Obléhání Plzně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obléhání Plzně
Konflikt: třicetiletá válka
Mědirytina vyobrazující obléháni Plzně z Theatrum Europaeum
Mědirytina vyobrazující obléháni Plzně z Theatrum Europaeum
Trvání: 19. září 161821. listopad 1618
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: město Plzeň a okolí
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: dobytí Plzně protestanty
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Flag of Bohemia.svg Protestanti ze zemí Koruny české
Protestantská unie
Flag of Bohemia.svg Katolíci ze zemí Koruny české
Velitelé
Petr Arnošt Mansfeld Felix Dornheim
Síla
20 000 158 jízdních
Ztráty
{{{poznámky}}}

K obléhání Plzně došlo na počátku třicetileté války, nedlouho po druhé pražské defenestraci v roce 1618. Obléhání byla vůbec první významná bitva české revolty, v které protestanti pod vedením generála Mansfelda oblehli velmi dobře opevněné město Plzeň. Plzeň nakonec padla do rukou protestantů.

Předcházející události[editovat | editovat zdroj]

23. května roku 1618 došlo k druhé pražské defenestraci a byla zpochybněna reálná moc korunovaného krále Ferdinanda II., když byli vyhozeni dva císařští místodržící z oken Pražského hradu. Poté se generállajtnantem českého vojska stal Jindřich Matyáš Thurn. Další vysoký důstojník, který pracoval pro české stavy, byl Petr Arnošt Mansfeld, který byl jmenován generálem dělostřelectva a který disponoval se svoji armádou, placenou z peněz Savojska a Benátské republiky.

Mezitím začali země Koruny české opouštět katoličtí šlechtici a duchovní, kteří se obávali persekucí. Mnohá opatství a nechráněných sídel byla evakuována a katoličtí utečenci z těchto míst odcházeli převážně do Plzně, odkud chtěli utéci dále z Čech. Plzeň byla v této době dobře opevněná a v případě nouze by se dala velmi snadno bránit. Problém byl, že obránci byli špatně vyzbrojení a neměli dostatek střelného prachu pro dělostřelectvo. Z tohoto důvodu se Mansfeld rozhodl jednat dříve než by Plzni přišli na pomoc posily a oblehl ji.

V obležení[editovat | editovat zdroj]

19. září dosáhla Mansfeldova armáda Plzeňských předměstí. Obránci blokovali dvě brány a třetí byla bráněna další narychlo složenou skupinou. Protestanti byli příliš slabí na celkový útok na městskou pevnost, a proto se rozhodl nedobývat město a oblehnout ho, tedy nechat ho vyhladovět. Konečně 2. listopadu dorazilo protestantské dělostřelectvo, ale ráže ani počet děl nebyl dostatečný a ostřelování zdí mělo mizivý účinek. V této době již obráncům začaly docházet zásoby, ale oblehatelům přicházely stále nové zásoby a rekruti. Po nějakém čase se obléhatelé dočkali proražení hlavní zdi. Následovalo několik hodin bojů muže proti muži a poté již Plzeň náležela oblehatelům.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Po dobytí si Mansfeld vyžádal 120 000 zlatých guldenů jako válečné reparace a dalších 47 000 florinů za to, že Plzeň nevypálí. Nicméně, nedlouho poté státy Svaté říše římské spolčené do Katolické ligy uspořádaly tažení pod vedením maršála Buquoye a Maxmiliána Bavorského do Čech, které vedlo do Prahy. I přesto, že byla tato armáda napadána armádami nově zvoleného českého krále Fridricha I., tak se dostala k Praze a porazila české stavy na Bílé hoře. Mansfeld během této klíčové bitvy zůstal ležet nečinně ve „své“ Plzni.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Plzeň na anglické Wikipedii.