Oltyně
| Oltyně | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Opařany |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′23″ s. š., 14°31′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 72 (2021)[1] |
| Katastrální území | Oltyně (4,37 km²) |
| PSČ | 391 61 |
| Počet domů | 39 (2021)[2] |
  Oltyně | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 145157 |
| Kód k. ú. | 745154 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oltyně (německy Woltin) je vesnice v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží 12 km západně od Tábora na rozbočení silnic I/19 (vede dále směr Milevsko) a I/29 (směr Písek). Patří pod obec Opařany spolu s dalšími místními částmi Hodušín, Nové Dvory, Olší, Podboří a Skrýchov u Opařan. V roce 2011 zde trvale žilo 74 obyvatel.[3] Oltyňským rybníkem při severozápadním okraji vsi protéká Oltyňský potok.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378.[4] Název vsi je odvozen od osobního jména Olt.[5] Oltyně patřívala v dávné minulosti k hradu Příběnice. V polovině šestnáctého století se osada uvádí v seznamu bechyňského majetku. V roce 1551 Oltyni koupil Jindřich Hozlauer z Hozlaua, v roce 1560 zde jeho syn Kryštof nechal postavit tvrz. Poslední zmínka o tvrzi pochází z roku 1790. Oltyňský statek koupil roku 1635 Jan Kryštof Neychyger z Oberneychynku a spojil ho se stádleckým majetkem. V roce 1859 se statek osamostatnil, když byl oddělen od stádleckého majetku. Majitel panství Josef Fellner z Feldeggu zde nechal postavit novorenesanční zámek.
Zámek[editovat | editovat zdroj]
Zámek Oltyně je novorenesanční zámek, umístěný v anglickém parku a lese s bujnou vegetací. Atmosféru zámeckého panství utvářejí mohutné stromy, některé až 300 let staré. Původní obdélníková budova byla z části dřevěná, později bylo přistavěno pravé křídlo. Sňatkem Anny Fellner z Feldeggu s Janem Křižíkem (synem vynálezce Ing. Františka Křižíka) přešel zámek do držení rodu Křižíků.
V třicátých let 20. století byla v zámku škola – anglická dívčí kolej; v březnu roku 1953 zde byla otevřena Léčebna TBC a respiračních nemocí, později Léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 2000 se (v rámci restitucí) stal majitelem zámku prapravnuk Františka Křižíka, Čechoameričan Jiří Bárta. Na podzim roku 2006 se manželé Bártovi rozhodli převážně zrekonstruovaný zámek opustit.[zdroj?]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Peterka (26. dubna 1920 – 11. září 2007 v Soběslavi), český akademický malíř, grafik, ilustrátor, člen Sdružení Hollar
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Oltyně
-
Dům čp. 33 -
Pumpa -
Pomník obětem 2. světové války -
Cesta s domy -
Zámek -
Hasičská zbrojnice -
Křížek na kruhovém objezdu -
Stavení čp 7
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : jejich vznik, původní význam a změny [online]. [cit. 2021-10-17]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oltyně na Wikimedia Commons
