Ondřej Přikryl
MUDr. Ondřej Přikryl | |
---|---|
MUDr. Ondřej Přikryl | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1902 – 1918 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1925 | |
Starosta Prostějova | |
Ve funkci: 1913 – 1919 | |
Předchůdce | Josef Horák |
Stranická příslušnost | |
Členství | Morav. str. lid. (mladočeši) Lid. str. pokroková Čs. národní demokracie |
Narození | 26. listopadu 1862 Výšovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. prosince 1936 (ve věku 74 let) Prostějov Československo |
Profese | spisovatel, lékař, básník, politik a prozaik |
Commons | Ondřej Přikryl |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ondřej Přikryl (26. listopadu 1862 Výšovice[1] – 22. prosince 1936 Prostějov[2])[3], byl český lékař, básník, spisovatel a československý politik; starosta Prostějova, prvorepublikový senátor Národního shromáždění za Československou národní demokracii.
Život
Narodil se ve Výšovicích, kde měli jeho rodiče malý statek a kde Ondřej navštěvoval obecní školu. Rodina se později přestěhovala do Čechovic.[2] Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval roku 1881. Absolvoval studia medicíny na Univerzitě Karlově v Praze, kde promoval 3. prosince 1886. Od 7. října 1887 působil jako praktický lékař v Prostějově. Angažoval se v komunální politice, která ještě koncem 19. století v Prostějově byla dominována německou stranou. Zasloužil se o finální převedení samosprávy do českých rukou roku 1892. Podobně se angažoval v českém vítězství v olomoucké obchodní a živnostenské komoře. Od 31. prosince 1913 převzal po Josefu Horákovi post starosty Prostějova a zůstal jím až do roku 1919.[2][4] Inicioval výstavbu přehrady u Stichovic. Za jeho úřadování byla dostavěna roku 1914 nová radnice.[4]
Od poloviny 90. let 19. století byl aktivní v Českém politickém spolku v Prostějově, který měl blízko k Moravské straně lidové (moravská odnož mladočeské strany).[5] Později vplynul do Lidové strany pokrokové na Moravě. V jejím rámci představoval Přikryl a jeho prostějovská skupina konzervativní křídlo, které okolo roku 1911 odmítalo samostatný postup předsedy strany Adolfa Stránského a trvalo na užší spolupráci s mladočechy. V červenci 1911 dokonce do Prostějova přijeli z Prahy Karel Kramář a František Sís a jednali o možnosti vytvoření nového politického subjektu, který by byl novou mladočeskou stranou na Moravě.[6] Ve straně nakonec ale zůstal, přestože jeho názorové rozdíly se Stránským trvaly.[7]
Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1902 byl zvolen na Moravský zemský sněm za městskou kurii, obvod Prostějov, Německý Brodek. Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1906 za českou městskou kurii, obvod Prostějov, Plumlov a opětovně zde byl zvolen i v zemských volbách roku 1913.[8] Díky jeho iniciativě byla roku 1906 lékařská komora moravská rozdělena na českou a německou sekci (v dosavadní jednotné komoře bylo neúměrně nízké zastoupení etnických Čechů). Prosadil také zdravotní zemský zákon přijatý během let 1908–1909 po složitých debatách.[2][4]
Během první světové války patřil v Lidové straně pokrokové na Moravě k opozičnímu křídlu volně navázanému na redakci Lidových novin, jež odmítalo prorakouský aktivismus stranického vedení.[9] 29. října 1918 pak na manifestaci na prostějovském náměstí oznámil vyhlášení československého státu. V červnu 1919 po komunálních volbách roku 1919 opustil funkci starosty města, ale nadále se veřejně a politicky angažoval.[2]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou národní demokracii senátorské křeslo v Národním shromáždění, kde setrval do roku 1925.[10] Profesí byl lékařem v Prostějově.[11]
Ještě v komunálních volbách roku 1925 byl opětovně zvolen do obecního zastupitelstva v Prostějově, ale kvůli chorobě musel zakrátko na funkci v zastupitelstvu rezignovat. V roce 1926 se stal předsedou místní organizace národně demokratické strany v Prostějově a zůstal jím až do října 1935, kdy odešel ze zdravotních důvodů.[2]
Zemřel 22. prosince 1936 ve 3 hodiny ráno v Prostějově. Od března 1935 byl nemocný.[2]
Dílo
Specializoval se na kulturu oblasti Hané. Mnohé své publikace psal hanáckým nářečím (od r. 1893) a uváděl v nich vždy malý slovníček hanáckých pojmů. Psal básně i fejetony.[4]
- Hanácky pěsničke (1900) – sbírka lidových písní
- Ešče z Hané (1912)
- Padesátka z Hané (1912)
- Haná a Romža (1914) – pohádka
- Chabašči (1915)
- Z vojne (1917) – tři knihy básní s válečnou tematikou
- Čase tvrči než ocel (1921)
- Rozmaryn (1922)
- Prostějovsky pěsničke (1927) – sbírka lidových písní
- Bévávalo – humoristická vyprávění
- Z těžkých dob Prostějova (1929-1930) a Červánky Prostějova (1931) – dějiny města a kraje z historického a politického hlediska
- Kardenálu klobók (1931) - oslavná báseň husitského vítězství u Domažlic v roce 1431
- Mhla (1933)
- Pruchod do pekel (1935)
- K ževoto (1935)
- Před chropeňském zámkem (1936)
Související články
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e f g MUDr. Ondřej Přikryl. Národní listy. Prosinec 1936, roč. 76, čís. 351, s. 1. Dostupné online.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
- ↑ a b c d MUDr. Ondřej Přikryl [online]. mestopv.cz [cit. 2015-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 176-177.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 180.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 205-206.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 182.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřej Přikryl na Wikimedia Commons
- Autor Ondřej Přikryl ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ondřej Přikryl
- Seznam encyklopedie
- Seznam encyklopedie
- Hanácky pěsničke – Ondřej Přikryl - elektronická kniha
- Čeští spisovatelé
- Čeští básníci
- Čeští lékaři
- Absolventi Univerzity Karlovy
- Starostové Prostějova
- Poslanci Moravského zemského sněmu
- Senátoři československého Národního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Členové Moravské strany lidové
- Členové Lidové strany pokrokové na Moravě
- Mladočeši
- Členové Československé národní demokracie
- Narození 26. listopadu
- Narození 1862
- Narození ve Výšovicích
- Úmrtí 22. prosince
- Úmrtí 1936
- Úmrtí v Prostějově