Okinawské ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okinawské ostrovy
沖縄諸島
Okinawa Islands.gif
Mapa Okinawských ostrovů.
Geografie

Poloha:
Souostroví: Rjúkjú
Plocha: 1 414,34 km²
Počet ostrovů: 113
Časové pásmo: UTC+9
Hlavní ostrov: Okinawa
Země
Stát: Japonsko Japonsko
Provincie: Prefektura Okinawa
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 285 003 (2010)

Okinawské ostrovy (japonsky 沖縄諸島 [Okinawa-šotó])[1] je souostroví, které se rozprostírá kolem ostrova Okinawa na hranici mezi Východočínským mořem a Filipínským mořem v Tichém oceánu. Patří k Japonsku a je centrem prefektury Okinawa, do které celé spadá.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Souostroví se skládá ze 113 ostrovů a leží uprostřed souostroví Rjúkjú, zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Kjúšú a Tchaj-wanem. Je pozůstatkem rozsáhlého pevninského mostu, který se zhruba před 5 mil. let rozlámal a během stávajícího interglaciálu byl z větší části zatopen. Od euroasijského kontinentálního šelfu odděluje ostrovy Okinawská brázda, hluboká až 2 700 m. Na opačné, východní straně mořské dno Tichého oceánu celkem strmě spadá do Rjúkjúského příkopu. Souostroví je tvořeno převážně vápenci, ale také jílovci a prachovci, které leží na vrstvách jílu. Nejvyšší vrcholy bývají uloženy na žule; nejvyšší bod (Jonahadake, 503 m n.m.) leží na ostrově Okinawa. Vyskytují se zde s krasové jevy. Kolem ostrovů se nacházejí rozsáhlé mělčiny s korálovými útesy.

Flóra je na ostrovech subtropická. Divoká příroda byla silně narušena za druhé světové války. Souvislejší neporušené porosty se nacházejí na severní části ostrova Okinawa. Především jde o vavřínové lesy. Pokud jde o faunu, žije zde několik endemických druhů jako chřástal okinawský (Gallirallus okinawae), datel okinawský (Sapheopipo noguchii) nebo užovka Opistropis kikuzatoi (na Kumedžimě). V blízkosti sídel jsou korálové útesy poškozovány znečistěnou vodou.

Podnebí je oceánické, subtropické s mírnými zimami (průměrná měsíční teplota mezi 14 a 17 °C), kdy teplota zřídka klesá pod 9 °C. Monzuny přicházejí v červnu a ochlazují teplé léto (průměrná měsíční teplota mezi 26 a 29 °C), během něhož jsou dny s teplotou nad 35 °C vzácné. Koncem léta přicházejí tajfuny a silné větry sužují ostrovy až do konce zimy.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Souostroví má 27 obydlených ostrovů, na nichž žije přes 1,2 miliónu obyvatel. Naprostá většina (téměř 99 %) z nich žije na ostrově Okinawa. Obyvatelé hovoří vesměs (900 000 mluvčích) okinawsky (沖縄語), což je jazyk podobný japonštině, která je zde druhým jazykem.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Všechny ostrovy patří do prefektury Okinawa. V jejím rámci je na ostrově Okinawa zřízeno devět městských okresů (市, ši) — Ginowan (宜野湾), Itoman (糸満), Nago (名護), Naha (那覇 hlavní město), Nandžó (南城), Okinawa (沖縄), Tomigusuku (豊見城), Urasoe (浦添), Uruma (うるま) a 3 okresy, pod něž spadají nejen blízké, ale i vzdálenější ostrovy:

  • okres Kunigami (国頭郡), m.j. s obcí Iedžima
  • okres Šimadžiri (島尻郡), m.j. s obcemi Aguni, Iheja, Izena, Tokašiki, Tonaki, Zamami a městem Kume
  • okres Nakagami (中頭郡)

Přehled významnějších ostrovů dává následující tabulka:

Ostrov japonsky Plocha,
[km²]
Nejvyšší
bod [m n.m.]
Pohled Zeměpisné souřadnice Poznámka
Iotorišima 硫黄鳥島 2.50 212   Iwo-torishima mlit1978.jpg 27°52′27″ s. š., 128°13′35″ v. d.
Ihejadžima 伊平屋島 20.64 294   27°2′23″ s. š., 127°58′7″ v. d. souostroví Iheja-Izena
Nohodžima 野甫島 1,06 43   Noho Island, Iheya.jpg 26°59′41″ s. š., 127°55′13″ v. d. souostroví Iheja-Izena
Izenadžima 伊是名島 14.16 120   Izena island.jpg 26°55′40″ s. š., 127°56′28″ v. d. souostroví Iheja-Izena
Janahadžima 屋那覇島 0.74 12   Yanaha Island, Izena.jpg 26°53′50″ s. š., 127°55′29″ v. d. souostroví Iheja-Izena
Iedžima 伊江島 22.77 172   Ie island.jpg 26°42′58″ s. š., 127°47′25″ v. d.
Kouri tó 古宇利島 3.13 107   Kouri 01.jpg 26°42′22″ s. š., 128°1′4″ v. d.
Mijagišima 宮城島 0,24 68   Miyagi Island Ogimi.jpg 26°40′3″ s. š., 128°6′7″ v. d.
Jagačidžima 屋我地島 7.77 55   Yagajishima.JPG 26°39′56″ s. š., 128°0′38″ v. d.
Minnadžima 具志川島 0,47 27   Minna Island,Motobu,Okinawa.jpg 26°38′50″ s. š., 127°49′4″ v. d.
Sesokodžima 瀬底島 2.99 76   Sesoko Island.JPG 26°38′46″ s. š., 127°51′54″ v. d.
Ošima 奥武島 0.25 29   Ou Island, Nago.jpg 26°38′21″ s. š., 128°1′58″ v. d.
Torišima 鳥島 0.04 25   Torishima okinawa mlit1978.jpg 26°35′44″ s. š., 126°49′59″ v. d.
Agunidžima 粟国島 7.64 96   Agunijima.jpg 26°34′56″ s. š., 127°13′36″ v. d.
Okinawa 沖縄本島 1207,87 503   Okinawa Island.jpg 26°12′45″ s. š., 127°40′52″ v. d.
Ikei 伊計島 1.75 49   Ikeijima.jpg 26°23′29″ s. š., 127°59′39″ v. d. souostroví Jokacu
Tonakidžima 渡名喜島 3,84 165   Tonaki island.jpg 26°22′ s. š., 127°8′50″ v. d.
Mijagišima 宮城島 5,50 121   26°21′57″ s. š., 127°59′3″ v. d. souostroví Jokacu
Henzadžima 平安座島 5,32 121   Henza Island.jpg 26°20′57″ s. š., 127°57′2″ v. d. souostroví Jokacu
Kumedžima 久米島 59,11 310   Kumejima.jpg 26°20′28″ s. š., 126°48′18″ v. d. Kumedžima je největší; uvnitř laguny leží Ošima a vpravo od ní Ohadžima
Ohadžima オーハ島 0,37 8   26°20′24″ s. š., 126°50′23″ v. d.
Ošima 奥武島 0,63 15   26°20′19″ s. š., 126°49′41″ v. d.
Hamahiga džima 浜比嘉島 2,09 79   Hamahiga Island.JPG 26°19′15″ s. š., 127°57′29″ v. d. souostroví Jokacu
Jabučidžima 藪地島 0,62 43   Yabuchi island, Okinawa.jpg 26°19′10″ s. š., 127°55′24″ v. d. souostroví Jokacu
Cuken 津堅島 1,88 39   Tsuken Island,Uruma.jpg 26°15′1″ s. š., 127°56′30″ v. d. souostroví Jokacu
Zamamidžima 座間味島 6,66 161   Furuzamami beach Okinawa Zamami.jpg 26°13′45″ s. š., 127°18′12″ v. d. souostroví Kerama
Maedžima 前島 1,60 133   26°12′40″ s. š., 127°26′47″ v. d. souostroví Kerama
Akadžima 阿嘉島 3,82 187   Nishibama beach from above 2010 (7806).JPG 26°11′59″ s. š., 127°16′51″ v. d. souostroví Kerama
Tokašiki džima 渡嘉敷島 15.31 227   Tokashikijima 2004.jpg 26°11′52″ s. š., 127°21′52″ v. d. souostroví Kerama
Gerumadžima 慶留間島 1,15 157   Geruma Island.jpg 26°10′57″ s. š., 127°17′19″ v. d. souostroví Kerama
Senagažima 瀬長島 3,13 212   Iwo-torishima mlit1978.jpg 27°52′27″ s. š., 128°13′35″ v. d.
Fukadžidžima 外地島 0,83 76   Fukaji Island.jpg 26°10′7″ s. š., 127°17′34″ v. d. souostroví Kerama
Kudaka 久高島 1,38 17   Kudaka Island,Nanjo.jpg 26°9′28″ s. š., 127°53′12″ v. d.
Ošima 奥武島 0,05 46   26°9′12″ s. š., 127°16′16″ v. d.
Ošima 奥武島 0,23 16   Ou Island,Nanjo.jpg 26°7′46″ s. š., 127°46′22″ v. d.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Monorail v Naze

Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov a zemědělství, které si podrželo svůj význam na severu ostrova Okinawy. Po druhé světové válce se staly významným ekonomickým faktorem základny ozbrojených sil USA, jejichž přítomnost se promítla do posílení sektoru služeb. Význam turistiky vzrostl až po navrácení souostroví Japonsku v 70. letech 20. století.

Nejvýznamnějším přístavem je Naha s roční překládkou téměř 10 miliónů tun. Odtud existuje spojení trajekty k většině ostrovů prefektury. Dalším významným přístavem je Unten na severu Okinawy. Mnohé malé ostrovy při pobřeží ostrova Okinawy jsou s ním propojeny mosty. Jediné letiště s pravidelným provozem je Naha (IATA:OKA, ICAO:ROAH) na Okinawě, které v r. 2006 odbavilo přes 14 mil. cestujících. Autobusová doprava je zavedena na Okinawě a zde existuje dálniční síť. Kolejová doprava je zastoupena linkou monorailu v délce 12,9 km, která zajišťuje veřejnou dopravu na letiště Naha.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • Podrobnější informace naleznete v článku Rjúkjú

Vzhledem k dominanci ostrova Okinawa v celém souostroví probíhaly zde historické děje prakticky současně. Podle nálezů byly ostrovy osídleny již době mezi 30. a 16. tisíciletím př.n.l. Později nálezy chybějí až do 4. tisíciletí př. n. l., kdy jsou datovány nálezy keramiky z období Džómon. První písemné zmínky v japonských pramenech pocházejí ze 7. a 8. století. Později jsou zprávy četnější, protože tudy vedlo obchodní spojení mezi Japonskem a Čínou. Od 12. století na ostrovech vznikala knížectví a ta byla během 15. století sjednocena do království Rjúkjú. Království bylo koncem 19. století anektováno Japonskem. Za druhé světové války bylo souostroví obsazeno během bitvy o Okinawu Spojenými státy a zůstalo v jejich správě až do r. 1972, kdy bylo Japonsku navráceno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TAKEUČI, Rizó. Kadokawa Nihon čimei daidžiten (japonská encyklopedie). Svazek 13, Tókjó to. [s.l.] : Kadokawa shoten, 1991. 1253 s. ISBN 9784040011301. (japonsky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Teikoku's Complete Atlas of Japan. Tokio : Teikoku-Shoin Co., Ltd, 1989. 57 s. ISBN 4-8071-0004-1. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]