Observatoř La Silla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Teleskop 3,58 m s technologií NTT – s aktivní optikou

Observatoř La Silla je prvním pozorovacím stanovištěm Evropské jižní observatoře (ESO)Chile. Nachází se na 2400 m vysoké hoře La Silla (dříve Cinchado), asi 600 km od hlavního města Santiago de Chile, zeměpisné souřadnice jsou 29° 15' j. z. š a 70° 44' z. z. d.

Observatoř, které jako první bylo uděleno osvědčení Mezinárodní organizaci pro standardizaci (ISO) 9001 Quality Management Systém, potvrzující kvalitu systému řízení je v provozu od roku 1969.

Nachází se v jižní části pouště Atacama, v jedné z nejsušších a nejosamělejších oblastí světa. Je velmi daleko od zdrojů světelného znečištění a proto má velice temné nebe, tak potřebné pro kvalitní pozorování vzdálených astronomických objektů.

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

V počátcích observatoře si zde některé státy nainstalovaly vlastní pozorovací zařízení a observatoře využívaly jen jako potřebného zázemí pro splnění svých vědeckých programů. Postupně však vědci z jednotlivých zemí začali pracovat na společných úkolech a pozorovací zařízení se postupně doplňovala a začala být využívána společně.

Je zde v provozu více než 15 dalekohledů (teleskopů) a radioteleskopů, mezi nimi např.:

  • 3,58 m optický a infračervený dalekohled nové technologie, NTT, který byl jako první na světě vybaven tzv. aktivní optikou, tj., tvar primárního zrcadla je průběžně korigován počítačem, tato technologie vyvinutá v ESO je nyní využívána u většiny velkých dalekohledů,
  • 3,6 m optický a infračervený dalekohled, který je doplněn spektrografem High Accuracy Radial velocity Planet Searcher (HARPS), slouží hlavně k měření radiálních rychlostí vesmírných objektů a stal se nejpokrokovějším přístrojem pro hledání exoplanet ze zemského povrchu,
  • 2,2 m optický a infračervený dalekohled německého Ústavu Maxe Plancka,
  • 1,5 m dánský dalekohled,
  • 1,2 m švýcarský dalekohled Euler Leonard se spektrografem (CORALIE) pro hledání exoplanet měřením radiální rychlosti,
  • 0,6 m italský dalekohled Rapid-Eye Mount (REM),
  • 0,6 m dalekohled (TRAPPIST) pro hledání exoplanet a studium komet a astrobiologie,
  • 0,25 m radioteleskop (TAROT) - francouzský velmi rychlý přístroj pro hledání záblesků záření gama, obdobný je v observatoři Calern ve Francii,
  • 15 m radioteleskop (SEST) sledující submilimetrové vlnové délky,
  • kamera Wide Field Imager (WFI) se 67 milióny pixelů umístěná na 2,2 m dalekohledu.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ročně pracovníci observatoře La Silla publikují okolo 300 vědeckých prací. Observatoř La Silla přinesla množství vědeckých objevů, hlavně při hledání exoplanet s malou hmotností. Mimo jiné observatoři patří zásluha na objevu pravděpodobně první kamenné planety mimo naší sluneční soustavu, v obyvatelné zóně hvězdy Gliese 581. Podílela se na potvrzení zrychlujícího se rozpínání vesmíru. Provedla první kompletní fotografickou přehlídku jižní oblohy. Významně se podílí i na současném studiu supernovy SN 1987A.[1][2][3][4][5]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. European Southern Observatory: La Silla [online]. European Southern Observatory, Garching u Mnichova, DE, [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Evropská jižní observatoř: La Silla [online]. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov, [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. The internet encyclopedia of science: La Silla [online]. David Darling, GB, [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Tiskové zprávy ESO: La Silla [online]. Hvězdárna Valašské Meziříčí, [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  5. Infoglobe: La Silla [online]. Infoglobe.cz, Heling, s.r.o., [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (česky)