Ondřej Přikryl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Ondřej Přikryl
MUDr. Ondřej Přikryl
MUDr. Ondřej Přikryl
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1902 – 1918
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Starosta Prostějova
Ve funkci:
1913 – 1919
PředchůdceJosef Horák
Stranická příslušnost
ČlenstvíMorav. str. lid. (mladočeši)
Lid. str. pokroková
Čs. národní demokracie
Narození26. listopadu 1862
Výšovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. prosince 1936 (ve věku 74 let)
Prostějov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesespisovatel, lékař, básník, politik a prozaik
CommonsOndřej Přikryl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska a busta Ondřeje Přikryla na měšťanském domě, Žižkovo náměstí 132/21, Prostějov.
Hrob Ondřeje Přikryla.

Ondřej Přikryl (26. listopadu 1862 Výšovice[1] – 22. prosince 1936 Prostějov[2])[3], byl český lékař, básník, spisovatel a československý politik; starosta Prostějova, prvorepublikový senátor Národního shromáždění za Československou národní demokracii.

Život

Narodil se ve Výšovicích, kde měli jeho rodiče malý statek a kde Ondřej navštěvoval obecní školu. Rodina se později přestěhovala do Čechovic.[2] Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval roku 1881. Absolvoval studia medicíny na Univerzitě Karlově v Praze, kde promoval 3. prosince 1886. Od 7. října 1887 působil jako praktický lékař v Prostějově. Angažoval se v komunální politice, která ještě koncem 19. století v Prostějově byla dominována německou stranou. Zasloužil se o finální převedení samosprávy do českých rukou roku 1892. Podobně se angažoval v českém vítězství v olomoucké obchodní a živnostenské komoře. Od 31. prosince 1913 převzal po Josefu Horákovi post starosty Prostějova a zůstal jím až do roku 1919.[2][4] Inicioval výstavbu přehrady u Stichovic. Za jeho úřadování byla dostavěna roku 1914 nová radnice.[4]

Od poloviny 90. let 19. století byl aktivní v Českém politickém spolku v Prostějově, který měl blízko k Moravské straně lidové (moravská odnož mladočeské strany).[5] Později vplynul do Lidové strany pokrokové na Moravě. V jejím rámci představoval Přikryl a jeho prostějovská skupina konzervativní křídlo, které okolo roku 1911 odmítalo samostatný postup předsedy strany Adolfa Stránského a trvalo na užší spolupráci s mladočechy. V červenci 1911 dokonce do Prostějova přijeli z Prahy Karel Kramář a František Sís a jednali o možnosti vytvoření nového politického subjektu, který by byl novou mladočeskou stranou na Moravě.[6] Ve straně nakonec ale zůstal, přestože jeho názorové rozdíly se Stránským trvaly.[7]

Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1902 byl zvolen na Moravský zemský sněm za městskou kurii, obvod Prostějov, Německý Brodek. Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1906 za českou městskou kurii, obvod Prostějov, Plumlov a opětovně zde byl zvolen i v zemských volbách roku 1913.[8] Díky jeho iniciativě byla roku 1906 lékařská komora moravská rozdělena na českou a německou sekci (v dosavadní jednotné komoře bylo neúměrně nízké zastoupení etnických Čechů). Prosadil také zdravotní zemský zákon přijatý během let 1908–1909 po složitých debatách.[2][4]

Během první světové války patřil v Lidové straně pokrokové na Moravě k opozičnímu křídlu volně navázanému na redakci Lidových novin, jež odmítalo prorakouský aktivismus stranického vedení.[9] 29. října 1918 pak na manifestaci na prostějovském náměstí oznámil vyhlášení československého státu. V červnu 1919 po komunálních volbách roku 1919 opustil funkci starosty města, ale nadále se veřejně a politicky angažoval.[2]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou národní demokracii senátorské křeslo v Národním shromáždění, kde setrval do roku 1925.[10] Profesí byl lékařem v Prostějově.[11]

Ještě v komunálních volbách roku 1925 byl opětovně zvolen do obecního zastupitelstva v Prostějově, ale kvůli chorobě musel zakrátko na funkci v zastupitelstvu rezignovat. V roce 1926 se stal předsedou místní organizace národně demokratické strany v Prostějově a zůstal jím až do října 1935, kdy odešel ze zdravotních důvodů.[2]

Zemřel 22. prosince 1936 ve 3 hodiny ráno v Prostějově. Od března 1935 byl nemocný.[2]

Dílo

Specializoval se na kulturu oblasti Hané. Mnohé své publikace psal hanáckým nářečím (od r. 1893) a uváděl v nich vždy malý slovníček hanáckých pojmů. Psal básně i fejetony.[4]

  • Hanácky pěsničke (1900) – sbírka lidových písní
  • Ešče z Hané (1912)
  • Padesátka z Hané (1912)
  • Haná a Romža (1914) – pohádka
  • Chabašči (1915)
  • Z vojne (1917) – tři knihy básní s válečnou tematikou
  • Čase tvrči než ocel (1921)
  • Rozmaryn (1922)
  • Prostějovsky pěsničke (1927) – sbírka lidových písní
  • Bévávalo – humoristická vyprávění
  • Z těžkých dob Prostějova (1929-1930) a Červánky Prostějova (1931) – dějiny města a kraje z historického a politického hlediska
  • Kardenálu klobók (1931) - oslavná báseň husitského vítězství u Domažlic v roce 1431
  • Mhla (1933)
  • Pruchod do pekel (1935)
  • K ževoto (1935)
  • Před chropeňském zámkem (1936)

Související články

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d e f g MUDr. Ondřej Přikryl. Národní listy. Prosinec 1936, roč. 76, čís. 351, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d MUDr. Ondřej Přikryl [online]. mestopv.cz [cit. 2015-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. 
  5. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 176-177. 
  6. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 180. 
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 205-206. 
  8. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 182. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ondřej_Přikryl&oldid=16396890“