Okres Plzeň-jih
Šablona:Infobox - okres Okres Plzeň-jih je okresem v Plzeňském kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Plzeň, které ovšem nikdy nebylo jeho součástí.
Okres se rozkládá, jak jeho název napovídá, jižně od krajského města Plzeň. S rostoucí vzdálenosti od Plzně její vliv na obce okresu klesá, naopak stoupá vliv menších měst okresu jako jsou Přeštice, Stod, Blovice nebo Nepomuk, nebo okolních okresních měst (zejm. měst Klatovy a Domažlice).
Sousedí se všemi ostatními okresy Plzeňského kraje, tj. s okresy Plzeň-město, Plzeň-sever, Tachov, Domažlice, Klatovy, Rokycany, dále se středočeským okresem Příbram a jihočeským okresem Strakonice.
Vývoj území
Změny od 1. 1. 2007
Podle vyhlášky č. 513/2006 Sb. byly ke dni 1. 1. 2007 pozměněny hranice okresu. Obce (zejména v severovýchodních oblastech okresu) spadající do SORP Plzeň byly včleněny přímo do okresu Plzeň-město. Z hlediska rozlohy i počtu obyvatel byl tento krok pro okres dosti citelný – rozloha okresu se tím zmenšila asi o 95 km², počet obyvatel poklesl přibližně o 10 tisíc osob. Zároveň byly do okresu přičleněny dosavadní obce okresu Klatovy – Nezdice a Borovy ze SORP Přeštice.
Změna od 1. 1. 2016
K 1. lednu 2016 se rozloha okresu zvětšila o několik katastrálních území ze zaniklého vojenského újezdu Brdy:
- Borovno v Brdech (rozloha 0,965899 km²[1], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Borovno
- Číčov v Brdech (rozloha 3,326621 km²[2], 0 budov, 0 obyvatel) k části Číčov města Spálené Poříčí
- Míšov v Brdech (rozloha 2,221332 km²[3], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Míšov
Přírodní podmínky
Struktura povrchu
Povrch okresu tvoří mírně zvlněná pahorkatina, v jeho střední části pak Přešticko-blovická vrchovina. Přirozenou hranici mezi západními a středními Čechami tvoří pohoří Brdy na východní hranici okresu. V tomto pohoří, nad vsí Míšov, najdeme nejvyšší bod okresu – Nad Maráskem, který je vysoký 802 m.
K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 1 075,95 km², z toho:
- 60,3 % zemědělských pozemků, které z 72,37 % tvoří orná půda (43,64 % rozlohy okresu)
- 39,7 % ostatní pozemky, z toho 75,66 % lesy (30,04 % rozlohy okresu)
Surovinové zdroje
Severní část okresu je relativně bohatá na různé druhy surovin. V okolí vesnice Štěnovice se těží žula, území mezi Přešticemi a Dobřany je bohaté na kaolín a jíl.
Vodstvo
Pro okres Plzeň-jih jsou významné 3 řeky – Úhlava, Úslava a Radbuza.
Pro okres nejvýznamnější je Úslava. Vzniká u městyse Žinkovy. Do Žinkovského rybníka přitékají potoky Bradlava a Tůně, z něj vytéká již řeka Úslava. Její tok se poté stáčí k východu a obtéká Zelenou horu nad městem Nepomuk. Za ním se opět stáčí, tentokrát k severu a protéká městem Blovice. U Žákavy opouští území okresu a teče dále přes Starý Plzenec do Plzně, kde ústí zprava do Berounky. Její délka na území okresu je 39 km.
Řeka Radbuza přitéká do okresu z Českého Lesa. Na jeho území se objevuje u obce Hradec u Stoda. Protéká Stodem, Chotěšovem a Dobřany, za nimiž vtéká na území města Plzeň. Tam je její tok vzedmut hladinou vodní nádrže České údolí. Za její hrází řeka pokračuje dále do Plzně, v Doudlevcích přijímá zprava řeku Úhlavu, aby mohla v centru města zprava ústit do Mže. Délka řeky na území okresu je 29 km.
Poslední významnou řekou je Úhlava. Ta přitéká ze Šumavy, a Klatovsko opouští za obcí Červené Poříčí. Jako první obcí jižního Plzeňska protéká Borovy. Dále teče přes největší město okresu – Přeštice, a obec Štěnovice, za níž vtéká na území Plzně. V Doudlevcích ústí zprava do Radbuzy. Její délka na území okresu je 31 km.
V okrese najdeme ale také řadu rybníků zejména v okolí Nepomuku a Merklína. Největším rybníkem je ale rybník Žinkovský o rozloze 57,8 ha. Druhý největší je Merklínský rybník – 35,8 ha.
Hospodářství okresu
Hospodářsky je jižní Plzeňsko relativně silný a významný region. Příznivými faktory jsou blízkost Plzně, kvalitní zemědělská půda a dostatek surovin.
Průmysl
Nerostné suroviny tvoří dobrou základnu pro zpracovatelský průmysl – vzhledem k těženým surovinám je na území jižního Plzeňska nejvíce zastoupen průmysl stavebních hmot, který zaměstnává největší množství pracovníků. Jedná se zejména o firmu Lasselsberger, která má na okrese obrovský závod v obci Chlumčany u Dobřan. Firma vyrábí zejména keramické výrobky a stavební hmoty. Mezi další významné průmyslové podniky okresu řadíme LEKOV Blovice, Prominent Systems Blovice, Arteo Blovice, OKAL Žákava, ELITEX Nepomuk, Silnice Nepomuk, VISHAY ELECTRONIC Přeštice a České cihelny Stod.
Zemědělství
Jižní Plzeňsko má v rámci zemědělství velmi významnou úlohu pro celý Plzeňský kraj.
Rostlinná výroba se zaměřuje na pěstování pšenice a ječmene, pěstují se také brambory, řepka a kukuřice (na siláž i zrno).
Živočišná výroba produkuje a chová zejména skot, drůbež a prasata.
Největší zemědělské podniky a družstva sídlí v obcích Blovice, Kasejovice, Merklín, Dolní Lukavice, Střížovice, Dnešice, Chotěšov a Stod (tj. skoro ve všech velkých střediskách okresu).
Demografické údaje
Data k 30. červnu 2005:
Popis | Celkem | Ženy | Muži |
---|---|---|---|
počet obyvatel | 69 058 | 34 749 50,32 % |
34 309 49,68 % |
průměrný věk | 40,3 | 41,6 | 38,9 |
- hustota zalidnění: 64 ob./km²
- 43,99 % obyvatel žije ve městech
Zaměstnanost
(2003)
Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 16 780 |
Průměrný plat | 14 681 Kč |
Nezaměstnaných | 1 815 |
Míra nezaměstnanosti | 5,38 % |
Školství
(2003)
Druh školy | Počet škol |
---|---|
Mateřské školy | 40 |
Základní školy | 29 |
Gymnázia | 1 |
Střední školy průmyslové školy | 2 |
Střední odborná učiliště | 3 |
Vyšší odborné školy |
Zdravotnictví
(2003)
Lékaři | 188 |
Nemocnice | 1 |
Specializovaná léčebná zařízení | 1 |
Zubní lékaři | 28 |
Lékárny | 14 |
Zdroj
Doprava
Dopravní síť okresu je přímým obrazem jeho polohy – z Plzně vybíhají jižním směrem 3 důležité tahy. Severní část okresu zasahuje dálnice D5.
Západní dopravní tah směřuje na Domažlicko a na hraniční přechod s Německem Folmava (resp. Česká Kubice) / Furth im Wald. Zahrnuje železniční trať 180 Plzeň-Domažlice-Česká Kubice a silnici I/26 v obdobném směru. Na těchto tazích leží zejména významné město Stod.
Prostřední dopravní tah zajišťuje spojení Plzně a Klatovska. Je zastoupen silnicí I/27, patřící do evropské silniční sítě jako E53 a železniční tratí 183 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda. Na tomto tahu leží města Přeštice a Švihov. Od roku 2004 se jezdí v úseku od křížení s II/180 po čtyřproudém přivaděči až k Borské věznici v Plzni. Přivaděč se u Šlovic kříží s dálnicí D5. V budoucnu se začne stavět čtyřproudá silnice od kříž s II/180 až ke městu Přeštice.
Východní dopravní tah okresu je tvořen silnicí I/20, patřící do evropské silniční sítě jako E49 a hlavní železniční tratí 190 Plzeň-České Budějovice. Je naprosto zásadní pro spojení západních a jižních Čech. Oba tahy směřují na Okres Strakonice, Okres Písek a nakonec do krajského města Jihočeského kraje Českých Budějovic. Na tomto tahu leží město Nepomuk.
Celkem prochází okrsem 4 silnice I. třídy I/19, I/20, I/26 a I/27.
Významná je také silnice II/230 (do prosince 1998 I/21), která je západo-východní „osou“ okresu, a spojuje města Stod, Přeštice a Nepomuk, na druhou stranu však po ní mohou jezdit pouze vozidla do 5 tun v úseku Přeštice - Stod kvůli nevyhovujícím parametrům.
Silnice II. třídy v okrese jsou II/117, II/176, II/177, II/178, II/180, II/182, II/183, II/187, II/188, II/191 a II/230. Celková jejich délka v okrese Plzeň-jih je 198,5 km.
Cestovní ruch
Jižní Plzeňsko sice nepatří mezi hlavní rekreační oblasti Plzeňského kraje, je ale velmi dobrým a příjemným rekreačním zázemím města Plzně. Životní prostředí v oblasti je relativně čisté s velkým množstvím různých přírodních krás a zajímavostí. Jmenujme například horské bukové lesy na úbočí brdského pohoří, pralesovitou bučinu Chynínské louky u Čížkova. Půvabná je ale i prostá krajina v okolí Nepomuku (s dominantou Zelené hory), Nebílov a Merklína.
Oblast je také bohatá na kulturní a historické památky. Patří mezi nejdéle osídlení části západních Čech. Z památek jmenujme barokní zámek Nebílovy, hrad Vlčtejn, klášter pod Zelenou horou (Nepomuk), bývalý klášter Chotěšov nebo zámek Žinkovy. Zachovalé centrum mají města Dobřany a Nepomuk. Lidovou architekturu představují vesnice Mítov, Lipnice a Řesanice.
Na území okresu pobývali také četní významní lidé. Jmenujme zejména hudebního skladatele Jakuba Jana Rybu, který je přeštickým rodákem. Tamtéž se narodil také významný architekt Josef Hlávka. V Dolní Lukavici najdeme dosud památky na pobyt významného hudebního skladatele Josefa Haydna.
Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Blovice (Blovice • Bohušov • Hradiště • Hradišťská Lhotka • Hradišťský Újezd • Komorno • Stará Huť • Štítov • Vlčice) • Bolkov • Borovno • Borovy • Buková • Čižice • Čížkov (Čečovice • Chynín • Liškov • Měrčín • Přešín • Zahrádka • Železný Újezd) • Čmelíny (Víska) • Dnešice (Černotín) • Dobřany (Šlovice • Vodní Újezd) • Dolce • Dolní Lukavice (Krasavce • Lišice • Snopoušovy) • Drahkov • Honezovice (Hradišťany) • Horní Lukavice • Horšice (Újezd) • Hradec • Hradiště (Bezděkov • Zahorčičky) • Chlum • Chlumčany (Hradčany) • Chlumy • Chocenice (Chocenická Lhota • Kotousov • Zhůř) • Chotěšov (Hoříkovice • Losina • Mantov • Týnec) • Jarov • Kasejovice (Chloumek • Kladrubce • Podhůří • Polánka • Přebudov • Řesanice • Újezd u Kasejovic) • Kbel (Babice • Malinec • Mečkov • Nová Ves) • Klášter • Kotovice (Nový • Záluží) • Kozlovice • Kramolín • Letiny (Bzí • Chocenický Újezd • Kbelnice • Svárkov) • Lisov • Líšina • Louňová • Lužany (Dlouhá Louka • Zelená Hora • Zelené) • Měcholupy • Merklín (Kloušov • Lhota) • Mileč (Bezděkovec • Maňovice • Záhoří • Želvice) • Milínov • Míšov • Mladý Smolivec (Budislavice • Dožice • Radošice • Starý Smolivec) • Mohelnice • Nebílovy • Nekvasovy • Nepomuk (Dvorec) • Netunice • Neurazy (Klikařov • Nová Ves u Nepomuka • Partoltice • Radochovy • Soběsuky • Vojovice) • Nezdice • Nezdřev • Nová Ves • Nové Mitrovice (Mítov • Nechanice • Planiny) • Oplot • Oselce (Kotouň • Nová Ves) • Otěšice • Polánka • Prádlo (Novotníky) • Předenice • Přestavlky (Lažany) • Přeštice (Skočice • Zastávka • Žerovice) • Příchovice (Kucíny • Zálesí) • Ptenín (Újezdec) • Radkovice • Roupov • Řenče (Háje • Knihy • Libákovice • Osek • Plevňov • Vodokrty) • Seč • Sedliště • Skašov • Soběkury (Horušany) • Spálené Poříčí (Číčov • Hořehledy • Hořice • Karlov • Lipnice • Lučiště • Struhaře • Těnovice • Vlkov • Záluží) • Srby • Stod (Lelov) • Střelice • Střížovice • Štěnovice • Tojice • Třebčice • Týniště • Únětice • Útušice (Robčice) • Ves Touškov (Mířovice) • Vlčí • Vlčtejn (Chlumánky) • Vrčeň • Vstiš • Zdemyslice • Zemětice (Čelákovy • Chalupy) • Žákava • Ždírec (Myť • Smederov • Žďár) • Žinkovy (Březí • Čepinec • Kokořov) • Životice
Změna hranice okresu
Do 1. ledna 2007 byly v okrese Plzeň-jih také obce:
- Chválenice – poté okres Plzeň-město
- Letkov – poté okres Plzeň-město
- Lhůta – poté okres Plzeň-město
- Losiná – poté okres Plzeň-město
- Mokrouše – poté okres Plzeň-město
- Nezbavětice – poté okres Plzeň-město
- Nezvěstice – poté okres Plzeň-město
- Starý Plzenec – poté okres Plzeň-město
- Šťáhlavy – poté okres Plzeň-město
- Štěnovický Borek – poté okres Plzeň-město
- Tymákov – poté okres Plzeň-město
Reference
Související články
- Okresní soud Plzeň-jih
- Seznam katastrálních území okresu Plzeň-jih
- Seznam chráněných území v okrese Plzeň-jih
- Seznam památných stromů v okrese Plzeň-jih
- Seznam kulturních památek v okrese Plzeň-jih
- Senátní obvod č. 7 - Plzeň-jih
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Plzeň-jih na Wikimedia Commons