Obří hrad
| Obří hrad | |
|---|---|
 Kamenné moře u Obřího hradu, někdejšího keltského hradiště | |
| Poloha | |
| Adresa | Popelná, Nicov,  Česko |
| Souřadnice | 49°6′13,1″ s. š., 13°35′30,28″ v. d. |
  Obří hrad | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 34986/3-3713 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obří hrad je hradiště z doby halštatské u osady Popelná (část obce Nicov) na Šumavě. Lokalita přísluší do katastrálního území Studenec u Stach. Hradiště je od roku 1958 chráněno jako kulturní památka ČR.[1]
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Obří hrad se nachází na strmém ostrohu vrchu s příznačným názvem Valy (1010 m n. m.) nad osadou Popelná na Šumavě. Hradiště není na samotném vrcholu kopce, ale na skalním ostrohu o nadmořské výšce 940–980 m, který je dobře dostupný pouze z jižní strany. Ze severu a východu je ostroh obtékán říčkou Losenicí. Je to nejvýše položené pravěké hradiště v Čechách. Panuje zde horské klima – sníh se zde často udrží od října do května.
Opevnění[editovat | editovat zdroj]
Zachovaly se zde zbytky mohutného opevnění na půdorysu 370 × 80 m s delší stranou v severojižním směru. Valy jsou dodnes patrné v předhradí i kolem hradiště samotného. Na jednom místě je dokonce zachována původní vnější zeď hradby. Jde o jednu z nejstarších dochovaných staveb na českém území.
Hradby byly zbudovány z místního materiálu dostupného na nedalekých suťových polích. Vnější konstrukci valu tvořily dvě zdi z pečlivě vyskládaných (lícovaných) kamenů. Prostor mezi nimi pak byl vyplněn menšími kameny a sutí. Vzniklá hradba byla 3–4 m široká a 3–5 m vysoká. Dřevěná nástavba na hradbě není vyloučena.
Ze snáze přístupné jižní strany bylo hradiště chráněno opevněným předhradím s vyvýšeným skalním srubem na jižní straně, který patrně sloužil jako hláska. Vnitřní hradiště Obřího hradu ("Akropole") se nacházelo na severní straně návrší a kromě strmých svahů bylo chráněno ještě dvojitou kamennou hradbou. Celková plocha hradiště byla 2,6 ha, z toho 1,9 ha tvořilo předhradí a 0,7 ha pak samo vnitřní hradiště.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Již první archeologický výzkum z počátku 20. století zde odhalil pozůstatky z doby halštatské. Později zde proběhl společný archeologický a geologický průzkum Národního muzea a Ústavu pro mechaniku hornin Akademie věd v Praze. Z naprosté absence nálezů souvisejících s osídlením se usuzuje, že hradiště nebylo trvale obydleno. Nebyly nalezeny téměř žádné předměty po jeho obyvatelích, ani po jeho stavitelích.[2] Mezi hypotézy, kterými se tato nálezová situace vysvětluje, patří možnost, že tato pevnost sloužila jako posvátný prostor.[3]
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Ze severní části hradiště je nádherný výhled přes kamenná pole do údolí říčky Losenice. Podle středověké pověstí si zde šumavští obři postavili ze skal a balvanů svůj hrad.[4]
Žlutá turistická značka z Popelné překonává na cestě k hradišti výškový rozdíl 120 m. Na hradišti je značen poznávací okruh s informačními tabulemi.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-09]. Identifikátor záznamu 146730 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Obří hrad, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Archivovaná kopie. www.npsumava.cz [online]. [cit. 2009-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-06.
- ↑ BAUEROVÁ, Anna. Zapomenuté věky země Bójů. Plzeň: NAVA, 1998. ISBN 80-7211-032-2. Kapitola 4. Zrod keltského umění, hradiště a svatyně, s. 28.
- ↑ RAUSCH, Antonín. Příběhy ze staré Šumavy. Praha: Erika, 1995. ISBN 80-7190-072-9. Kapitola Obři na Šumavě, s. 50–53.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Obří zámek, přírodní památka, v jejímž rámci se akropole hradiště nachází
- Seznam hradišť v Jihočeském kraji
