomáš Šmíd	6–1, 3–6, 6–2
1978	Patrice Dominguez François Jauffret	Jan Kodeš Tomáš Šmíd	6–4, 6–0
1977	Ion Țiriac Guillermo Vilas	Chris Kachel Chris Lewis	6–4, 6–1
1976	Patrice Dominguez François Jauffret	Wojciech Fibak Karl Meiler	6–4, 3–6, 6–3
1972	Jan Kodeš Stan Smith	Frew McMillan Ilie Năstase	6–3, 3–6, 7–5
1971	Ilie Năstase Ion Țiriac	Pierre Barthes Francois JaufFret	6–3 6–3

Ženská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok	vítězka	finalistka	výsledek
1988	Sandra Cecchiniová	Nathalie Tauziatová	7–4, 6–4

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok	vítězky	finalistky	výsledek
1988	Catherine Suireová Catherine Tanvierová	Isabelle Demongeotová Nathalie Tauziatová	6–4, 4–6, 6–2

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tournoi de Nice na francouzské Wikipedii.

↑ David Di Giacomo. La fin de l'Open de tennis de Nice. France Bleu [online]. 2016-09-06 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Open de Nice Côte d’Azur na Wikimedia Commons
Open de Nice Côte d’Azur na ATP Tour (anglicky)

[1] David Di Giacomo. La fin de l'Open de tennis de Nice. France Bleu [online]. 2016-09-06 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (francouzsky)

[1]

ATP Tour 250

Kalendář 2021	Delray Beach • Antalya • Auckland • Adelaide • Melbourne 1 • Melbourne 2 • Puné • Montpellier • Córdoba • Singapur • Buenos Aires • Uniondale • Dauhá • Marseille • Santiago • Marbella • Cagliari • Houston • Marrákeš • Bělehrad 1 • Mnichov • Ženeva • Lyon • Parma • Bělehrad 2 • 's-Hertogenbosch • Stuttgart • Eastbourne • Mallorca • Newport • Båstad • Umag • Gstaad • Los Cabos • Atlanta • Kitzbühel • Winston-Salem • Mety • Petrohrad • Čcheng-tu • Ču-chaj • Sofie • Moskva • Stockholm

Vyřazené	Johannesburg • Bělehrad • Los Angeles • San Jose • Bangkok • Oeiras • Düsseldorf • Halle • Londýn • Vídeň • Záhřeb • Bogotá • Valencie • Kuala Lumpur • Bukurešť • Nottingham • Nice • Memphis • Quito • Istanbul • Šen-čen • Brisbane • Sydney • São Paulo • Budapešť

Seznam vítězů: 2009–2020