Observatoř Chajnantor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
APEX - anténa o průměru 12 m

Observatoř Chajnantor je třetím pozorovacím stanovištěm Evropské jižní observatoře (ESO) na severu Chile u hranic s Bolívií. Nachází se v nadmořské výšce 5104 m na pusté planině Llano de Chajnantorpoušti Atacama. Je vzdálena 40 km od vesnice San Pedro de Atacama, 130 km jihovýchodně od města Calama a 275 km východně od tichomořského přístavu Antofagasta.

Planina Chajnantor je známá silnými větry, intenzivním slunečním zářením a výskytem teplot od mínus do plus 20 °C. Byla mj. vybrána proto, že je zde abnormálně suché prostředí a téměř žádné světelné znečištění. Minimální vlhkost v ovzduší je pro převážně radioastronomickou observatoř velice důležitá, vodní páry i samotné ovzduší submilimetrové záření absorbují a zeslabují. Observatoř Chajnantor se nachází o téměř 2500 m výše než observatoř Paranal a o více než 750 m výše než nejznámější observatoř na Mauna Kea na Havaji.[1]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

ALMA – transport jedné z mnoha antén o průměru 12 m
Umělecká představa budoucího vzhledu systému ALMA

APEX[editovat | editovat zdroj]

Observatoř provozuje radioteleskop Atacama Pathfinder Experiment (APEX), pracující na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách – od infračervené světlo po rádiové vlny. Průměr jeho antény (zrcadla) je úctyhodných 12 m, je největší na jižní polokouli.[2] K dispozici má mj. bolometrickou kameru LABOCA využívající velmi citlivých teploměrů. Aby tyto teploměry zaregistrovaly co nejmenší změnu teploty způsobenou zářením, jsou ochlazeny na teplotu okolo 0,3 stupně nad absolutní nulu (272,85 °C). Tento radioteleskop vznikl jako prototyp mnohem propracovanějšího zařízení s názvem ALMA.

ALMA[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Atacama Large Millimeter Array.

Toto zařízení, Atacama Large Millimeter / submillimeter Array (ALMA) se skládá z 50 stabilních a 4 pohyblivých antén APEX s průměrem antény 12 m a dále ze 12 pohyblivých antén s průměrem 7 m. Tyto antény mohou pokrývat pole od 150 m do 16 km[3] (podle jiných informací jen do 10 km).[1] Předpokládá se až 10násobná citlivost ve srovnání s  obdobným americkým zařízením Very Large Array nebo s Hubblovým vesmírným dalekohledem.[4] Výstavbu tohoto zařízení již nefinancuje pouze Evropská jižní observatoř, ale podílejí se na něm i vědecké astronomické organizace USA, Kanady, Japonska a Tajvanu.

Částečný provoz zařízení začal v roce 2011. Osazení a zprovoznění všech 66 antén bylo původně plánováno do konce roku 2010.[4]. Silné povodně, které přes minimální obsah vodní páry v ovzduší zasahují oblast přibližně jednou za 10 let, však poškodily přístupové cesty a komunikační kabely. Proto byl plný provoz spuštěn až 13. března 2013.[5]

Od zařízení se očekávají zásadní objevy zejména v oblasti chladných hvězd a chladného vesmíru obecně.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PALOUŠ, Jan. Hvězdy ve vzdálených galaxiích. Vstupte [online]. Praha: Český rozhlas Leonardo, 2012-02-24 [cit. 2012-2-27]. Čas 26:10 od začátku stopáže. Dostupné online.  
  2. Max-Planc-Institut für Radioastronomie:APEX [online]. Max-Planc-Institut für Radioastronomie, Bonn, GE, rev. 2010-10-22, [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. European Southern Observatory: ALMA [online]. European Southern Observatory, Garching u Mnichova, DE, [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b The internet encyclopedia of science: ALMA [online]. David Darling, GB, [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Chile otevřelo největší observatoř světa. Vesmír zachytí lépe než Hubble [online]. iDnes.cz, 2013-03-13, [cit. 2013-03-13]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]