Octan vápenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Octan vápenatý
Octan vápenatý
Octan vápenatý
Obecné
Systematický názevkalcium-acetát
Ostatní názvyethanoát vápenatý
Sumární vzorecC₄H₆CaO₄
Identifikace
Registrační číslo CAS62-54-4
Vlastnosti
Molární hmotnost157,989 2 Da
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Octan vápenatý (též acetát vápenatý; systematický název ethanoát vápenatý) je vápenatá sůl kyseliny octové (ethanové). Má vzorec Ca(C2H3O2)2. V bezvodé formě je silně hygroskopický, běžnější je proto ve formě monohydrátu (Ca(CH3COO)2.H2O, CAS [5743-26-0]).

Přidá-li se k nasycenému roztoku octanu vápenatého ethanol, vznikne polotuhý hořlavý gel použitelný jako palivo pro vařiče.[1] Učitelé chemie někdy připravují "kalifornské sněhové koule", směs roztoku octanu vápenatého a ethanolu. Výsledný gel je bílý a lze ho vytvarovat tak, že vypadá jako sněhová koule.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k nízké ceně se před objevem kumenového procesu používal octan vápenatý jako výchozí surovina pro syntézu acetonu.[2] [3]

Octan vápenatý lze připravovat namáčením vaječných skořápek v octu. Dochází přitom k reakci :CaCO3 + 2CH3COOH → (CH3COO)2Ca + CO2 + H2O. Protože obě reagencia byla dostupná už v dávné minulosti, mohly být již kdysi pozorovány krystaly octanu vápenatého.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Při onemocnění ledvin může stoupat hladina fosfátůkrvi (nastává hyperfosfatémie), což vede k problémům s kostmi. Octan vápenatý váže fosfáty v potravě a snižuje tak jejich hladinu v krvi. Mezi vedlejší účinky této léčby patří žaludeční nevolnost.

Octan vápenatý se používá jako přídatná látka do potravin, jako stabilizátor, pufr a sekvestrant, hlavně v cukrovinkách. Také neutralizuje fluorid ve vodě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium acetate na anglické Wikipedii.

  1. "Canned Heat" at Journal of Chemical Education "Chemistry comes alive!". jchemed.chem.wisc.edu [online]. [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-03. 
  2. Leo Frank Goodwin and Edward Tyghe Sterne. Losses Incurred in the Preparation of Acetone by the Distillation of Acetate of Lime.. Industrial & Engineering Chemistry. 1920, roč. 12, čís. 3, s. 240–243. DOI 10.1021/ie50123a012. 
  3. E. G. R. Ardagh, A. D. Bbarbour, G. E. McClellan, and E. W. McBride. Distillation of Acetate of Lime.. Industrial & Engineering Chemistry. 1924, roč. 16, čís. 11, s. 1133–1139. DOI 10.1021/ie50179a013. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]