Onikání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Onikání v kresleném humoru (1884)

Onikání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 3. osoby množného čísla, čímž si lidé používající tento jazykový prostředek prokazují úctu. Onikání je obdobou vykání.

Onikání v evropských jazycích[editovat | editovat zdroj]

Onikání se používá např. v němčině, dánštině či norštině (v norštině lze používat onikání, ale již se v nynější mluvě nepoužívá, jelikož onikání nahradilo tykání).

Příklad z němčiny: Herr Schwarz, Sie sind sehr nett. = Pane Schwarzi, jsou velice laskavi (= jste velice laskav).

Onikání v češtině[editovat | editovat zdroj]

Od 18. do 19. století se onikání pod vlivem němčiny používalo i v češtině, přežívalo až do 1. poloviny 20. století.[1]

„Tak kde pak chodili, pane Bezoušek, kde?“ spustil a dlouhými prsty počal klepati na stůl.

Pane Bezoušek? A oniká? proletělo pantátovi hlavou. A podívejme se!

— K. V. Rais: Pantáta Bezoušek[2]

Dnes je onikání v češtině pokládáno za archaismus, respektive historismus, zpravidla mající charakter parodie. Užívá se též často v židovských anekdotách.[3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ptejte se knihovny: Tykání, vykání, onikání [online]. Národní knihovna ČR, 2012 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  2. RAIS, Karel Václav. Pantáta Bezoušek, s. 98 [online]. Česká grafická akciová společnost Unie, 1909 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. www.epocha.cz [online]. [cit. 2009-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15. 
  4. Archivovaná kopie. silent-land.sweb.cz [online]. [cit. 2009-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-24. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]