Olachanovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOlachanovité
alternativní popis obrázku chybí
Gymnosiphon bekensis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádsmldincotvaré (Dioscoreales)
Čeleďolachanovité (Burmanniaceae)
Areál rozšíření
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olachanovité (Burmanniaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu smldincotvaré (Dioscoreales). Starší taxonomické systémy řadí zástupce často zcela jinam, např. Tachtadžjanův systém má řád Burmanniales, Cronquistův systém ji řadí do řádu Orchidales. V systému APG IV jsou do této čeledi řazeny i zástupci čeledi Thismiaceae.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se jednoleté až vytrvalé byliny. Jsou převážně nezelené, vyživující se heterotrofně, řidčeji (v rodu Burmannia) najdeme i normálně fotosyntetizující zelené rostliny. Listy jsou jednoduché, střídavé, někdy shloučené do bazální růžice, spirálně či řidčeji dvouřadě uspořádané, přisedlé, na bázi s listovými pochvami. U nezelených zástupců jsou ovšem listy redukovány a někdy i zcela chybí. Čepele (u autotrofních zástupců) jsou čárkovité až vejčité, celokrajné, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jednotlivé nebo uspořádané v květenstvích, ve vrcholících nebo hroznech. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků, ale jeden přeslen může být někdy zakrnělý nebo zcela chybět, vždy jsou srostlé v okvětní trubku. Tyčinky jsou jen 3, nitky jsou srostlé s okvětní trubkou. Gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je polospodní. Plodem je tobolka[1],[2].

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Je známo asi 9 rodů a asi 95 druhů, jsou rozšířeny v tropech celého světa, nejvíce v Americe[1].

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/
  2. Archivovaná kopie. delta-intkey.com [online]. [cit. 2009-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-04-24. 
  3. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  4. KURAS, Tomáš; DANČÁK, Martin; MAZALOVÁ, Monika. O zemi, kde ropa pomáhá chránit přírodu. Ochrana přírody. 2018, čís. 73(4). 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]