Oldřich Říha

Oldřich Říha
Oldřich Říha
	Oldřich Říha v roce 2015.
Základní informace
Jinak zvaný	Olda Říha
Narození	18. května 1948 (75 let); Praha
Žánry	Rock · rock and roll · hard rock · pop rock · blues · blues rock · rhytm and blues
Povolání	Hudebník · zpěvák · skladatel · textař · hudební producent
Nástroje	Kytara · zpěv · harmonika
Aktivní roky	1963–dosud
Vydavatel	Supraphon · Panton · EMI · P&R · Katapult Records · Warner Music Group
Příbuzná témata	Katapult · Skupina F.R. Čecha a Viktor Sodoma/Jiří Schelinger
Ocenění	Dvorana slávy Plzeňského kraje (2016)
Manžel(ka)	Jana Říhová
Děti	3
Významný nástroj
	Fender Telecaster
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Říha (* 18. května 1948 Praha) je český hudebník, frontman české rockové skupiny Katapult.

Říha se narodil v Praze, kde také vyrůstal. V mládí se věnoval sportu, do té doby než se u něj projevil intenzivní zájem o hudbu. Svoji hudební kariéru započal již v roce 1963, kdy postupně hrál ve skupinách Meteor, Shadows, Memphis, Black Stars, Flemings, Lylis, Sinners, Cathedral a Mahagon. František Ringo Čech jej v roce 1972 přivedl do vlastní skupiny Shut Up, kde se u mikrofonu střídali zpěváci Viktor Sodoma a Jiří Schelinger. Říha ve skupině setrval až do roku 1975, kdy byl vyhozen a on se vrátil do skupiny Mahagon, ve které hrál se svým dlouholetým kamáradem Jiřím „Dědkem“ Šindelářem.

Po přejmenování skupiny na Katapult se frontman Říha stal autorem takřka veškerého hudebního materiálu skupiny a měl tak výrazný podíl na úspěších skupiny, za které se rozhodně dají považovat dvě vítězství v anketě Zlatý slavík (1979, 1980), prodej přes 1.000.000 nosičů hudby či koncerty s legendárními kapelami Deep Purple, Sweet, Slade, Status Quo.

Byl samozřejmě i přitom, kdy skupina měla zákaz vydávat desky, koncertovat, vystupovat v televizi, hrát v rádiích a nesmělo se o ní ani psát v tisku. Říha se vždy snažil s těmito zákazy bojovat a když mu to nevyšlo, tak alespoň vydával singly pod svým jménem, i když je samozřejmě natáčel se svými kolegy ze skupiny.^[1]

Roku 2011 účinkoval v hudebním dokumentu Rock života, kde se musel vyrovnávat se smrtí svého celoživotního přítele a kolegy Jiřího „Dědka“ Šindelářa a zároveň postavit Katapult od nuly.

V roce 2007 byl jako člen skupiny Katapult uveden do Beatové síně slávy, posléze v kategorii "osobnost" roku 2022.^[2]^[3] V roce 2016 byl uveden do Dvorany slávy Plzeňského kraje.^[4]

Hudební kariéra[editovat | editovat zdroj]

1963–1964 postupně skupiny Meteor, Shadows a Memphis
1964–1967 skupina Black Stars
1967–1969 postupně skupiny Sinners, Flemigs, Lylis a opět Sinners
1970 skupina Blues Session
1970–1971 skupina Cathedral
1971–1972 skupina Mahagon
1972–1974 Skupina F.R. Čecha a Viktor Sodoma
1974–1975 Skupina F.R. Čecha a Jiří Schelinger
1975 – Skupina Aleše Ulma
1975 – opět Mahagon
1975 – dodnes skupina Katapult

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Olda Říha & Šedous

No Vocal! (1996)

Katapult

2006 (1980)
Rock de Luxe (1986)
…a co rock 'n' roll !!! (1989)
Taste Of Freedom (1991)
Chodníkový blues (1995)
Konec srandy (1999)
Všechno nebo nic (2005)
Radosti života (2010)
Kladivo na život (2016)
Nostalgia (2023)

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Oldřich Říha. FDb.cz [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.
↑ PROLIDI.CZ. NAžIVO: Rádio, posluchači a rockové legendy uprostřed Vltavy. musicserver.cz [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.
↑ 21.5. Beatová síň slávy - Loket, přírodní amfiteatr. Radio BEAT [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.
↑ Do Dvorany slávy vstoupily nové osobnosti, mezi nimi i Oldřich Říha. iDNES.cz [online]. 2016-09-15 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Říha
oficiální stránky O. Říhy
oficiální stránky kapely Katapult
https://kultura.zpravy.idnes.cz/olda-riha-katapult-kladivo-na-zivot-d62-/hudba.aspx?c=A161103_130859_hudba_vha

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Oldřich Říha. FDb.cz [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.

[2] PROLIDI.CZ. NAžIVO: Rádio, posluchači a rockové legendy uprostřed Vltavy. musicserver.cz [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.

[3] 21.5. Beatová síň slávy - Loket, přírodní amfiteatr. Radio BEAT [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.

[4] Do Dvorany slávy vstoupily nové osobnosti, mezi nimi i Oldřich Říha. iDNES.cz [online]. 2016-09-15 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

Katapult

Oldřich Říha • Karel „Bigman Kódl“ Dvořák • Václav Zima Karel „Káša“ Jahn • Jiří „Dědek“ Šindelář • Anatoli Kohout • Jiří Stárek • Andy Budka • Ondřej Timpl

Studiová alba	2006 (1980) • Rock de luxe (1986) • …a co Rock 'n' Roll !!! (1989) • Taste of Freedom (1990) • Chodníkový blues (1995) • Konec srandy (1999) • Všechno nebo nic (2005) • Radosti života (2010) • Kladivo na život (2016) • Nostalgia (2023)

Koncertní alba	Katapult (1978) • Pozor, rock! Live 1988 (1987) • Long Live (2005)

Související články	Diskografie skupiny Katapult • Nostalgia Tour

Beatová síň slávy

Kapela	Blue Effect (2004) • Pražský výběr (2005) • Hudba Praha / Jasná Páka (2006) • Katapult (2007) • Arakain (2008) • Visací zámek (2009) • Etc… (2010) • Tři sestry (2011) • The Plastic People of the Universe (2012) • Flamengo (2013) • Kabát (2014) • Stromboli (2015) • Progres 2 (2016) • Framus Five (2017) • Krucipüsk (2018) • Olympic (2019) • Krausberry (2020) • Marsyas (2021) • Synkopy 61 (2022) • Citron (2023)

Osobnosti	Vladimír Mišík (2004) • Radim Hladík (2005) • Michal Pavlíček (2006) • Michal Prokop (2007) • Aleš Brichta (2008) • Lou Fanánek Hagen (2009) • Ota Petřina (2010) • Jan Haubert (2011) • Roman Dragoun (2012) • Vladimír Guma Kulhánek (2013) • Tomáš Hajíček (2014) • Kamil Střihavka (2015) • Martin Kraus (2016) • Luboš Pospíšil (2017) • Michal Ambrož (2018) • Jan Spálený (2019) • Pavel Váně (2020) • Petr Janda (2021) • Oldřich Říha (2022) • Jan Hrubý (2023)

Osobnosti in memoriam	Jiří Schelinger (2004) • Milan Hlavsa (2005) • Petr Kalandra (2006) • Petr Novák (2007) • Miki Volek (2008) • Jiří Šindelář (2009) • František Kotva (2010) • Jan Ivan Wünsch (2011) • Vladimír Padrůněk (2012) • Ivan Martin Jirous (2013) • Vlado Čech (2014) • Petr Skoumal (2015) • Ota Petřina (2016) • Radim Hladík (2017) • Zdeněk Juračka (2018) • Oldřich Veselý (2019) • Filip Topol (2020) • Ivan Král (2021) • Luboš Andršt (2022) • Michal Ambrož (2023)

Píseň	Čajovna (Blue Effect, 2019) • Traktor (Visací zámek, 2020) • Planeta Hieronyma Bosche II (Progres 2, 2021) • Kolej Yesterday (Michal Prokop a Framus Five, 2022) • Kuře v hodinkách (Flamengo, 2023)