Aliance národních sil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z OBČANÉ 2011)
ALIANCE NÁRODNÍCH SIL
Logo
ZkratkaANS
Datum založení4. července 2011
PředsedkyněVladimíra Vítová
SídloChudenická 1059/30
102 00 Praha
Ideologiesociální konzervatismus
nacionalismus
ekonomický nacionalismus
euroskepticismus
rusofilství
antiislamismus
antiimigrace
antiliberalismus
antiprogresivismus
Barvy
     bílá
     červená
     modrá
Rejstřík MV ČR362
Oficiální webaliancenarodnichsil.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2021
0/200
Senát
0/81
Evropský parlament2019
0/21
[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aliance národních sil (registrováno jako ALIANCE NÁRODNÍCH SIL; zkratka ANS, dříve OBČANÉ 2011) je české politické hnutí. Hlásí se k levici a zastává nacionalistické a euroskeptické postoje. Proto obvykle bývá, spolu se stranami, s nimiž spolupracuje, řazeno naopak ke krajní pravici. Vzniklo v roce 2011 a jeho prvním předsedou byl Ludvík Adámek. V roce 2018 se předsedkyní stala Vladimíra Vítová a hnutí bylo přejmenováno na Alianci národních sil.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hnutí vzniklo v červenci 2011 pod názvem Občané 2011 a jeho prvním předsedou byl Ludvík Adámek. Na prvním webu ANS byli za zakladatele hnutí označení Karel Janko, předseda České strany národně socialistické, Zbyněk Štěpán, předseda strany Národní prosperita, a Vladimíra Vítová, předsedkyně Českého mírového fóra. Dále web uváděl 13 poradců a konzultantů, mezi nimi i 3 bývalé ministry za Českou stranu sociálně demokratickou (Jaroslav Bašta, Ivan David a Eduard Zeman).[2]

Dne 2. června 2018 se předsedkyní stala Vladimíra Vítová a k 2. červenci 2018 bylo hnutí přejmenováno na Alianci národních sil.[3]

V prezidentských volbách v roce 2023 strana podporovala poslance Jaroslava Baštu.[4]

Politická pozice a aktivity[editovat | editovat zdroj]

ANS podle svého programu usiluje o vystoupení České republiky ze NATO a Evropské unie,[5] zrušení církevních restitucí a zestátnění strategických odvětví národního hospodářství a přírodního bohatství (vody a nerostných surovin). Hlásí se k podpoře „tradiční rodiny“. Staví se proti „snahám o likvidaci českého státu“, „novodobému otrokářství nadnárodních firem a exekucím“, zrušení Benešových dekretů a proti „migraci plánované Evropskou unií“.[6]

V reakci na petici za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6, která nasbírala 2,4 tisíce hlasů,[7] podalo hnutí v září 2019 na Městské státní zastupitelství Praha oznámení o podezření z trestné činnosti[8] a poté také na svém webu publikovalo článek Manipulativní argumentace v petici Za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6.[9]

Ideologicky lze hnutí klasifikovat jako sociálně konzervativní[10] a nacionalistické (hlásící se k vlastenectví, panslavismu, antiimigračním a obecně euroskeptickým, případně proruským[11] postojům). Samotné hnutí se hlásí k levici,[12] spolupracuje nicméně s krajně pravicovými stranami.[13][14][15] Jako krajně pravicové jej označili také Čeští elfové,[16] Centrum proti hybridním hrozbám ministerstva vnitra,[17] zpravodajský server Seznam Zprávy[18] nebo Český klub skeptiků Sisyfos.[19] Hnutí samotné dělení na pravici a levici zpochybňuje.[20] Web Manipulátoři.cz jeho aktivity hodnotil jako antisemitské.[21]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013[editovat | editovat zdroj]

V předčasných sněmovních volbách v roce 2013 hnutí kandidovalo pouze v Praze, kde obdrželo 455 hlasů; za celou ČR tak získalo 0,009 %.[22]

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019[editovat | editovat zdroj]

Hnutí se zúčastnilo voleb do Evropského parlamentu v roce 2019, lídrem kandidátky byl Jiří Černohorský. Hnutí obdrželo 1 971 hlasů (0,08 %) a nezískalo tak žádný mandát.[23]

Volby do Senátu v Česku 2020[editovat | editovat zdroj]

Hnutí se zúčastnilo voleb do Senátu v roce 2020. Jedinou jeho kandidátkou byla předsedkyně hnutí Vladimíra Vítová, která kandidovala v obvodě č. 24 – Praha 9.[24] V prvním a jediném kole získala 257 hlasů (0,73 %), takže se senátorkou nestala.[25] Po volbách podalo hnutí stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu pro neplatnost voleb kvůli nerovnému přístupu k médiím. Nejvyšší státní soud se vyjádřil, že „vyváženost a rovný přístup nelze v těchto souvislostech chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti“, a stížnost zamítl.[26]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021[editovat | editovat zdroj]

Hnutí kandidovalo ve sněmovních volbách v roce 2021, ve kterých získalo 5167 hlasů (0,096 %), takže žádný poslanecký mandát nezískalo.[27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Volby do Evropského parlamentu 2019 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  2. Vedení Aliance národních sil. Kapitola Poradci a konzultanti ANS. www.aliancens.cz [online]. Aliance národních sil [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  3. Rejstřík politických stran a hnutí: ALIANCE NÁRODNÍCH SIL. aplikace.mvcr.cz [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  4. JÍLKOVÁ, Cecílie. Sjednotili se na podporu Jaroslava Bašty [online]. 2022-12-13 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  5. Kompletní program ANS [online]. Aliance národních sil, 2020-08-06 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  6. Aliance národních sil: Hlavní stránka [online]. Aliance národních sil, 2018 [cit. 2018-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-21. 
  7. ŠPAČEK, Radim. Petice za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6. e-petice.cz [online]. 2019-08-29 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  8. TUREČEK, Igor. Podání oznámení o podezření z trestné činnosti [online]. 2019-09-17 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  9. TUREČEK, Igor. Manipulativní argumentace v petici Za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6 [online]. 2019-09-26 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  10. Stanovisko ANS ke spolupráci s KSČM [online]. Aliance národních sil, 2021-07-11. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-20. 
  11. NOVOTNÝ, Jan. Proruská partaj nepřímo těží ze státních dotací. Získala sídlo zdarma. Euro.cz [online]. Internet Info, 2020-07-17 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  12. Politická orientace Aliance národních sil (vlastenecké politické hnutí ČR) [online]. 2023-06-15 [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  13. Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV. Kapitola 1.2. Pravicoví extremisté, s. 3. www.mvcr.cz [PDF online]. Ministerstvo vnitra České republiky, červenec 2021 [cit. 2023-06-14]. S. 3. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  14. Vnitro: Dezinformátoři stranili Kremlu, extremisté se vyjadřovali proti epidemickým opatřením. Ekonomický deník. 2022-03-11. Dostupné online [cit. 2022-06-06]. 
  15. ŠLERKA, Josef. Extremisté na Telegramu posilují. Včetně těch, co propagují invazi na Ukrajinu. Investigace.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  16. Čeští elfové. ŘETĚZOVÝ E-MAIL A HOAX: Děti jsou v první linii boje za zničení národa. Manipulátoři.cz [online]. 2019-10-28 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  17. Kvazi-mediální reflexe demonstrace ze dne 3. září 2022. MVCR.cz [online]. Centrum proti hybridním hrozbám [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  18. GAVRINĚV, Vojtěch. Chcípl PES chystá generální stávku. Kdo jsou lidé, kteří se neštítí šibenic. Seznam Zprávy [online]. 2022-02-03 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  19. RYŠAVÁ, Mariana. Problematika sociálních bublin v době pandemie covidu-19. Zpravodaj Českého klubu skeptiků Sisyfos. 2021, čís. 1, s. 22–24. Dostupné online [cit. 2023-06-26]. 
  20. Česká republika – rozbitá společnost [online]. Aliance národních sil, 2022-02-04 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  21. KADLEC, Miloš. Aliance národních sil – horda antisemitských „vlastenců“. Manipulátoři.cz [online]. 2019-11-15 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. 
  22. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013: Celkové výsledky hlasování [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  23. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019: Celkové výsledky hlasování [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  24. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020: Jmenné seznamy a přehledy: Všechny volební obvody: Výběr: všichni platní kandidáti dle příjmení [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  25. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020: Celkové výsledky hlasování: Obvod: 24 – Praha 9 [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  26. Usnesení Nejvyššího správního soudu na stížnost ANS o neplatnosti voleb. aliancenarodnichsil.cz [PDF online]. Nejvyšší správní soud, resp. Aliance národních sil, 2020-11-05 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  27. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021: Celkové výsledky hlasování [online]. volby.cz [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]