Nová Véska (Staré Město)
| Nová Véska | |
|---|---|
 Smírčí kříže Nová Véska | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Staré Město |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50° s. š., 17°24′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 107 (2021)[1] |
| Katastrální území | Malá Véska (5,16 km²) |
| PSČ | 793 33 |
| Počet domů | 24 (2011)[2] |
  Nová Véska | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 13323 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nová Véska (německy Neudörfel)[3] je vesnice, která je částí obce Staré Město v okrese Bruntál, v kraji Moravskoslezském. Nachází se přibližně 2 kilometry severozápadně od centra obce a 5 kilometrů severozápadně od Bruntálu.
Název[editovat | editovat zdroj]
Česky Nová Véska, dříve také Nová Ves, v letech 1950 až 1993 přejmenovaná na Malou Vésku.[4][5] Německy Neudörfel bei Freudenthal, Neudörfl, ve středověku též Newerderfel.
Historie obce[editovat | editovat zdroj]
Správní příslušnost k vesnici Staré Město je, stejně jako v cca 3 km vzdálené centrální vsi, předpokladem původně slovanského osídlení Bruntálu. (Název „Staré Město“ je tedy synonymem původního místa osídlení). První písemná zmínka o samostatné obci pochází z roku 1405. Další významná událost je zmíněna v dělení majetku Opavského, přináležící Mikuláši II. Bruntálští z Vrbna, kde si majitelé a držící panství vedou krutě v dále doloženém sporu. Roku 1557 totiž ukládá Jan starší Bruntálský z Vrbna († 1559) krutou robotu, znamenající uložení pomocných prací při dopravě materiálu při opravě bruntálského hradu. Přestože se obyvatelé města i přilehlých vesnic odvolali k opavskému sněmu, spor dopadl v jejich neprospěch. Práce místních byla po staletí zajištěna těžbou břidlice, výdělek byl dle kronikářů dobrý. Nepřehlédnutelný je vliv zemědělství. Období 1552-1556, 1585 je i zde časem morové pohromy. Existují dochované zprávy o hamru Otto Weisse z 15. stol. Rok 1621 připadá obec i panství Řádu německých rytířů, 1625 byl dále časem násilného pokaličťování. V roce 1642 přicházejí Švédové, zdržují se do roku 1644, opětovně přicházejí v roce 1645, obyvatelé jsou nuceni nosit zabavené obilí na zádech až do Bruntálu, 1713 je v blízké Světlé doložen útok takového hejna kobylek, které spasou celou úrodu a způsobí hlad. Dějiny zmiňují hladomory, zimy tak silné, že se musejí lidé prokopávat tunely, léta tak krutá, že vysychají koryta řek. Směrem k obci Rudná stával větrný mlýn, jehož základy jsou ještě dobře patrné při původní cestě u Černého potoka (50°1′27″ s. š., 17°23′59″ v. d.). V 90 letech min. století se pokoušela skupina nadšenců o jeho obnovu, což však skončilo nezdarem.
Po roce 1945–1946 dochází k odsunu původního německého obyvatelstva. Obrat v degradaci a ve stávajícím pojetí obce, zaměřující se především na zemědělství v podhorské oblasti nastává až po roce 1989, kdy začínají volné obecní pozemky skupovat obyvatelé, kteří dojíždějí za prací do nedalekého Bruntálu a zároveň užívají klidu vesnice. Tímto dochází k rychlé změně struktury, počtu obyvatel, životního stylu, vztahu k obci, který dosídlenému českému obyvatelstvu dříve výrazně chyběl.
V blízkosti autobusové zastávky se nachází dva unikátní smírčí kříže (50°0′50″ s. š., 17°24′39″ v. d.). Kříže byly umístěny na své původní místo po jejich znovunalezení při regulaci Černého potoka v roce 1976.
Závěr svého života zde prožila sólistka Operního divadla Oldřicha Ctibora Jarmila Mayerová (1925–2009).[6]
Pověst o smírčích křížích v Nové Vésce[editovat | editovat zdroj]
Na svatodušní pondělí (letnice) se vraceli dva bratři, synové šafáře, ze sečení trávy. Noc před tím trávili oba dva na tancovačce a oba se vášnivě zamilovali do stejného děvčete. Mladší bratr navrhl, že se ten starší lásky může vzdát, protože bude zákonným dědicem a najde si lepší, než prosté děvče. Starší, popudlivý bratr to ostře odmítl, mezi bratry došlo k sporu, během kterého použili ostrých kos. Z tohoto souboje, hnaného žárlivostí, byli oba zraněni tak těžce, že oba zemřeli po několika hodinách. Na trvalou památku této smutné události byli z pískovce zhotoveny dva smírčí kříže, které zde stojí dodnes.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel Nové Vésky podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[7]:
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 252 | 279 | 252 | 240 | 200 | 202 | 225[p 1] | 90 | 92 | 60 | 39 | 38 | 60 | 66 |
| Poznámka |
|
|||||||||||||
V Nové Vésce je evidováno 27 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 22 domů, z toho 17 trvale obydlených.
Geologický význam[editovat | editovat zdroj]
Obec patří ke geologicky významnému andělskohorskému břidlicovému souvrství, typickým rychlým střídáním jemno až hrubozrnných drobových poloh mocných až 100 m s výrazně gradačně zvrstvenými rytmity a laminity. Dobře patrná jsou povrchová těžiště břidlice v okolí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 774.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ Sdělení ministerstva vnitra č. 1/1993 Ú.v.ČR, přehled změn v územní organizaci, v názvech obcí a jejich částí s účinností od 1. dubna 1992 do 15. dubna 1993.
- ↑ Zesnulí v krnovském a bruntálském regionu. Deník [online]. 2009-05-09 [cit. 2015-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová Véska na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Véska v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Nová Véska v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Smírčí kříže (německy)
- Smírčí kříže (fotografie)
- Smírčí kříže (česky)
