Novorozenecká žloutenka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Novorozenecká žloutenka (také kojenecká žloutenka, latinsky Icterus neonatorum) je onemocnění, které postihuje většinu novorozenců a vzniká v důsledku hemolýzy velkého množství erytrocytů.[1]

Největší koncentrace bilirubinu je v hlavě novorozence, protože v těchto místech dochází k největšímu prokrvení. Naopak v dolních končetinách je obsah bilirubinu podstatně menší.
I.Hlava novorozence obsahuje přibližně 5 až 8 mg/dl

II.V hrudníku novorozence je koncentrace sice vyšší než v hlavě (8 až 10 mg/dl), rozloží se však na větší ploše

III.Obsah bilirubinu kolísá mezi 10 až 13 mg/dl
IV. a V. Končetiny obsahují 13 až 16 mg/dl a 20mg/dl

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Je zapříčiněna změnou prostředí - plod v děloze získává kyslík z krve matky, tato krev obsahuje méně kyslíku a fetální hemoglobin sloužící k dostatečnému zásobování plodu kyslíkem. Po porodu je dítě okysličováno plícemi a projevuje se u něj nepotřebné množství červených krvinek, jež se začnou rozpadat. Rozkladem červených krvinek na hemoglobin a další látky a následným rozkladem nebílkovinného pigmentu hemoglobinu (hem) jsou do krve uvolňována barviva biliverdin a bilirubin.[1] Bilirubin je za normálních podmínek zpracován játry, kde se dále rozkládá, játra novorozence jsou však nezralá a dochází k hromadění bilirubinu, což vyvolává žlutavé zbarvení pokožky a očního bělma.[2]

Samostatně stojí hemolytická nemoc novorozenců - jedná se o jakýsi poddruh kojenecké žloutenky. Příčinou je rozdílný Rh faktor matky a dítěte, v důsledku toho dojde k nadměrnému uvolnění bilirubinu, který se může ukládat do encefalitické tkáně a způsobit tak poškození encefalonu.[2]

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Čím žloutenka novorozence ohrožuje? Proč je třeba ji léčit?

Léčba a prevence[editovat | editovat zdroj]

Obvykle není zapotřebí speciální léčby, pouze v závažnějších případech je využívána fototerapie nebo transfuze. Jako prevence je doporučováno časté kojení a pobyt dítěte na neostrém denním světle. V případě rozdílného Rh faktoru lze vpravit do organismu dítěte imunoglobuliny typu IgD.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Novotný, Michal; Hruška, Ivan. Biologie člověka. Praha: Fortuna. 2010 ISBN 978-80-7373-007-9
  2. a b Smith, Tony a kolektiv. Encyklopedie lidského těla. Praha: Fortuna. 2005 ISBN 80-7309-368-5