Omnium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Omnium je název pro víceboj v dráhové cyklistice. Omnium mělo vždy zvláštní prestiž, protože vyžaduje vyrovnanost výkonů v různých oborech. V roce 2007 se vrátilo do programu mistrovství světa v dráhové cyklistice.

Od roku 2012 je omnium součástí olympijských her. Součástí závodu bude bodovací závod na třicet kilometrů, stíhací závod na čtyři kilometry, 200m s letmým startem, vylučovací závod, scratch a závod na 1km s pevným startem.

Název disciplíny pochází z latinského omnium, česky všechno.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Omnium bylo vyřazeno z profesionálního mistrovství světa na konci 70. let 20. století. Dál se ale omnia jezdila v národních podmínkách, zvláště populární byla ve Velké Británii. Byla pořádána také v Česku a nachází se ve dvou variantách v programu mistrovství Evropy.

Do programu mistrovství světa vrátila Mezinárodní cyklistická unie UCI omnium při jednání v Salzburku v roce 2006. O jeho znovuzařazení se zasadil člen exekutivy UCI a bývalý belgický cyklista Patrick Sercu, který v 70. letech vyhrál v této disciplíně poslední titul mistra světa.

Omnium se vrátilo do jiné epochy dráhové cyklistiky, která vyniká mnohem větší specializací.

Vítězem omnia možná nebude nejlepší sprinter, možná jím nebude ani nejlepší cyklista v bodovacím závodě; mohlo by vyhovovat závodníkům, kteří jsou v 'šedé zóně'. Ale nebude to závod nebo titul, který by se dával zadarmo; bude to velmi těžké a závodník dosáhne zaslouženého vítězství.
— Gilles Peruzzi, koordinátor dráhové cyklistiky UCI, 2006

V roce 2007 vyhrál první omnium zařazené do programu mistrovství světa po bezmála 40 letech český cyklista Alois Kaňkovský.

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od řady jiných vícebojů (např. atletického desetiboje či sedmiboje nebo moderního pětiboje) nejsou pro jednotlivé disciplíny určené bodovací tabulky, ale rozhoduje pouze pořadí v částech omnia. O konečném pořadí rozhoduje součet pořadí v jeho částech. Důvodem je, že v některých případech nelze výsledek normalizovat (bodovací závod, hladký závod ad.) tak, jako v disciplínách měřených na čas - stíhacím závodě či kilometru s pevným startem. V případě rovnosti bodů rozhoduje o vítězi lepší součet časů v závodech s měřeným časem.

Podle pravidel UCI musí oddělovat jednotlivé části omnia alespoň půlhodinová přestávka, která ale může být kratší po disciplínách, u kterých se předpokládá kratší zotavení - například po závodu na 200 metrů s letmým startem.

Druhy omnií[editovat | editovat zdroj]

Na mistrovství světa je zařazeno omnium zahrnující disciplíny v plné škále všestrannosti:

  • závod na 200 metrů s letmým startem
  • hladký závod (scratch)
  • stíhací závod na 3 km
  • bodovací závod
  • závod na kilometr s pevným startem

Závod na 200 metrů a na kilometr s pevným startem jsou považované za sprinterské disciplíny, zbylé za vytrvalostní, i když délka stíhacího závodu je oproti běžným pravidlům pro specialisty o čtvrtinu zkrácena.

Na mistrovství Evropy se závodí ve dvou samostatných omniích - sprinterském a stíhačském. Sprinterské omnium se skládá z těchto částí:

Sprinterské omnium[editovat | editovat zdroj]

  • keirin
  • vylučovací závod
  • závod na 200 m/jedno kolo s letmým startem
  • sprint

Stíhačské omnium[editovat | editovat zdroj]

  • hladký závod
  • vylučovací závod
  • stíhací závod
  • bodovací závod

Reference[editovat | editovat zdroj]