Nová Moldava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nová Moldava
Moldova Nouă
Přístav ve Staré Moldavě
Přístav ve Staré Moldavě
Nová Moldava – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Rumunsko Rumunsko
župa: Karaš-Severin
Moldova Nouă
Red pog.png
Moldova Nouă
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 144 km²
počet obyvatel: 13 917[1] (2002)
hustota zalidnění: 97 obyv. / km²
správa
starosta: Ion Chisăliță (PD-L)
Nová a Stará Moldava na historické mapě Banátu, 1769-72

Nová Moldava či Bošňák (rumunsky Moldova Nouă, maďarsky Újmoldova, německy Neumoldowa, srbsky Nova Moldava) je rumunské město v Banátu. Obývá jej okolo 14 000 obyvatel. Žije zde také malá česká menšina. Město leží v župě Karaš-Severin a z okolí do něj dojíždí lidé za zaměstnaním. To platí i pro českou vesnici Svatá Helena, která leží zhruba 10km od Nové Moldavy. Někteří Češi se ve městě usadili.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nová Moldava leží v Banátu na rumunské straně Dunaje několik málo kilometrů od něj. Severně od města, zhruba 65km daleko, leží župní hlavní město Rešice.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Město se původně skládalo z dvou vesnic, a sice Bosniak (první zmínka z roku 1723, původně osídlena osadníky ze Štýrska a Tyrolska) a Baron (zmínka z roku 1761, rumunská vesnice). Od roku 1777 je doložen současný název. Historie města je úzce spojena s těžbou probíhající už od dob Starověkého Říma, která byla nejpozději roku 1728 pod nadvládou Rakouska-Uherska znovu obnovena.[2] Od roku 1918 město patří pod Rumunsko a v roce 1968 získalo statut města. Od té doby vývoj centrální části města po několik desetiletí stagnuje, zatímco u Dunaje ležící místní část Stará Moldava (Moldova Veche) expandovala s rozšířením přístavu.

Průmysl a ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Hlavními povoláními jsou zde rybolov, lodní doprava, zpracování dřeva a zemědělství. Měď se prakticky přestala těžit roku 2005. Haldy hlušiny jsou nedostatečně zpevněné a vítr rozfukuje toxický prach až do Srbska, což vedlo opakovaně k diplomatickému napětí mezi oběma zeměmi.[3]

Po pádu socialismu zde začal průmysl uvadat.[zdroj?] Zajímavostí jsou velké luxusní vily okolo pobřeží, které vybudovali pašeráci, kteří za jugoslávské krize pašovali do Srbska pohonné hmoty a díky tomu vydělali tisíce německých marek a dolarů.[zdroj?]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1777 bylo v Nové Moldavě napočítáno 32 obyvatel. V roce 1880 už bylo ve městě 3 158 lidí, z toho 2 586 Rumunů, 421 Němců, 44 Srbů a 17 Maďarů. Do roku 1966 se počet obyvatel zvýšil na 5 838 a od té doby se již jen snižuje. Podle sčítání lidu z roku 2002 žilo ve vlastním městě ještě 3 492 registrovaných obyvatel, mezi nimi 3 314 Rumunů, 67 Čechů, 49 Romů, 29 Srbů, 20 Maďarů a 10 Němců. V celém městě žilo v roce 2002 13 917 lidí.[4]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nová Moldava nemá železniční spojení. Velmi hospodářsky významný je přístav ve Staré Moldavě. Městem vede státní silnice 57 z Oršavy do Moravice. Po této silnici jezdí pravidelné autobusy na Temešvár, Rešici a Karansebeš.

Turisté z Česka putující po stopách českého osídlení Banátu často začínají svou pouť v Oršavě, která má železniční spojení. Přes české vesnice se putováním dostanou až právě do Nové Moldavy, odkud se často vrací zpět do Oršavy. Potom pokračují vlakem přes Temešvár zpět do ČR.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moldova Nouă na německé Wikipedii.

  1. (rumunsky) Sčítání lidu 2002 - Středisko informačních zdrojů etnokulturní rozmanitosti Rumunsko, datum přístupu 1. dubna 2010
  2. (rumunsky) Webové stránky města Nové Moldavy, datum přístupu: 1. dubna 2010
  3. (německy) ADZ.ro ze 6. Května 2009, Srbsko žádá zastavení znečišťování, datum přístupu: 1. dubna 2010
  4. (maďarsky) Sčítání lidu 2002, datum přístupu: 1. dubna 2010
Znak župy Caraș-Severin
Města v župě Caraș-Severin
AninaBăile HerculaneBocșaCaransebeșMoldova NouăOravițaOțelu RoșuReșița