Německý svaz zemědělců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Bund der Landwirte. Tento článek je o československé prvorepublikové politické straně. O politické straně v Německu pojednává článek Bund der Landwirte (Německo).
Německý svaz zemědělců a venkovských živností
Bund der Landwirte und des ländischen Gewerbes
Stranická vlajka
Stranická vlajka
ZkratkaBdL
Datum založení1919
leden 1920 (jako strana)
Datum rozpuštěnílistopad 1938 (sloučení se Sudetoněmeckou stranou)
PředsedaFranz Křepek
Franz Spina
Gustav Hacker
IdeologieAktivismus
Agrarismus
Stranické novinyDeutsche Landpost
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Německý svaz zemědělců, plným názvem Německý svaz zemědělců a venkovských živností (německy Bund der Landwirte či Bund der Landwirte und des ländischen Gewerbes, zkratkou BdL), byla sudetoněmecká agrární strana působící v období československé první republiky. Strana vznikla začátkem roku 1920. Tiskovým orgánem byl deník Deutsche Landpost.

Historie

Strana vznikla počátkem ledna 1920 pod názvem Svaz zemědělců. Strana brzy překonala negativní postoj vůči československému státu a stala se součástí demokratické aktivistické scény. Hned v prvních parlamentních volbách ve stejném roce získala přes 240 tisíc hlasů. Pozitivní politiku vůči československému státu usnadňovaly kontakty předsedy strany Franze Křepka s prezidentem T. G. Masarykem.

Strana se zaměřovala na venkovské křesťanské obyvatelstvo a úzce spolupracovala s českou agrární stranou. Již tehdy fakticky rozbila jednotnou protičeskou frontu německých občanských stran. Směr k aktivismu a vládní spolupráci strana definitivně zvolila v roce 1923. Před parlamentními volbami v roce 1929 vstoupila do účelové koalice nazvané Německé volební společenství, v níž se sdružilo několik tradičních menšinových stran: Německý svaz zemědělců, Německé pracovní a volební společenství a Karpatendeutsche Partei.

Aktivistické křídlo strany představoval Franz Spina, který se o dva roky později stal předsedou strany a působil ve funkcích místopředsedy poslanecké sněmovny a na podzim 1926 též zasedl do třetí vlády Antonína Švehly. BdL se tak již trvale podílela na řízení státu v koaličních vládách tzv. panské a široké koalice (1926-1938)

V březnu roku 1938 strana vystoupila z tehdejší vlády Milana Hodži a nacionalistický směr Gustava Hackera prosadil sloučení strany se Sudetoněmeckou stranou.

Volební výsledky a zastoupení v zákonodárných sborech

Volební výsledky strany do poslanecké sněmovny. Počet hlasů a mandátů je za celou ČSR, v roce 1920 mimo Těšínska a Podkarpatské Rusi.

Rok
Celkem hlasů % mandátů
1920
241 747
3,9
11
1925
571 765
8
24
1929
396 454
5,4
16
1935
142 399
1,73
5

Předsedové strany

Reference