Národní sjednocení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o prvorepublikové politické straně. O současném Národním sjednocení pojednává článek Národní sjednocení (NSJ).
Národní sjednocení
Logo
Datum založení27. října 1934
Datum rozpuštění22. listopadu 1938 (sloučení do SNJ)
PředsedaKarel Kramář
IdeologieČeský nacionalismus
národní konzervatismus
Politická pozicepravicekrajní pravice
Mládežnická org.Mladé národní sjednocení
SloganNic než národ!
Volební výsledek5,57 % (NS RČS 1935)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní sjednocení byla nacionalisticky orientovaná politická strana působící v době 1. republiky. Založena byla 27. října 1934 sloučením Československé národní demokracie, Národní ligy a Národní fronty. Předsedou strany byl až do své smrti Karel Kramář, místopředsedy Jiří Stříbrný a František Mareš. Ve volbách v roce 1935 strana získala 5,5 % odevzdaných hlasů a 17 mandátů v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění a něco vyšší procentuální zisk a 9 mandátů ve volbách do Senátu. Strana se důrazně stavěla proti volbě Edvarda Beneše prezidentem republiky v roce 1935 a na tomto svém stanovisku, na rozdíl od jiných stran tzv. Prosincového bloku, setrvala až do samotného hlasování. Od dubna 1937 byl Jiří Stříbrný a lidé okolo něj ze strany vyšachováni a jejich frakce Národní liga se (pod mírně změněným názvem) opět osamostatnila. Po Mnichovském diktátu se strana stala součástí Strany národní jednoty.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Poslanecká sněmovna[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1935 458,351 5.6
17/300
2 8. Opozice

Zvolení poslanci[editovat | editovat zdroj]

Karel Domin, Štefan Fencik (v listopadu 1937 vystoupil z klubu a stal se členem klubu Nár. ligy a Rus. nacion. autonom. ligy), Vojtěch Holeček, Antonín Chmelík, František Ježek, Vilém Knebort, Karel Kramář (+1937, nahradil jej Vlastimil Klíma), František Novotný, Ladislav Protuš, Ladislav Rašín, Jan Sedláček, František Schwarz (v květnu 1937 vystoupil z klubu a stal se členem klubu Nár. ligy), Rudolf Smetánka (v květnu 1937 vystoupil z klubu a stal se členem klubu Nár. ligy), Jiří Stříbrný (odmítl mandát, nahradil jej Karel Kut - v červnu 1937 vystoupil z klubu a stal se členem klubu Nár. ligy), Jaromír Špaček, Alois Štůla, František Toušek

Senát[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1935 410,095 5.6
9/150
1 8.

Zvolení senátoři[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Bergman, Josef Havlín (v červnu 1937 vystoupil z klubu, od února 1938 hospitantem klubu živnostenské strany), Josef Kvasnička (rezignoval 1938, nahradil jej Julius Komrs), Josef Matoušek st., František Paulus (v červnu 1937 vystoupil z klubu), Gejza Rehák, Jindřich Trnobranský, Anna Vetterová-Bečvářová, Cyril Záborec

Volby do zemských zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo Země České[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Počet % Počet ±
1935 294 369 7,4
6/80
2 6.

Zastupitelstvo Země Moravskoslezské[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Počet % Počet ±
1935 57 940 3,6
1/40
0 8.

Zastupitelstvo Země Slovenské[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Počet % Počet ±
1935 18 579 1,2
0/36
1 12.

Zastupitelstvo Země Podkarpatoruské[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Počet % Počet ±
1935 4 003 1,3
0/12
0 14.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]