Novecentismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Novecentismus, nazývaný také generace 14 byl směr katalánské literatury, představující uměleckou opozici proti modernismu a avantgardě. Byl představován především katalánskými umělci na počátku 20. století (většina děl vznikla v letech 19061923). Umělci většinou žili bohémským způsobem života, vyznávali radikalismus a individualismus. Novecentismus v umění byl úzce spojen s politikou (politik Enric Prat de la Riba, jeden z prvních katalánských nacionalistů). V poesii novocentismus prosazoval návrat ke klasicismu, požadoval uhlazený a přesný jazyk, objektivitu, nestrannost, zájem o přírodu. Byli ovlivněni francouzským parnasismem a symbolismem. Nejvýznamnějším básníkem tohoto směru byl Josep Carner (18841970), autor květnatých, propracovaných básní, vynikajících krásou jazyka a ovlivněných barokem, dalšími významnými osobnostmi byl Pompeu Fabra (18681948), filolog a kodifikátor moderní katalánštiny či prozaik Eugeni d'Ors (18811954).