Náměstí Organizace spojených národů
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled na náměstí ze čtvrtého patra Gymnázia Špitálská | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 9 | ||
| Čtvrť | Vysočany | ||
| Poloha | 50°6′39,96″ s. š., 14°30′10,08″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Organizace spojených národů | ||
| Starší názvy | 1955–1990: náměstí Lidových milicí | ||
| Další údaje | |||
| Kód ulice | 508632 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Náměstí Organizace spojených národů (dříve náměstí Lidových milicí) se nachází v jádru Vysočan v Praze 9. Náměstí vzniklo v polovině 50. letech 20. století asanací původních obytných a hospodářských budov, na jejich místě vznikl park. Na přelomu tisíciletí náměstí prošlo výraznými změnami v souvislosti se stavbou stanice metra Vysočanská a nákupního centra Fénix. Jedná se o významnou pražskou křižovatku, setkávají se zde ulice Sokolovská, Jandova, Pod Pekárnami, Kolbenova a Freyova.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle tehdejšího stabilního katastru se v roce 1842 v prostoru náměstí nacházelo několik budov včetně tzv. Špitálského dvora a vysočanské tvrze a sady.[1] V roce 1896 sem byla prodloužena Křižíkova elektrická dráha a na západní straně dnešního náměstí byla založena Vysočanská mlékárna. Už za první republiky existovaly plány na přestavbu Vysočan, uskutečnily se však jen částečně – na východní a jižní straně náměstí byly vystavěny činžovní domy a školní komplex ve Špitálské ulici, dnes základní škola a gymnázium. Tvrz a mlékárna byly těžce poškozeny spojeneckými nálety 25. března 1945.[2][3]
K dalším úpravám došlo v padesátých a šedesátých letech, kdy byla část původních budov stržena a nahrazena parkem. Od roku 1955 neslo takto vzniklé prostranství název náměstí Lidových milicí, patrně podle pochodu libeňských a vysočanských členů Lidových milic na Prahu v únoru 1948, který byl zahájen právě zde.[4] Na památku Lidových milic byl v únoru 1973 v severní části náměstí odhalen pomník Milicionář, jehož autorem byl Jan Simota.[4][5] Po sametové revoluci byla socha odstraněna a její nynější osud je neznámý.[6] V souvislosti s napřímením ulice Emanuela Klímy (dnešní Freyova) byly v 80. letech zbořeny také domy v západní a jihozápadní části náměstí s výjimkou domu č. p. 25, jenž stojí dodnes (2020).
Po sametové revoluci bylo náměstí zrušeno a stávavající adresy převedeny na přilehlé ulice. Prostranství zůstalo beze jména až do roku 1995, kdy bylo zavedeno jméno současné[4], tehdy však ke změně adres již nedošlo. Proto na náměstí existuje pouze jedna adresa, patřící budově 844/1, vystavěné na přelomu 80. a 90. let, dříve využívané Komerční bankou. V roce 1998 byl otevřen východní vestibul stanice metra Vysočanská, vedoucí na náměstí, o deset let později byla dokončena budova nákupního centra Fénix.
V roce 2020 by měla začít rekonstrukce severní části náměstí.[7] Společnost CPI Group miliardáře Radovana Vítka oznámila záměr na území dnešního parku vybudovat komplex čtyř obytných a kancelářských budov[8][9], proti záměru vznikla petice, kterou podepsalo přes 3 500 lidí.[10]
Budovy a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Severní strana náměstí přísluší ulicím Sokolovská a Pod Pekárnámi a převažují zde budovy z přelomu 19. a 20. století. V domě č. p. 178, bývalém hotelu Krása, v letech 1915–1927 pobýval filosof Ladislav Klíma, na domě je umístěna jeho busta. V severní části se dále nachází silniční křižovatka, tramvajová smyčka a stanice měření kvality ovzduší ČHMÚ.[11] Na východní straně se nacházejí bytové domy ze 30. let 20. století v ulici Prouzova, na jižní straně gymnázium Špitálská a dvě pozdější kancelářské budovy na Bumbálkově vršku. Západní stranu náměstí uzavírá chátrající venkovský dům č. p. 25 a nákupní centrum Fénix ve Freyově ulici.
Před obchodním centrem v blízkosti křižovatky je umístěn pomník Emila Kolbena a dalších vysočanských obětí nacistické okupace. V parku jsou umístěny repliky sloupové zvoničky a křížku z vysočanské tvrze (kamenný podstavec křížku je původní[12]).
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na severní stranu náměstí ze Sokolovské ulice -
Busta Ladislava Klímy na nárožním domě č. p. 178 -
Prouzova ulice, východní strana náměstí -
Gymnázium Špitálská, pohled z parku -
Dnes již bývalá budova Komerční banky v jižní části -
Chátrající dům č. p. 25, pozůstatek bývalé tvrze -
Západní strana náměstí s nákupním centrem -
Zvonička a křížek -
Pomník Emila Kolbena
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dvě Prahy. dveprahy.cz [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné online.
- ↑ 57. Vysočany. Praha na starých mapách [online]. 2020-02-03 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Květnové dny roku 1945. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2020-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-04.
- ↑ a b c Náměstí OSN. virtualni.praha.eu [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Film Praha a únor 1973 [online]. VHÚ Praha [cit. 2020-03-17]. Dostupné online.
- ↑ SNELLGROVE, Adam; RUMLER, Adam. Symbol změny režimu. Revoluce přinesla poražené sochy a pomalované tanky. Pražský deník. 2019-10-01. Dostupné online [cit. 2020-03-17].
- ↑ Centrum Vysočan. Pražské náměstí OSN se dočká zásadní proměny. iDNES.cz [online]. 2017-07-29 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Miliardář chce park ve Vysočanech vyměnit za kanceláře. Místní jsou proti. iDNES.cz [online]. 2017-05-23 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Na pražském náměstí OSN se mají stavět tři domy. Místní se bojí, že nebudou mít kde parkovat. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-05-22 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online.
- ↑ PRAHA 9 CHCE ZAMEZIT VÝSTAVBĚ NA NÁMĚSTÍ OSN. LICITUJE O POZEMKY [online]. Euro.cz [cit. 2020-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Informace o kvalitě ovzduší. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné online.
- ↑ II. jihovýchodní stezka. Městská část Praha 9 [online]. 2011-02-22 [cit. 2020-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-14.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 575.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Náměstí Organizace spojených národů na Wikimedia Commons - Náměstí na stránkách Atlasu Česka s galerií
