Oda z Haldenslebenu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Oda z Haldenslebenu (asi 955/60 – 1023) byla druhá manželka vládce Polska Měška I. a polská kněžna. Byla nejstarším dítětem Dětřicha z Haldenslebenu, markraběte Severní marky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Oda zřejmě vyrostla v klášteře v Calbe severně od Magdeburgu. Zde se stala řeholnicí a okolo roku 978/79 byla z kláštera unesena ovdovělým polským knížetem Měškem I. Některé zdroje spekulují o tom, že se tak stalo se souhlasem jejího otce. Měšek se s Odou i bez církevního požehnání oženil a během jejich manželství došlo k většímu rozšíření křesťanství na Měškově území.

...Oda porodila tři syny: Měška, Svatopluka a... Vedla život ve velké počestnosti až do manželovy smrti, vlídně přijímána těmi, u nichž přebývala a pomáhajíc všem svým krajanům.
— Dětmar z Merseburku[1]

Po Měškově smrti roku 992 bojoval jeho nejstarší syn Boleslav Chrabrý se svými mladšími nevlastními bratry o ovládnutí dědictví. Podle některých historiků tento boj trval jen několik týdnů, podle jiných skončil až okolo roku 995, když Boleslav vykázal svou nevlastní matku a bratry z Polska a ovládl celé území, které patřilo Měškovi.

Oda se vrátila do Německa a vstoupila do kláštera v Quedlinburgu, kde zemřela jako jeptiška v roce 1023, téměř třicet let po svém manželovi. O osudech jejích synů není nic známo, ale v roce 1032 se její vnuk Dětřich nebo Dytryk vrátil do Polska a po svržení Měška II. Lamberta získal část země. Nicméně o rok později kontrolu nad územím znovu ztratil, protože Měšek II. znovu Polsko sjednotil pod svou vládou.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Schwennicke, Detlev. Europäische Stammtafeln: Stammtafeln zur Geschichte der Europäischen Staaten. Marburg: Verlag von J. A. Stargardt, 1978.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha : Argo, 2008. Dále jen Dětmar. ISBN 978-80-257-0088-4. S. 122.  

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oda of Haldensleben na anglické Wikipedii.