Oganesson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oganesson
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6
(založeno na radonu)[pozn. 1]
(293) Og
118
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Oganesson, Og, 118
Cizojazyčné názvy angl. Oganesson
Skupina, perioda, blok 18. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost vypočítaná 293,21495(99) pro 293Og
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6
(založeno na radonu)[pozn. 1]
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané plynné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Rn
Tennessine Og

Oganesson, chemická značka Og, je transuranprotonovým číslem 118 (18. skupina, 7.(Q) perioda).

Očekává se, že jeho vlastnosti budou podobné jako vlastnosti lehčích vzácných plynů[pozn. 1] a pravděpodobně to bude druhý radioaktivní plyn.

Historie

Rozpadová řada oganessonu – čísla udávají poločas a energii rozpadu jednotlivých členů řady

V roce 1999 oznámili vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory objev prvků ununhexia (dnes livermorium) a ununoctia (článek o objevu byl publikován v časopise Physical Review Letters). Oganesson byl vytvořen v reakci

 86
36
 Kr +  208
82
 Pb →  293
118
 Og +  1
0
 n

a livermorium jeho rozpadem. O rok později vědci svůj objev na základě faktu, že se přípravu nepovedlo potvrdit v jiné laboratoři, stáhli zpět. V červnu 2002 oznámil vedoucí laboratoře, že originální práce o objevu těchto dvou prvků byla založena na výzkumu Victora Ninova.

V roce 2006 oznámili spolupracující týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumůDubně (Rusko) a Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) objev 3 (možná 4) jader oganessonu v reakci

 249
98
 Cf +  48
20
 Ca →  294
118
 Og + 3  1
0
 n.

Oganesson byl potvrzen detekcí rozpadu alfa jeho jader na  290
116
 Lv.

V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, Uuo uznala za objevené vědci ve spolupráci Dubna-Livermore a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.[5][6] Konečným návrhem objevitelů byl název oganesson a značka Og. Prvek je takto pojmenován na počest ruského jaderného vědce Jurije Colakoviče Oganesjana.[7][8] Název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční příponu vzácných plynů.[9] Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi[7] a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.[10]

Protože byly současně uznány objevy prvků nihonium, moscovium a tennessine, jsou již prokazatelně objeveny všechny prvky 7. periody periodické tabulky.[11]

Předpokládané vlastnosti

Bez ohledu na nestabilitu způsobenou radioaktivitou očekávají vědci následující vlastnosti:

  • Oganesson bude reaktivnější než xenon či radon a bude tvořit stabilní oxidy (např. OgO3), chloridy nebo fluoridy. To v důsledku své elektronové konfigurace, která, ač je uzavřena stabilním elektronovým oktetem, obsahuje valenční sféru v nepoměrně větší vzdálenosti od jádra než je tomu u předchozího vzácného plynu, což zapříčiňuje menší soudržnost jádra a obalu (tím pádem i menší ionizační energii pro elektrony ve valenční sféře).
  • Vzhledem k odlišné spin-orbitální vazbě a unikátní struktuře obalu[pozn. 1] se předpokládá relativně vysoká dipólová polarizovatelnost a pozitivní elektronová afinita. Oproti lehčím vzácným plynům by měl oganesson vykazovat silnější van der Waalsovy mezimolekulové vazby.[3]
  • Pokud by se oganesson vyskytoval ve větším množství v přírodě a pokud by tvořil stabilní oxid, bude se nacházet převážně jako oxidický minerál a ne jako plyn.

Poznámky

  1. a b c Provedené relativistické kvantově-mechanické výpočty však ukazují, že oganesson má již natolik velké protonové číslo, že vzhledem k velikosti obalu začíná ve spin-orbitální interakci převažovat nad LS vazbou vazba jj a klasický popis uspořádání obalu do slupek a orbitalů se již nejeví jako korektní, ale že jeho struktura je bližší Fermiho elektronovému plynu.[1][2][3][4] Očekávání obdobných vlastností, jako u lehčích vzácných plynů, proto nemusí být naplněno.

Reference

  1. ŠTRAJBLOVÁ, Jana. Aktualita z fyziky: Zapeklité atomy oganessonu. Kapitola Články. Matfyz.cz [online]. Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, 23. duben 2018. Dostupné online. 
  2. BALL, Philip. Immense oganesson projected to have no electron shells. Chemistry World [online]. Royal Society of Chemistry, 9. říjen 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b WILSON, Angela K. Heaviest Element Has Unusual Shell Structure. Kapitola Viewpoint, s. 1-2. Physics [online]. American Physical Society, 31. leden 2018. Svazek 11, čís. 10, s. 1-2. Dostupné online. PDF [1]. (anglicky) 
  4. JERABEK, Paul; SCHUETRUMPF, Bastian; SCHWERDTFEGER, Peter; NAZAREWICZ, Witold. Electron and Nucleon Localization Functions of Oganesson: Approaching the Fermi-Gas Limit [online]. 2017-07-27, rev. 2017-09-29. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Discovery and Assignment of Elements with Atomic Numbers 113, 115, 117 and 118. IUPAC Latest News [online]. 30. prosinec 2015. Dostupné online. PDF [2]. (anglicky) 
  6. ČTK. Periodická tabulka se rozrostla o čtyři nové prvky. Týden.cz [online]. 4. leden 2016. Dostupné online. 
  7. a b IUPAC News: IUPAC is naming the four new elements nihonium, moscovium, tennessine, and oganesson. 8. červen 2016. Dostupné online (anglicky)
  8. Moskva, Japonsko, Tennessee. Nové chemické prvky obohatí tabulku. Týden.cz [online]. 9. červen 2016. Dostupné online. 
  9. IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. Dostupné online (anglicky)
  10. IUPAC News: IUPAC Announces the Names of the Elements 113, 115, 117, and 118. 30. listopad 2016. Dostupné online (anglicky)
  11. Periodic Table’s 7th Period is Finally Complete, IUPAC-IUPAP Officials Say. Sci-News.com, 5. leden 2016. Dostupné online (anglicky)

Související články

Externí odkazy