Ondrej Páleník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
genpor. Ing. Ondrej Páleník, MBA
No portrait cs.svg

Ve funkci:
28. června 2007 – 31. října 2012
Předchůdce Miroslav Krejčík
Nástupce Milan Kovanda

Ve funkci:
1. listopadu 2012 – 12. února 2014
Předchůdce Ladislav Zabo
Nástupce Pavel Švagr

Narození 21. února 1965 (49 let)

Zlaté Moravce
Československo Československo

Choť ženatý
Vzdělání Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově
B.I.B.S.

genpor. Ing. Ondrej Páleník, MBA (* 21. února 1965 Zlaté Moravce) je bývalý vysoký vojenský důstojník a armádní úředník, v letech 20072012 řídil Vojenské zpravodajství a v letech 20122014 byl předsedou Správy státních hmotných rezerv.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V letech 19791983 vychodil Vojenské gymnázium Slovenského národního povstání v Banské Bystrici, v letech 19831987 absolvoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Po ukončení studia byl v říjnu 1987 přidělen jako velitel čety 3. výsadkové průzkumné roty 1. výsadkového průzkumného praporu k vojenskému útvaru 8280 (tehdejší 22. výsadková brigáda speciálního určení, později 6. speciální skupina, 6. speciální středisko, 6. speciální brigáda a nyní – od 1. 7. 2003 – 601. skupina speciálních sil) v Prostějově. Zde prošel postupně funkcemi velitele průzkumné roty, náčelníka štábu speciálního odřadu, velitele speciálního odřadu, velitele speciálního střediska brigády a konečně zástupce velitele brigády; od prosince 1990 do dubna 1991 se také jako velitel čety strážní roty čs. speciální protichemické jednotky zúčastnil operací Pouštní štít a Pouštní bouře v Perském zálivu. Následně jako starší důstojník Úřadu národního vojenského představitele působil v letech 19992002 na Vojenském velitelství NATO v Monsu. Po návratu do republiky byl jmenován velitelem 601. skupiny speciálních sil sídlící v Prostějově. Od dubna 1999 do července 2002 působil jako starší styčný důstojník Úřadu národního vojenského představitele ČR u Vojenského velitelství NATO v Monsu (SHAPE) a poté se vrátil do Prostějova, tentokrát ve funkci velitele 6. skupiny speciálních sil (od 1. října 2002). V letech 2004 a 2006 velel kontingentu speciálních sil v operaci Enduring Freedom na území Afghánistánu. K 1. prosinci 2006 byl jmenován ředitelem Ředitelství řízení speciálních sil Ministerstva obrany.[1]

V červnu 2007 byl – pravděpodobně pouze díky úzkým osobním vazbám na reprezentanty politického establishmentu (jmenovitě Martina Bartáka a Jana Vidíma)[2] – jmenován ředitelem Vojenského zpravodajství. Dne 28. října 2009 prezident republiky Václav Klaus při příležitosti 91.výročí vzniku samostatného československého státu jmenoval Ondreje Páleníka do hodnosti generálporučíka. Páleník se tak stal nejmladším generálporučíkem v historii České republiky.[3] V květnu 2010 ukončil získáním titulu MBA tříleté studium na Vysokém učení technickém v Brně.[1] Ve funkci ředitele Vojenského zpravodajství působil do 31. října 2012.[4]

Na konci roku 2012 se stal předsedou Správy státních hmotných rezerv s údajným úkolem zvýšit transparentnost jejích obchodů.[5]

Je dlouholetým přítelem exministra obrany Martina Bartáka, s Bartákovým jménem spojují média i jeho kariérní vzestup;[6] zcela neobvyklá byla například frekvence Páleníkova povyšování – během necelých tří let (2006–2009) se z plukovníka stal generálporučíkem, tedy co do hodnosti druhým nejvýše postaveným vojákem v rámci ozbrojených sil republiky.[1]

Dne 13. června 2013 byl Páleník zadržen spolu s dalšími osobami při rozsáhlé razii Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu[7] v tzv. Kauze Nagyová. Měl zneužít svou pravomoc tím, že na pokyn Jany Nagyové nechal příslušníky Vojenského zpravodajství sledovat rodinu premiéra Petra Nečase. Byl ve vazbě až do 19. července, kdy ho z ní propustil Krajský soud v Ostravě a jeho stíhání pokračuje na svobodě.[8]

V polovině února 2014 jej z postu předsedy Správy státních hmotných rezerv odvolala vláda Bohuslava Sobotky.[9]

Podezřelé případy[editovat | editovat zdroj]

Páleník je v médiích opakovaně zmiňován jako osoba zapletená do následujících podezřelých či kontroverzních případů: nákup vozidel Dingo a Jackal, diskreditace novináře Jana Gazdíka, vynucený odchod tří generálů, nákup vozidel pro VZ a profesní likvidace Martina Šauera, nákup letounů CASA a profesní likvidace Karla Daňhela, likvidace SOG, profesní likvidace Jaroslava Štefce.

Nákup vozidel Dingo a Jackal[editovat | editovat zdroj]

Vojenské zpravodajství za řízení Páleníka zahájilo nebo uzavřelo několik sporných výběrových řízení na nákup vozidel.

V roce 2007 získalo za cenu 135 milionů korun Vojenské zpravodajství čtyři obrněná vozidla Dingo německé výroby. Dodala je firma MPI Group zbrojaře Michala Smrže. Výběrové řízení proběhlo v režimu bez uveřejnění. Média poukazovala na vysokou cenu vysoutěžených vozidel (až o třetinu vyšší než pro rakouskou armádu) i na fakt, že krátká lhůta na podání nabídek diskvalifikovala většinu jiných zájemců. Smrže, stejně jako Páleníka, pojí k Bartákovi dlouholeté přátelství, byli také společně obviněni v případu korupce v souvislosti s nákupem vozidel Tatra pro českou armádu. Tímto způsobem získaná vozidla Dingo pak sloužila Vojenskému zpravodajství jako pozitivní reference pro další nákup, v roce 2008 tak pořídilo dalších patnáct Ding za více než půl miliardy korun, a to opět od MPI Group.[10]

V roce 2011 měla navíc MPI Group, opět na základě výběrového řízení bez uveřejnění, dodat britská auta Jackal. Obchod za 100 milionů zastavil nový ministr obrany Alexandr Vondra.[10]

Páleník jakákoli zpochybňování výběrových řízení Vojenského zpravodajství odmítal.[10]

Zahraniční mise[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání a ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Státní medaile za zásluhy III.stupně
  • Záslužné kříže ministra obrany I., II. a III. stupně
  • Bronzová hvězda USA (The Bronze Star Medal)
  • Medaile za zásluhy USA (Commendation Medal)
  • Bitevní řád Saudské Arábie
  • Medaile za osvobození Kuvajtu
  • Čestný odznak AČR Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého
  • Vojenský manažer roku 2005

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c generálporučík Ing. Ondrej PÁLENÍK, MBA [online]. 601. skupina speciálních sil generála Moravce, [2010]. Dostupné online.  
  2. ŠEDIVÝ, Jiří. Jiří Šedivý: Selhal systém, pak teprve generálové. Aktuálně.cz [online]. 2013-06-19. Dostupné online.  
  3. Ondrej Páleník: Nejmladší generálporučík historie za katrem. Životopisy.cz [online]. . Dostupné online.  (česky) 
  4. Šéf vojenské rozvědky Páleník odchází, nahradí ho Kovanda. Novinky.cz [online]. 2012-09-13. Dostupné online.  
  5. ŠNÍDL, Vladimír. Rozhodoval o předražených armádních zakázkách. Teď bude dohlížet na nákup ropy. iHNed.cz [online]. 2013-03-04. Dostupné online.  
  6. OTTO, Pavel. Páleník zůstane šéfem armádních špionů, další obrněnce ale nekoupí. E15.cz [online]. 2011-12-07. Dostupné online.  
  7. Ve Strakovce se prý zatýkalo. Zadrženi jsou Nagyová, Páleník, Tluchoř a kmotři. Nečas je nezvěstný. Padne vláda?. Reflex [online]. 2013-06-13. Dostupné online.  (česky) 
  8. Nagyová, Páleník a Boček jdou ven z vazby, ovlivnění svědků už nehrozí. iDNES.cz [online]. 2013-07-19. Dostupné online.  (česky) 
  9. Kabinet odvolal šéfa Státní správy hmotných rezerv Páleníka [online]. Novinky.cz, 2014-02-12, [cit. 2014-02-13]. Dostupné online.  
  10. a b c ŠNÍDL, Vladimír. Rozhodoval o předražených armádních zakázkách. Teď bude dohlížet na nákup ropy. ihned.cz [online]. 2013-03-04. Dostupné online.  (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]